Nejste přihlášen/a.
Naprostý souhlas. S příspěvku vyznívá, že metaxa bere svoji přítelkyni spíše jako svého konkurenta. Nevím, takový vztah nemá moc smysl. Samozřejmě argument přítelkyně, že chlap by měl prostě platit víc, že je chlap je krávovina.
Já to vidím kapku jinak. Jakmile poplatíte všecičko, co se běžně a pravidelně platí, kdo bude dělat nákupy jídla, drogerie a čisticích prostředků. Nemyslím kosmetiku. Vy budete vidět, že koupila maso a nějaké mléčné výrobky, ale už nebudete vidět ty stovky věcí, které jsou potřeba mít stále ve špajzu, v lednici, v mrazáku, v kredenci, v kouipelně, na wecku. Za všechny tyhle neviditelné "prkotiny" se vydává hodně peněz a přitom jsou jakoby neviditelné. Protože se průběžně musí nakupovat v jiných a různých obchodech, špatně se to vyúčtovává.
Nemůžu ještě odolat, ale její úpráci kuchařky a uklízečky a pradleny, na to vůbec nebudete brát zřetel? To jako nebude na škodu, že je ona ženskou?
Není mezi vámi důvěra, ale pochybnosti. Takže společné bydlení bych odložila.
Při společném bydlení se vždy objeví další a další věci k řešení. A opět může nastat situace, že ona navrhne řešení vůči Vám nevýhodné. A měli byste komunikovat a předkládat argumenty, obhajovat a hájit svůj názor. A to celkem v klidu, žádný křik, hádky, urážky. Dokážete to?
Jednou se naštvete a odejdete, abyste měl klid.
Nemůže být jeden král, ale měli byste mít společný názor. Anebo jednou ustoupi jeden a při dalším druhý.
Chápu, že je dneska jiná doba, ale nechápu, proč by to nemohlo fungovat jako dřív . Když jsem se kdysi nastěhoval ke své budoucí ženě do jejího domku, udělal jsem po výplatě onu pověstnou stojku, z peněz vysypaných z kapes jsem sebral drobné a něco málo kapesného a všechno ostatní nechal jí. A to jsem tehdy bral 3x víc, než ona. Měl jsem jistotu, že s penězi naloží podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a ještě něco dokáže ušetřit. Nikdy by mě nenapadlo něco zatajit, nebo se ptát, za co kolik utratila, a ona nikdy této situace nezneužila. Fungovalo to takhle k oboustranné spokojenosti přes18 let. Tehdy holt patřila důvěra partnera k základům vztahu. Je mi líto dnešních párů, kteří považují dohadování se o penězích za nutnou součást společného života
.
Domácnost fungovala bez problémů. Neměli jsme vyhraněné povinosti, ale určité rozdělení bylo. V základu se ona starala o chod domácnosti jako takové (vaření, praní, úklid...), já se staral o údržbu a opravy velmi chátrajícího domu (stavba septiku, výměna střechy, přístavba v podkroví, vybudování ústředního topení...) a technickou stránku domácnosti. Všechno se platilo ze společných peněz, které měla pod palcem ona. Já se o peníze prakticky nezajímal. Pokud bylo potřeba, nevyhýbal jsem se ani těm "jejím" pracem (úklid, žehlení praní, ani například opatrování dětí (přebalování, koupání, třídní schůzky, opatrování při nemoci...) Jenom vaření jsem se vyhýbal, to neumím dodnes. Prostě každý z nás dělal, co bylo zrovna potřeba a na co stačil (samozřejmě, že žena nekopala žumpu
). Nikdo se nepídil po tom, jestli náhodou nedělá víc, než ten druhý.
Sice jsme se po 18 letech rozvedli, ale to bylo ze zcela jiných důvodů.
A jak u Vás fungovala domácnost? Já bych nebyl proti, ale ona by měla tedy přispět třeba větším dílem v té domácnosti, ale to nechce. Chce mít pěkně všechno cca 50 na 50. Vaření, uklízení atd...Ohání se tím, že dříve chlap platil vše, ale zase nadruhou stranu ženy byly v domácnosti a staraly se o jídlo a ostatní věci, ale to už se jí nelíbí. Ohýbá si to, jak se jí to hodí a právě to se mi nelíbí.
No to je fakt ,,nehoráznost,,! Pěkně ,,fifty,fifty! Budete dávat oba stejně a stejně tak 1 měsíc budete VY sám : nakupovat,vařit,péct,prát,žehlit,uklízet,mýt okna,vysávat, utírat prach,mýt WC,vanu,vytírat,umývat nádobí...aj., aj. a 2 měsíc ona,tak to bude spravedlivé! :--))
Ta Vaše družka je pěkně vykoukaná, asi bych se s ní rozešla, být Vámi. Za to, že jste chlap, máte platit víc? Jenom za to? Chápu, kdyby ona brala 12 tisíc a Vy 30, že by třeba chtěla víc přispět. Ale pokud máte stejné platy, je prostě silně vyčuraná.
Navíc, kdybyste uzavřeli manželství, stejně byste měli pravděpodobně společnou kasu, jako mají jiné mnohé rodiny. Tak o co jí vlastně jde? Chce chlapa, kterého má snad ráda, nebo se chce nechat vydržovat?
Sbalila bych svých pár švestek a pryč od ní. Když takhle uvažuje nyní, lepší už těžko bude. Jaga.
Ještě zbývá, abyste musel dělat stojku a ukazovat tu dlouhatánskou výplatní pásku.
A já bych hned přítelkyni nekritizovala. Co se z těch společných peněz bude hradit? I jídlo? Tady je předpoklad, že toho jako chlap sníte podstatně více. Ale zase z čeho se bude kupovat třeba kosmetika? Ze společného nebo každý sám?
