Nejste přihlášen/a.
Zajímalo by mě, pokud jsou tu nějací zdravotníci, jestli, a za jakou dobu se dá zvyknout na různé morbidní výjevy a vjemy z vážných zranění, pach krve, nepřirozenou hybnost zraněných těl, atd.
Jsou lidé, kteří když tohle vidí, tak jdou po chvíli k zemi, je jim samotným špatně, atd.
Přechází to časem, nebo je to individuální, vrozené, a nejde to otupit ani častější expozicí?
Člověk si zvykne na všechno. Mně třeba dřív vadily zvířecí mrtvolky a jejich ztuhlost. Dnes to odklidím holou rukou a nehnu při tom brvou. S partnerem se staráme o jeho inkontinentní babičku. Všechno dělá do plen, takže se pak přebaluje a umývá jam mimino. Pokaděná j e ne jednou denně, ale třeba 4x. Když jí posranou myl poprvé, přišel s vytřeštěným výrazem. Po pár měsících by mohl jednou rukou umývat hovna a druhou svačit. Ona ta nervová soustava časem otupí. Donekonečna člověk zvracet nad něčím nebude, poblije se jednou, dvakrát, třikrát, pak už bude mít prázdný žaludek a vklidu může práci dokončit, bude jen dávit. Stejně tak nelze pořád omdlévat. Čím častěji člověk nějakou takovou práci dělá, tím míň mu to přijde. Proto laik může omdlít nad sedřeným kolenem a doktoři se lidem hrabou ve vnitřnostech a úsměvem na rtech.
Omlouvám se, že neodpovím konkrétně (nikdy mi krev ani zranění problémy nedělaly), ale jedna věc mi nedávno přišla zajímavá. Je to asi jako s horory, jsou horory plné násilí a krve, rozřezaných těl a jánevímcoještě, a jsou horory bez těchto vnějších znaků, kde stačí pohyb listu na stromě a už se chvějete hrůzou. Já si dokonce občas ráda prohlédnu obrázky zranění nebo mrtvol (v mládí jsem bývala dost morbidní), ale když jsem nedávno byla v nemocnici a v tom obrovském nákladním výtahu, v šeru, problikávající zářivka, přivezli pacienta s kapačkou, lehký, byť nepříjemný štiplavý zápach... udělalo se mi z toho mdlo a po pár dalších podobných situacích (chodila jsem z jednoho místa na druhé) jsem z té nemocnice odcházela jako opařená...
Mno - snížení krevního tlaku při zpozorování vlastní krve je normální reakce, kterou si člověk vyvinul, aby zpomalil vlastní krvácení. Ovšem někdy tak reaguje i na krev cizí, případně to snížení tlaku je naddimenzované a vede ke ztrátě vědomí. Pokud by se to časem nelepšilo, zkuste nějaký psychologický koušink, mohlo by to fungovat. Když se tak léčí fobie, mohlo by to zabrat i tady.
Dobrý den, hovořila jsem na podobné téma s jedním medikem. Ano, dá se na to zvyknout. Nebo si myslíte, že když lékaři, kteří zasahují například u těžkých automobilových nehod se při pohledu na rozšrotovaná těla kládí do mdlob? Nesmějí, protože musejí a hlavně chtějí zachraňovat životy... Ale je fakt, že na pitevnách medikové občas omdlí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.