Nešťastná láska-Zhroucení

Ahoj.

Mám problém,a už jsem zkoušel napsat do jinných poraden,abych zjistil názor na celou mojí věc.

Je mi 14let.Můj příběh začal před 8roky.V první třídě zš jsem poznal holku,která se mnou chodí doteď do třídy.Vzdy jsem k ní zlížel jako k mé lásce,ikdyž v 8letech sem nevěděl co to znamená,ale poslední 1rok se to prohloubylo.Zjistil jsem že je to super holka,ale,vždy mě měla ráda jako super kámoše (poslední 3měs jako toho největšího).Jenže já chtěl víc než kamarádství.

No,začnu vám tady vyprávět příběh,jak to vše bylo.

Začalo to o prázdninách dopisem z táborapokračovalo přes ICQ a sms.říkali sme si vše Od prospěchu ve škole,až po nejintimější věci.Byli sme spolu v kině,tam jsme se ošahávali a drželi za ruce(1,5měs z5),bylo nám úžasně,jenže,s její strany jsem byl pořád jen kamarád.Ve škole jsme se chovali jako by jsme spolu chodili(jen na pusu nedošlo),ikdyž sme věděli že si jí chceme dát.Jak čas běžel tak to bylo víc a víc hezčí.Psali sme si sms každý den,a to jsme byli od sebe o vejkendech třeba i 150km daleko.Mysleli sme na sebe ap..Bylo to bez-pochyb úžasné. Ve škole nám říkali "proč spolu nechodíte"..

Jenže,postupem času vlastně ze dne na den,se něco stalo,do teď nevím co,ale přestali sme spolu komunikovat,jak ve škole tak přes veškerý chat.Už sme si neříkali miláčku či jinné lichotky,spíše sme se lehce pohádali.

Ve škole mi říkají že jsem se změnil,ale není to pravda,jen sem upadl do vzpomínek,které se už nebudou nejspíše opakovat,ikdyž bych chtěl.Nevydržel jsem to,tak jsem se jí přiznal že jí mám rád,ona mi odpoveděla."Taky sem tě měla ráda,ale nedokázala jsem si to připustit"..Tím jaky by mi někdo zavřel vrata a z hruhé strany je zabetonoval...Nedokážu s ní navázat kontakt,dokážu jen pozorovat se slzou v oku,jak "svádí" mého kamaráda."/(Ale mě říká,že je to jen kamarád)..

Ale nedovedu si připustit to,že zapoměla ze dne na den na to co sme spolu zažili,vždyť holky sou mnohem citlivější než kluci, nebo se pletu?..Když si pustím písničku(pomalou a rytmickou) a začnu přemejšlet tak mám slzy na krajíčku,neustále si čtu naše 1měsíc staré sms,plné z mé strany lásky,a z její "většího" kamarádství.Nepřekonatelně mi chybý ty chvíle s ní. "dal bych celý život, kdybych ještě jednou mohl vrátit čas z5" .Není možné že zapoměla,na naše plány do budoucna (ikdyž byly ze srandy,tak sme si říkali že jsou upřímně)..Nechápu jak mohla zapomenout na naše psaní ve smyslu "až si půjdu lehnout tak zas budu líbat peřinu,pod představou že tam ležíš ty" a bylo to opětované.Nebo,"chtěla bych abys ležel vedle mne,a líbal mne"...NECHÁPU JAK MOHLA ZAPOMENOUT!..Vždyť měsíc není taková doba a to se každý den výdáme ve škole..

Když mi přichází sms,tak první pomyslím "kéž by mi napsala právě ona".Když se ráno vzbudím s pocitem jít zas do školy,tak než zjistím že svítí slunce,tak zjistím že mi nehorázně chybý.Ona si ve škole povídá s mím kamarádem,a dělají spolu takové ty "puberťácké věci",které prováděla i se mnou,ikdyž u mně asi s větší váhou.Neustále a pořád dokola mne to užírá,ten pohled na ně..Vhání mi to slzu do oka.Jsem celý den smutný,a z mého věčného humoru zbylo jen."AHA,HM,AHA"..Nedokážu žít dál s pocitem že žiju bez ní,nedokážu žít s pocitem že na mě zapoměla.MÁ LÁSKA OD PRVNÍ TŘÍDY.Vše bylo tak nadosah a z mé nešťastné lásky chyběl jeden krůček k "chození"..Ale vše mi zmizelo v jednou vejkendu.Z pátka na pondělí..Je to přesně 3tejdny,co se to stalo...Já nezapoměl,myslíte si že ona mohla zapomenout?Nebo jí to také tíží na srdci jako mne?Ale nedává to tak najevo?Je to tím,že jsem chtěl víc než kamarádství?..Mám se jí omluvit?ikdyž nevím za co?

Nedokáži se s ní už bavit,ona mi říká že sme to uspěchali..ale co jsme uspěchali?.Možná s její strany,ale já k ní cítím víc nejmně 3roky..Chtěl bych se zase vrátit a užívat si život a ne sedět v koutě a brečet nad svím osudem.Byl jsem tak usměvavý člověk,který sršel vtipem na všechny strany.Uměl jsem rozesmát,již to nedokáži...Zlomila mi srdce a odešla,bez jediného citu to zkončila.Neví jak to bolý,,Mám jí rád i za to,co mi provedla..

Poradíte?..Bojím se totiž,že pokud se něco nestane,tak nevím jak to psychicky ponesu.Bojím se budousnocti!

Omlouvámse za gramatické chyby.. Gami