Zdravím rádce, jen bych se chtěla zeptat, kdo má doma seniora a má s tímto problémem zkušenosti.
Máme v příbuzenstvu dědu (73let) a nezdá se mi jeho chování. Je více popudlivý, ale to by nebylo tak zdravotně špatně, ale hodně zapomíná a dost si vymýšlý. Nevím jak to popsat, ale je více sourozenců - jeho dětí a když vypráví něco z jejich dětství, tak si plete komu se co stalo a nebo si k tomu dost přibájí. Nezdá se mi to úplně v pořádku. Jeho matka měla stejné problémy (vymýšlela si) ale to byla trochu ještě starší. Ráda bych vše podchytila včas, aby se to nějak podchytilo. Myslíte, že to je začínající nemoc? Díky za info. A.
4x
Já bych se obrátila na ošetřujícího lékaře Vašeho dědy a zkonzultovala toto s ním. Zda je to přiměřené věku, nebo se může jednat o začátek vážného onemocnění. V každém případě dědovi věnujte zvýšenou pozornost, abyste věděla zda se jeho chování nezhoršuje, nezačíná mít i jiné problémy např. s vykonáváním běžných věcí, neztrácí orientaci atd. Nejsem lékař, ani nechci strašit, ale takto se začal projevovat u příbuzného Alzeimer. Ale to opravdu u každého může posoudit jen lékař.
4x
Také začínám mít problémy s krátkodobou pamětí. A když svým dětem něco vyprávím a nemohu si vzpomenout tak fabuluji. To abych nevypadala za blbku. Uvědomuji si, že si musím pohlídat to přibarvování, abych příliš nezaujala. 
Ale víte co? Postěžovala jsem si u neuroložky. Ta mi doporučila trénování paměti, to vlastně stále dělám, jinak bych jen seděla čučela na telku bez vlasní invence. Ale je pravdou, že "staropěměť" je úžasná. Vybavuji se mi věci, chutě, vůně z doby, kdy jsem byla dítě. Ale co jsem snídala, to musím vzpomínat. A také musím vzpomínat normální, běžná slova. Takže hlásám: Když jsou roky, tak je to nahovno.
To není sprosté slovo, to je fakt, to je diagnoza, to je technický termín.
2x
To víte, to jsou chlapi, ty si přikrašlují vždycky a když přijde věk, tak aby zaujali a měli pozornost, tak si něco přidají. Manželovi je 70, nadělá strašně moc práce, na zahradě a kolem baráku a když to vypráví synovi, aby se pochlapil a pochlubil, taky to řekne podle sebe, ale není to nemocí. Přeně, jak napsala "sebod", zapomínají mladí a my starší už máme disk a tak se někdy vymaže informace, která se nahradí novou. Zbytečně nepanikařte, nemoc by vypadala jinak, to by dělal děda jiíné kotrmelce...
2x
Vlastní zkušenost mám se seniory z pečovatelského domu a i vlastního. U každého člověka tělo i mysl se zhoršují postupně a zapomínání a pletení věcí je ještě v normě. Tyto projevy se dají zpomalit, když se mysl a tělo aktivně používá, ale zastavit to stárnutí nelze. Rizika jsou, až když člověk si plete potraviny s nejedlími věcmi; či neví, že něco udělal (zapnul sporák a nechal ho zaplý a dělal něco jiného); neví kde je a jak se třeba zapíná tv, kterou běžně do té doby používal/la ...
Nejpozději při prvních náznacích takovýchto pochybení kontaktujte jeho lékaře a on bude vědět, jak dále postupovat.
Demence a jiné střecké choroby se mohou projevit i lidem po padesátce a to nemluvím o politicích.
Pracoval jsem s lidmi 80-100letými a byla to velká škola života.
2x
Netrapte se tím.To je začátek demence.Mám doma manželku ve třetím stádiu a žít se s tím dá.Akorát jsem doma bez práce a dělám kolem ní 24-hod denně celý už přes dva roky.Ale jinak pohodička.- tohle je pravda.
Teď vážněji: zavolejte si doktorku domů,nebo ho dovlečte k doktorce na vyšetření jakýmkoliv způsobem.Toto jsou příznaky menta.. no demence,tak to nepodceňujte.Bude v lepším brát jen prášky ( jako moje žena) a lepšit se to nebude - ale ani zatím zhoršovat,nebo ta horší varianta je LDN a potom ->...pííííp... Hele píšu toto normálně a podle toho koho mám doma a o koho se starám.Je to moje manželka a raději jsem odešel z práce než aby moje žena zůstala někde v domově mezi beznocnejma babičkama kam si chodí parchanti jen pro důchod.V tom domově byla rok než jsem dokázal vybudovat a dokončit úpravy a fakt stačilo.
