Nárok na vdovský důchod?

Ta citace vám přijde nedostatečná?

Ano.

V čem je rozdíl mezi těmito dvěma texty, prosím? A v čem spatřujete nedostatečnost toho prvního? Skutečně mě to zajímá, kde dělám chybu.

Pozůstalý (vdova nebo vdovec) má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, jestliže zemřelý či zemřelá pobíral/a starobní důchod, nebo invalidní důchod, nebo ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní případně starobní důchod, nebo zemřel/a následkem pracovního úrazu.

Nárok na pozůstalostní důchod vznikne jenom v případě, že zesnulý splnil dobu důchodového pojištění.

Vdovci nikdy nevznikne nárok na vdovský důchod (na ten vzniká nárok pouze ženě → vdově). Kdyby byla zesnulá dostatečně dlouho důchodově pojištěna, může vdovci vzniknout nárok na důchod vdovecký.

Nemíním se dohadovat.

Já také ne. Ale pokud je něco špatně, nevšimla jsem si toho a vy to víte, tak bych ještě jednou poprosila o vysvětlení. Třeba jen proto, abych se stejné chyby nedopustila příště. Děkuji

Žádné připojištění proto, aby vznikl nárok na důchod, nepotřebujete. Proto jsem se Vás na to ptala - chyběl mi údaj o zaměstnání. V případě Vašeho úmrtí by Vašemu manželovi vznikl nárok na vdovecký důchod.

Splňujete podmínku nároku na invalidní důchod, máte pojištěnou dobu. Druhá podmínka, a to uznání invalidity, by byla vlastně splněna úmrtím. Ke dni úmrtí (u mladých ročníků) se pro účel výpočtu pozůstalostního důchodu vyhodnotí, zda je splněna podmínka délky pojištění pro vznik nároku na výplatu invalidního důchodu, a fiktivně se spočítá tento důchod. Z něho polovina (z jeho výpočtové části) je potom pozůstalostní důchod (vdovský nebo vdovecký).

Kdybyste neměla dobu pojištění, nebylo by z čeho ten fiktivní důchod spočítat a tedy by nebylo z čeho spočítat ani důchod pozůstalostní.

A co myslíte, že je ve Vámi uváděném článku pod bodem č. 5?

Vždyť to děvčata píšou před Vámi. Paní nepracuje, pokud by se stala invalidní, tak ani nedostane ona svůj invalidní důchod /tedy peníze/. Tedy není z čeho brát a vdovecký důchod pro manžela není z čeho vypočítat a nárokovat. Nejdříve musíte do měšce dát, abyste mohl následně čerpat.

Paní nepíše, že nepracuje. Píše, že si neplatí důchodové pojištění, což může znamenat cokoli.

Máte pravdu, děkuji za upozornění, nějak jsem to spletla dohromady.

V tom případě nemusíte mít žádné obavy.

Zaměstnavatel za Vás odvádí sociální pojištění, v němž je "schováno" důchodové pojištění, nemocenské pojištění (z toho se platí nemocenské v případě nemoci) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (z toho se hradí podpory v nezaměstnanosti, rekvalifikace apod.)

Odvádění sociálního pojištění si můžete ověřit na výplatní pásce, případně si u OSSZ můžete ověřit, jestli Vás zaměstnavatel přihlásil.

Zdravotní /nemocenské/ pojištění je povinné, důchodové je dobrovolné.

Pokud osoba nepracuje může si sama platit dobrovolné důchodové pojištění.

Ekonomicky aktivní občané odvádějí platby na důchodové pojištění sami, nebo jejich zaměstnavatelé.

Důchodové pojištění není pro řadu lidí povinné. Co se ovšem momentálně jeví jako příjemná výhoda, se časem může nevyplatit. Teď neplatit totiž může znamenat později nic nedostat. Dostatečně dlouhá účast na důchodovém pojištění je rozhodujícím kritériem pro posuzování toho, jestli budete nebo nebudete mít nárok na starobní důchod. Pokud byste chtěli začít pobírat penzi letos, musíte mít odpracováno třicet let, nebo přesněji: musíte mít třicet let účasti na důchodovém pojištění. Na výši důchodového pojištění, které státu odvedete (nebo které za vás odvede zaměstnavatel), zase závisí, jak vysoký důchod budete brát.

Zdroj: penize.cz/...

Ano správně.

Nebo příklad: člověk se může stát invalidní, je mu přiznána invalidita, ale v důsledku neplacení /dlouhodobá a neřešená nezaměstnanost, výkon trestu, úmyslné vyhýbání se práci, ženy dlouhodobě v domácnosti, žijící z manželova platu, nebo i ten některý muž nechce, aby žena chodila do práce/ nevznikne nárok na invalidní, či později starobní důchod.

Dotyčný potom končí na sociálních dávkách, příspěvcích. A jaký je to vopruz víme z různých dotazů všichni. Neustálé chození na úřady a dokládání příjmů, či spíše nepříjmů.

nepříjmů ...a nákladů.

V případě invalidity je možné důchodové pojištění doplatit zpětně. Ženy dlouhodobě v domácnosti apod. se mohou přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění.

Řada lidí se domnívá, že se jim dobrovolná platba důchodového pojištění nevyplatí, protože stát časem přestane vyplácet starobní důchody.

Podle mne je to krátkozraké. Nejen proto, že s jistotou nevíme, jak nakonec důchodová reforma dopadne. Dokud nemáme jiné "zaručené" řešení, je podle mne rozumné si důchododvé pojištění hradit dobrovolně.

Z důchodového pojištění se vyplácejí i pozůstalostní (vdovské, vdovecké, sirotčí) a invalidní důchody. Je-li žena doma např. kvůli výchově dětí, je podle mne platba dobrovolného důchodového pojištění i jakousi "pojistkou" pro případ, že by děti osiřely. [To zní hrozně, že? Ale myslím, že ani na to by se nemělo zapomínat.]

S tou výší důchodu to zas není tak horké - kdysi jsem počítala, jestli mám platit nepovinné odvody mimo HPP. Nevyplatí se.

Zdravotní pojištění slouží k úhradě nákladů na léčbu, léky, lázně, rehabilitace apod. Nemocenské pojištění slouží k výplatě nemocenského v době nemoci.

Zdravotní pojištění je povinné pro všechny, za koho pojistné neodvádí stát. Tedy pro zaměstnance, OSVČ, OBZP. Sociální pojištění je povinné pouze pro zaměstnance a OSVČ.

U zaměstnanců je v něm je "schováno" důchodové a nemocenské pojištění (zaměstnavatel odvádí ještě příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).

U OSVČ se sociální pojištění skládá z důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ se může dobrovolně přihlásit k nemocenskému pojištění.

Nemocensky pojištěni jsou pouze zaměstnanci (povinně) a OSVČ, které se k nemocenskému pojištění přihlásí dobrovolně.

------------------

Pro úplnost:

Z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se vyplácí podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, hradí se z něj rekvalifikace, případně některým zaměstnavatelům různé příspěvky na vytvoření nových pracovních míst apod.

Viz Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - např. pro starobní důchod § 29. Těch dob je tam poměrně dost a ještě souvisejí s věkem. Takže na "kolik let" nelze odpovědět bez dalšího.