No, jak už tady někdo napsal. Jestli hned na začátku máte s tímhle problémy, tak potěš koště. Jděte od sebe.
Zlatokopka ... a kdybych mohl napsat něco sprostějšího, napsal bych ****.
Té bych řekl, že já si teda tu tisícovku připlatím a rád, protože budu bydlet ve své 1+1 a bez tebe, sbohem!
Zdravím, nedávno jsme s přítelem při sestěhování řešili to samé. Přiznám se ale, že jednání Vaší přítelkyně moc nechápu... vyděláváte stejně, tak proč má jeden platit víc proto, že ten druhý to řekl? Jasně, některé výdaje prostě nejsou fifty-fifty, jeden měsíc se utratí víc za prvního, další měsíc za druhého. Nebo to bude přítelkyně počítat, kdo dal o stovku víc za nákup? Vy možná víc projíte, ona dá zřejmě více peněz za kosmetiku.
Jak vlastně máte rozdělené finance? Společné, nebo každý platí svoje a o peníze druhého se nestará? Máte přehled, za co ona utrácí, sděluje Vám větší výdaje (ne, že si koupila svačinu, ale třeba boty, benzín atd.)?
Tohle je bohužel jedna ze zásadních otázek ve vztahu a měla by být vyřešená ještě před společným stěhováním a živobytím. Není to dobrý začátek, takže si spolu sedněte a udělejte si jasno. Včera bylo pozdě.
Ja se ti vubec nedivim, u nas bylo odjakziva samozrejmosti, ze muz daval celou vyplatu a dostal jen kapesne a na benzin, zbytek byl na domacnost pro mne, vsechno jsem nakupovala a hradila poplatky z te jeho i sve vyplaty, sporila co zbylo na spolecny ucet, je to vsechno o duvere spolecneho vlastnictvi, muz by mel byt hlavni sponzor rodiny a penize zeny prijemny doplnek, prace zeny v domacnosti neni nikdy dostatecne ohodnocena. Muz by mel vzdycky zaplatit zakladni poplatky, ktere by platil stejne tak, jako kdyby bydlel sám. Domaci servis ma navic.
U nás to máme nastavené tak, že já platím hypotéku, energie, internet, pojištění a manželka se stará kompletně o stravu, nakupování pro fungování domácnosti, oblečení pro děti, léky atd.
U nás se to bere tak, že máme prostě společnou kasu a je jedno, jestli víc přispěji já nebo manželka. Třeba u tchánů to je nastavené tak, že všechno hezky fifty fifty, půl na půl a to tchán bere jednou takovou výplatu než tchýně
Mno já, a to jsem jí říkal, nemám v plánu ušetřené peníze utrácet za zbytečnosti, klidně bych i platil o ten tisíc víc, ale za určitých podmínek a to takových, že ona nebude rozhazovat peníze, kde se dá, ale bude umět trochu hospodařit, což zatím neumí. Kdyby to bylo naopak, já bych spořil na dovolenou nebo jiné potřebné věci, zážitky. Po delší rozumluvě pochopila, že její požadavek je přimnejmenším nefér.
Ale přemýšlím o tom společném účtu. Co si o tom myslíte? Každopádně, jak jsem psal, pouze za podmínek, že se naučí hospodařit.
Zdravím. Čistě hypoteticky, kde berete tu jistotu, že vaše partnerka neumí hospodařit a váš přístup je "normální"? Jak si můžete být jistý, že "normální" není ona a vy nejste jen "kolenovrt"? Ida
Tak jsem s ní už přes 6 let, takže tu jistotu mám. Kolenovrt rozhodně nejsem, ale vím, jak a kde rozumně utratit peníze, které jsou a budou potřeba i na to společné bydlení. Ano, každý má jiné priority. Pro přítelkyni je třeba přednější pár bot, nebo dvacet párů bot, ale pro mě je přednější zážitek, pár výletů.
Podle ní mohu zase špatně hospodařit já. Budiž, ale já si to nemyslím. Také je to vidět na jejich rodičích, neučili jí, jak zacházet s penězi, narozdíl od mé rodiny. Ale ano, každý má na to jiný názor, ale myslím si, že ten můj převládá.
Jednou mě můj muž nařknul, že neumím hospodařit. Tak jsme založili obálky a v zajišťování potravy jsme se střídali. Jako jo, šlo to. Jen v jeho týdnu spotřeboval a nedokoupil, např. olej, špek, mouku a tak. Na drogerii jsme měli také obálku. Jen tak, pro inspiraci.
To je zajímavé a pomohlo to nějak? Já osobně moc nemusím takovéhle, podle mě až hrocení nebo nějaká šílená pravidla. Člověk by měl některé věci dělat sám od sebe nebo z lásky a ne proto, že je to napsané na kusu papíru. Mluvím například o přerozdělení domácích prací a následné vyvěšení na lednici společně s kalendářem.
O domácí práce se dělit chci, určitě nemám v plánu nechat vše na ní. Já nemám problém vzít do ruky koště nebo vysavač a nakonec ani tu vařečku ne.
mám dotaz já na vás. Jak dlouho spolu vydržíte? Připište váš tip.
Já bych to viděl asi tak maximálně do konce prvního týdne po první výplatě. Vy jste na válečné noze už teď.
Néé to nejsem, takhle to vyznít nemělo. Jen nemám rád to, co ona přesně udělala. Já mám rád rovnoprávnost mezi ženou a můžem. Dnes mají obě pohlaví víceméně stejné podmínky. O nic víc nejde a pouze mě zajímal názor druhých. Zkrátka názor jsi muž, platíš víc, ten se mi vůbec nelíbí a zajímá mě, zda to tak vidí ostatní. Jinak vztah máme pěkný a jsme spokojeni. Vždy se domluvíme.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.