Ale je otázka jak se někdo z Vás z rodiny dokáže o něj postarat.Vy sama máte odvahu opustit práci a starat se sama o staršího člověka? - krmit/převlékat/koupat/dávat pleny/chodit ven/ - a ono je časem víc žádostí - běž se okoupat,vyčistit zuby,čisté prádlo na spaní si vem,umej si pipinu a prcku,chceš salám nebo šunku-je mi to jedno: někdy je to na zbláznění.? - zvládnete to?
Toto je nejlepší odpověď. Ten váš děda má opravdu ty příznaky a nemělo by se to zlehčovat. Na věku nezáleží - kamoška měla sestřenici, která začala mít příznaky po padesátce a nakonec umřela v 65 letech, do poslední chvíle se o ni staral manžel a bylo to pro ni a pro rodinu vysvobození, protože ke konci byla i přes prášky hodně agresivní, manžel s ní měl velkou práci a vnoučata se jí bály. My máme souseda alkoholika, žvaní jak mladý vrány dlouhá léta. ale teprve teď mi známá řekla, že to nevypadá jen na demenci z chlastu, ale i toho Alzheimera. Chová se čímdál divněji - teď jak je zima, tak zakryl meruňku jakousi tlustou plachtou, zatížil to petkami s vodou - když se jde kolem, tak jsou vidět hromady květů ulámané na zemi a plachta vlaje úplně bokem. Taky komusi vykládal, jak stavěl barák - přitom ten stál už 20 let před jeho narozením. Je toho víc a jen čekáme, co z toho vyleze. Takže asi opravdu počítejte s tím, že to není normální a aspoń se stihnete na vše připravit.
Prosím jak přesně se dělá ono dát někoho do domova důchodců a chodit si pro důchod? S tím máte osobní zkušenost, nebo je to jen jedna paní povídala? Protože co já vím, tak dostat se do domova důchodců je taková malá výhra v loterii. Pořadníky dlouhé, zadarmo to není, takže senior odevzdá téměř celý důchod v domově a rodina ještě musí připlácet, taktéž celý příspěvek na péči, je-li pobírán, patří domovu. Nedaleko máme i dům s pečovatelskou službou, pronájem garsonky stojí 5tis. měsíčně.
pb: tak asi nemáte v té loterii štěstí.Manželce to trvalo jen pět měsíců a byla umístěna.Tři měsíce v LDN Červený kopec a dva ve špitále ve Valticích (neplést Valtice a Valdice
) a potom převoz do Černé Hory.Teď už mám toho svého človíčka přes dva roky doma a starám se o něj.Spíš byla blbá ,,sranda,, v tom,že když jsem si manželku bral zpět domů a odhlašoval ji,tak oni to lůžko ještě potom další tři měsíce blokují,kdyby se náhodou vrátila - to není kec mám na to propouštěcí papíry a doklady.Co to je 5 tisíc za pronájem garsonky a ještě pečovatelská služba,když moje žena má důchod skoro 12000+8800+400 Kč.Ano,teda s ohledem na to,že máme 2+kk a platíme 6 500,-Kč SIPO ( nájem+služby plyn a elektro ) je to hodně.Ale v těch pěti tisících tam má ten člověk jistě světlo,teplo,vodu,3x za den jídlo,čaj,koupání,starostlivost...nebo se to kousek od Vás platí ještě potom zvlášť? Příspěvek na péči do toho nepleťte - ten dle zákona náleží tomu nemocnému člověku,ale on si z tohoto příspěvku hradí péči o sebe.Že si ho ,,nechává,, domov celej je normální.Starají se 24-hod.denně.Sám,když potřebuji z domu jít pryč,tak hlídačku(kvalifikovanou) kolem stovky na hodinu neseženu.Všichni jsou spíš kolem dvou stovek a ani se nedivím.Sám mám na brigádičce 250,- čistýho na hodinu,ale potřebuji někdy vypadnout a vypnout mozek a tak vlastně co vydělám na brigádě,tak odevzdám ošetřovatelce.
Pb: a máte Vy nějaké osobní zkušenosti s umístěním někoho blízkého do D.D. nebo jste svoje rady někde jen vyčetl/a a nebo odposlouchal/a od nějaké paní co něco povídala? Očividně ano,protože tomu nerozumíte a pletete páté přes deváté.
