Co na uzkost a stres

Já bych položila na jednu misku vah antidepresiva a psychiatra a na druhou misku, spokojeného mladého člověka v jiné škole. A uvážila bych to s ní.

Chce to znovu navštívit psychiatra. Ten musí vyzkoušet několik preparátů, než najde ten, který ji naprosto sedne. U každého to totiž působí trochu jinak. Jistě Vám řekl, ať v případě potřeby se na něj ihned obrátíte. Časem to vyladí a bude jí dobře. Rozhodně antidepresiva s ničím jiným nekombinujte, ani svévolně nevysazujte, musí se to postupně a to podle lékaře. Antidepresiva nejsou legrace!

Když dceru obor baví,tak to bude jedině špatným kolektivem a nebo šikanou. Já bych to řešila přestupem na jinou školu se stejným oborem.Antidepresiva už od tak mladého věku jí můžou spíše uškodit než pomoci.

U naší vnučky tyto problémy na gymplu způsobila šikana.

to chce delat vetsi pauzy k.

Co zkusit přerušit studium na dobu než se dá dohromady a začne jí být lépe?
Rozhodně bych to nebrala na lehkou váhu. Hrátky s psychikou, jak dlouho vydrží, bych neradila. Zdraví máme jen jedno a z mého úhlu pohledu je zdraví a psychická pohoda člověka přednější než nevyhovující škola nebo třídní kolektiv.

Tady se rozumné rady nedočkáte na toto téma. To byste měla řešit právě s psychologem a nebo potom s psychiatrem.Nikdo tady neví kde je pravda a jak to celé posoudit.Hlavně se dcera toho psychologa nesmí bát a musí mu říct všechno - kdy asi tak se stalo,problémy apod.On zkušený psycholog to z ní i dokáže podle šikovně položených otázek ,,dostat,,.Chodím s manželkou k psychyatrovi každé tři měsíce a taky si s ním rád popovídám o problémech.Dcera ale musí chtít se ,,otevřít,, a mluvit o všem - proč,kdy...Doufám,že u toho sezení tam nejste s ní.Já tam s manželkou jsem,ale nezasahuji do vyšetření,ale třeba se dcera stydí mluvit před Vámi.Chodili jsme k jedné doktorce a ta mi nevyhovovala a tak jsem našel jiného v Podané ruce a bavíme se o všem narovinu.Zkuste jiného doktora.Kolik je dceři let?-třeba je jen v ,,blbém věku,,.

Zdravím, před lety dcera kamarádky dokončovala základku a pro matku to ty poslední roky bylo "peklo". Dcera měla diagnostikovanou lehkou mentální dysfunkci a když by jste to nevěděli, tak by o ni každý tvrdil, že je líná, záškolačka a nevychovaná. Bohužel díky té diagnóze, její matka s ní každý den bojovala o každý krůček co souviselo s povinnostmi. Holka se vyhýbala všem povinostem, nebyla schopna se sama učit a dělat úkoly, po ránech ji bylo na zvracení před odchodem do školy ap. Nyní je už druhým rokem na učňáku a celkově se zlepšila.

Před těmi roky navštěvovaly psychoterapeuta a také měla nějaké pilulky od doktora. Ještě jsem nezmínil, že ji v 6té třídě nechala přejít na speciální ZŠ (které teď ruší), protože nezvládala učivo a ostatní žáci ji to dávali najevo, psychyckou šikanou a ona tam tím trpěla. Na té speciální škole byla jedničkářka a nikdo se ji neposmíval.

Nikomu bych nepřál, čím si její mamka musela procházet. Ale vím, že jsou na tom lidé ještě hůře.

Zdravím. Napadá mě, že by mohlo problém způsobovat i něco jiného. Rodiče, ruku na srdce, nekladete na dceru přehnané nároky? Není vaše každodenní první, nebo dokonce jediná otázka - Co ve škole? Nemáš špatnou známku? A pak - No, mohlo by to být lepší... Neumíte si představit, co to časem dělá s mladým člověkem, který třeba ještě ke všemu má příliš zodpovědnou povahu a ještě věří, že rodiče mají vždycky pravdu. Bývalý spolužák má dnes "inženýra" přesně v oboru, ze kterého celé 4 roky na střední propadal. Rodiče bývají přehnaně nároční, zvlášť, když chtějí od dítěte to, čeho sami nedosáhli. Dejte dceři 2 mantinely. Že nesmí propadnout a musí odmaturovat. Mezi tím ať si dělá, co chce. Ubrat na tlaku a nechat ji trochu dýchat. A prášky už třeba nebudou potřeba. Ida

Ať to tady píše kdo chce, já bych o divných stavech mohla napsat knihu. I pro ostatní - zkuste si najít www. pronaladu.cz - já neumím dát odkaz. Jsou tam výborné články a zajímavosti, které mi hodně pomohly. Jde o to uvědomit si, jak to všechno funguje, schválně si to zkuste přečíst. Není to žádná reklama, napsala mi to taky sem jedna dobrá duše, na můj dotaz, kdy mě dováděl k šílenství náš soused atd.

Já si myslím, že problém je ve škole. Podobně těžko nese vyučování syn mé známé.Je sice na 1. stupni ZŠ, ale škola to je. Nadaný chlapec, který se do školy těšil, vše ho zajímá, ví hodně navíc, ale ve třídě prý je takový ruch, že on neslyší výklad. Chce odpovídat, ale oni ruší. Párkrát je napomenul, ale prý marně. Převažují prý ti, co jim na vzdělání nezáleží. Já bych se spojila na tř. schůzkách s rodiči, jejichž dítě je na tom podobně a trvala na tom, aby to škola řešila. Vyučující v hodinách nesmí dopustit takový chaos.