Takže když shrnu tento dlouhý příspěvek:
Do D.D. s pečovatelskou službou se dá dostat i za pět měsíců
Neplatí se víc než si účtuje ten který D.D. a zbytek zůstává uživateli a on nakládá s ním dle jeho potřeb.Pokud já mám důchod jen 7000,- + 8800,- ,tak mi nemůžou účtovat 20000,- za postel.Stále mám nárok i jako dementní na životní minimum,které mi zůstane.
pb: pokud máte špatné nebo degenerující informace,tak se raději informujte přímo v tom D.D. Doplácet rodina?-kde žijete?Jak to tam vlastně kousek od Vás funguje? Já už si tímto prošel a vím o čem píši a i přesto mám raději manželku doma i když je to práce na 3656milion hod denně.
1x
Doporučiji dohodnout se s obvodním lékařem vašeho dědy. Řeším něco obdobného s manželem.Vím, že manželovi by se moje zasahování moc nelíbilo, proto jsem se dohodla telefonicky s jeho lékařkou a vysvětlila jí své obavy z nemoci. Doktorka mi pomohla manžela přesvědčit, že je pro jeho dobro nechat se vyšetřit u psychologa a neurologa.Vše jsme svedli na jeho zapomínání, což jako svůj hendikep uznal. A ukázalo se, že jsme udělali dobře.Všechna vyšetření vedou k poznání, že manželovi začíná Alsheimer a léky mohou nemoc pozastavit.
0x
Jéje. To já si taky pletu, komu se co za mládí stalo. No a občas to vyprávění taky pěkně barvitě přilepším 
. Budu si muset dát pozor na dceru, aby mě nevzala kvůli tomu k nějakému doktorovi
já myslím Sebod, že to ještě nehrozí...dokážete si z toho dělat švandu a to je známka ještě dobrého intelektu. Ale jen abych tady nestrašila zbytečně. Tenkrát tetě, která se o babi starala řekl lékař, že si toho měla všimnout dřív, možná by to její chování bylo zmírněno. Proto se ptám. Teď děda vykládá lidem v okolí trochu nesmysly a nejhorší je, že tomu věří.
A když mu řeknu, že to bylo jinak, hrozně se rozlítí, že si vymýšlím a pod.
Ráda bych to podchytila včas. A prý je to dědičné 
0x
Také zdravím.
Nemyslím si,že Váš děda je tak starý,aby zapomínal.I když se to stává i v tomto i mladším věku.
Můj názor je ten,že si vymýšlí proto,aby zaujal a ostatní tím dobře bavil 
Pokud mu koupíte Sójový Lecitin,nic tím nezkazíte.Je výborný na paměť.
Zde : srovnanicen.cz/...
-----
Ještě je důležité,aby mozek procvičoval.Měl by mít dostatek kyslíku,tzn.procházky na čerstvém vzduchu a za další,luštit křížovky,sudoku,číst knihy,hrát společenské hry s rodinou nebo třeba s kamarády.
0x
Alzheimer nebo demence se projevuje hlavně tím, že dotyčný si nepamatuje to, co bylo před chvílí. Vzpomínky z dávné doby se mu normálně vybavují. Je to paradox, ale je to tak.
Tak plašit nechci, ale přikrášlování to není. Je pravda, zapomíná asi už 10 let a pomaloučku se to zhoršuje. Jen mě navštívila sousedka a říkal, že jí děda vyprávěl o jedné dceři, že jí dal peníze na něco konkrétního a já vím, že u něj už poměrně dlouho nebyla. A když jsem s ním mluvila, tak to zapřel. A taky si vyprávěli s mým mužem, že můj sourozenec tenkrát pěkně fotil, ale já vím, že to byla neteř. Prostě mi to přišlo divné a vzpoměla jsem si na jeho maminku. Tenkrát to začalo stejně. Zkusím kontaktovat alespoň jeho lékaře a zeptám se. A nebo aby trochu zapátral sám lékař. Přeci jen ví, na co se ptát a pod.
Víte jistě, že jí to Váš děděček řekl? Nemohl ten rozhovor probíhat trochu jinak? Nemohla si sousedka něco vysvětlit jinak, než to dědeček mínil?
Má sousedka smysl pro humor? Nemohl to dědeček mínit ironicky,...? Zprostředkované informace v sobě nesou nebezpečí hned dvojího neúmyslného zkreslení.
Neteř mohla pěkně fotit, ale dědeček mohl někdy vidět s foťákem Vašeho sourozence, a protože to bylo vyjímečné, mohl mu v paměti zůstat právě ten vyjímečný okamžik.
Pro všechno se dá najít vysvětlení, na všechno se dá dívat z různých úhlů pohledu. Situaci bych nepodceňovala (určitě bych se poradila s lékařem), ale ani předčasně nezveličovala. Snažila bych se dědečkovi něco připomenout svým vyprávěním, ale asi bych se jej (pokud by o to nestál) nesnažila opravovat.
Všichni máme tendenci si pamatovat to pěkné, co jsme prožili a vytěsnit/zapomenout to méně příjemné. To může být i u Vašeho dědečka.
0x
Někteří lidé jsou baroni Prášilové a Alzheimer s tím nemá nic společného. Měli jsme známého, co i v 60ti letech vám klidně lhal do očí. Že něco udělal on a přitom jste to udělali vy. A babička ta byla a je schopná telefonovat celému příbuzenstvu úplné romány, které se nezakládají na pravdě.
0x
Někdo si skutečnost "přibarví", aby byl zajímavější, jiný, aby byla skutečnost vtipnější - to se týká běžně zdravých lidí. Staří lidé mohou být někdy trochu popletení, zapomínat jména i události. Ze zkušenosti v rodině vím, že si nejprve musí připustit, že už něco zapomenou a přestat se proto do krve hádat, že něco určitě bylo tak, jak si myslí, že si to pamatují. Umět to s humorem přijmout. A když se dostaví alzh., tak nejprve plíživě, občas a mezi tím si člověk pamatuje. Dochází k situacím, kdy popisuje člověk situaci v reále, která se nestala, ale je přesvědčen, že ji právě prožil, nepoznává známé tváře, nepamatuje si jejich jména a myslím, že s tím pak souvisí i zhoršená chůze. Taky přestávají být schopni si včas brát léky. Ale staří lidé často domotají vzpomínky i bez alzh.
0x
Chudák děda, ještě že si to tu nemůže přečíst 
Nejvíc mu prospějte, když se mu budete věnovat, hovořit s ním, neopravovat ho a nerozčilovat a necháte v pohodě a spokojenosti dožít.
Hlavně ho nikam násilně netahejte. Je to zřejmě baron Prášil a takových mezi lidmi je.
Stárnutí je normální lidský proces, stárne celé tělo, proč by měla být paměť výjimkou?
Pokud je schopen konverzace s lidmi, úměrně zvládá běžné denní úkony, trefí kam potřebuje, dodržuje hygienické podmínky, je to dobré.
Demenci byste jistě poznala a tohle mi fakt nepřijde, přijde mi to adekvátní k věku.
U demence by klidně mohl být jako host ve vlastním domě a bloudit, v pohodě by vám třeba načůral do rohu, ani by ho nenapadlo jít na záchod, že by se měl umýt to samé, na vše pouze odpovídal krátkými větami ve stylu ne, nechci, nechutná mi. Dozvěděli byste se i nepříjemné věci, které by dříve neřekl, protože veškeré zábrany by byly pryč...stále dokola by se mohl vyptávat na jednu a tu samou věc a vy byste mu ji stokrát dokola opakovali, je toho prostě spousta...
Nechte ho v klidu dožít, nerozčilujte ho a věnujte se mu.
andy: máte doma někoho kdo trpí demencí a staráte se o něj?
Já ano - svoji manželku ve třetím stádiu.Radíte pouhopouhé blbosti v této oblasti asi vyčtené nebo odposlechnuté někde.Až budete mít takového člověka doma a starat se o něj,tak budete psát něco jiného.
Jste co,že hned rozeznáte ne/demenci? Na co jsou potom všechny ty vyšetření a mašinky a další potom léky a proč za to teda zdravotní pojišťovny dávají tolik peněz?
Dementní člověk netoulá ve vlastním bytě - ví kde je WC a nečurá do rohu.Ale,,dát,,ho/ji za vchodové dveře,tak je v ,,píp,,.I tento dement si ,,pamatuje,,cestu kudy a kam.I když je moje žena ve třetím stádiu,tak doma po bytě cestu ložnice/wc/kuchyň/obyvák zvládá sama a bez problémů.Venku ji posadím na vozík a neví kam se vrátit.
Máte pravdu - nepamatuje si a na jednu věc se zeptá ,,stokrát,, za sebou.Zlatouš totiž ani neví kde bydlí,co je za měsíc,den,svoje příjmení.Prostě si to nepamatuje.
Každé tři měsíce děláme zkoušky u psychiatra a ano - človíček trpící demencí je host ve svém bytě ale lépe bych řekl,že je host ve vlastním těle.
MND
Milej zlatej, nevím , proč si myslíte, že všechni staří lidé jsou postiženi vlastnostmi vaší ženy. S kolika nemocnými/přestárlými máte zkušenost. Nesuďte někoho, když o něm nic nevíte. Jak píšete ... máte to vyčteno ... , jestli je to z odborné literatury, tak je to ze zkušeností lékařů/sester/pečovatelů a ti mají větší přehled, než jen z těch vašich pár m2 vašeho bydlení s jedním člověkem. Psychika člověka se střeckými nemocemi se může pohybovat ve všech stavech: zmatený, našťastný, veselý, ustaraný ap. a výkaly si třeba i dá k svačině, když by mu v tom někdo nezabránil.
Napadáte paní, která podle vás "jen sloužila" u starých lidí, ale o takovýchhle pečovatelech a personálu také nic nevíte. Myslíte si, že ten personál je tam jen pro ty minimální prachy a pacienti jsou jim ukradený?
Zkuste vidět dále, kež kde končí váš frňák.
Já mluvím ze zkušenosti i odborných školení.
mnd, máte velikou pravdu. Andy si vůbec neuvědomuje, že takto postižený senior bydlí, žije s rodinou, která musí do práce, na nákup. O nějaké kultuře nebo zájmy, tedy vlastní život, je pak téměř nemožný. Je nemožné opustit postiženého na několik hodin. 
Obdivuji a lituji každého, kdo s takovým člověkem žije. Klidně se zeptejte třeba ©babajaga, ta takovou babičku má. 
Každý z nás, kdo máme nějaký rok, se tohohle děsíme. Já bych si přála, aby mě, v takovém případě, včas přejela lokalka. Natvrdo! Ale asi volbu mít nebudu!
Andy si uvědomuje velice dobře, možná víc, než vy dva, tak můžete být oba bez obav. Úplně jsem nadskočila, když tu mnd střihl diagnózu -demenci.
Už jsem tu o tom asi někde psala, moje máma měla taky demenci, také jsem ji měla doma, navíc jsem sloužila 10 let v domově důchodců na ležícím oddělení, těch lidí, kteří měli opravdu demenci, zas tolik nebylo.
andy zlato neskátejte.opravdu ji mám doma a má tuhle diagnózu - demence třetího stupně (má to i napsané v papírech od doktorů ) Píšete,že jste dělala deset let na lůžkovým-takže cca dva mrtvé za měsíc..Svého dementíka mám doma,starám se o něj,ale nikdy nevím jestli se ráno probudím a nebudu vyřizovat pohřeb.Navíc ještě - Vy jste tam sloužila deset let,ale ne 24-hod denně.To jsou Vaše slova o sloužení - ne moje.Sloužím nebo se starám,protože mě to těší?
Babko, když by jste ráda očekávala včasnou lokálku, tak se musíte pohybovat v kolejišti, nejlépe při červených světlech a vyzvámění. Jinak do báráku ČD moc nezajížděj, když už rušej tolik dalších spojů
Ale vážně, to je přání každého člověka, nebýt nikomu na obtíž a nezažívat si ty strasti nemohoucího člověka. V tomhle případě si říkám, že na tom asi jsou lidi, co celý život spíše riskují zdraví (buď sportem, nezdravým zp. života a celkovou lehkovážností) a tudíž mají větší pravděpodobnost, že se nedožijí té stařecké bezmocnosti. Ale zase podstupují jiná rizika, kerým se trošičku dá vyhnout.
Držím vám a i sobě, aby to dopadlo dobře
Díky za poznámky, některé zajímavé a stály by za zamyšlení, jiné vtipné, ale já "MUSÍM" něco udělat. Zkusím doktora a pa uvidím. Z toho, co jste tu psali mě ještě napadlo...pokud vím, tak dědoušek dlohodobě pil, skončil až tak kolem padesátky. Může to být i tento vliv, že je to takové. Taky mi bylo řečeno, že do všeho strkám nos tak abych nechala na něm, jestli půjde k lékaři. Ale nezdá se mi to už kvůli tomu, že sám si asi neuvědomuje a nebo si nechce přiznat, že to není to ořechové. Prostě mě to nenechá chladnou. Hezký den.
Athenaise, rozhodla jste se správně, musíte něco udělat, prostě dovést dědu k lékaři, nebo ho k dědovi zavolat, a to neodkládejte. V tomto věku není až tak neobvyklý problém, že zapomíná a vymýšlí si, horší je ta popudlivost a "rozlícení". Může to být nemoc, takže čím dříve, tím lépe. Později by už stav mohl být nesnesitelný, což by bylo zlé pro dědu a samozřejmě i pro vás. Přeji trpělivost, štěstí na lékaře a aby léky pomohly aspoň tak, jak pomoci mohou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.