Vypoved v neschopnosti

Jene, myslíte to dobře, ale v článku z Vašeho odkazu jde o výpověď danou zaměstnancem, odpovídající podle mne nemusel zmínit § 53, který se na výpověď danou zaměstnancem nevztahuje.

Na § 53 ZP navazuje § 54, který zákaz výpovědi čá/... (uvádí, nač se zákaz výpovědi nevztahuje). Tzn., že v některých případech může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď i v době nemoci.

Přestože jsou články a odpovědi odborů většinou bezchybné, dávám většinou přednost odkazům přímo na zákony.

Ivzez

Je ale třeba pozorně číst Dotaz se sice týká výpovědi od zaměstnance ale autor odpovědi to bere ze široka a tudíž začíná ZAMĚSTNAVATELEM a tam to opravdu stále platí, tzn. v ochranné době výpověď dát zaměstnanci nemůže. Jsou tam sice výjimky to máte pravdu ale obecně opravdu nee... Takže on ten článek chybný není

P.S. proto je tam zmíněn ten paragraf 53, protože článek nehledě k dotazu začíná nejdřív zaměstnavatelem Prakticky je to ale úplně jedno, dělá se to totiž tak že se počká až zaměstnanec nastoupí a pak mu dají výpověď, neboť tím se vyhnou zbytečnému "kličkování" mezi paragrafy, je to pro ně jednodušší. Takže i kdyby tazatel (ka) uspěl a výpověď ze strany zaměstnavatele by byla uznána za neplatnou stejně to moc nepomůže, dostane ji jakmile nastoupí do práce...

Teď nevím, kdo čte nepřesně. Já jsem reagovala právě proto, že jsem četla přesně. (–: Nenapsala jsem, že je článek chybný, ale že dávám přednost odkazům na zákony.

Každopádně platí, že zaměstnavatel v některých případech může zaměstnanci dát výpověď i v době nemoci → viz odkaz na § 54.

Tady navíc není úplně jasné, jestli to opravdu byla výpověď (řada lidí zaměňuje různé způsoby ukončení pracovního poměru)... Doufejme, že se Jitka ještě vrátí a situaci upřesní.

Měl jsem na mysli, že v tom odkazu co jsem uvedl, ačkoli byl vznesen dotaz na výpověď od zaměstnance autor odpovědi odpovídal ze strany zaměstnavatele tedy jak je to v případě že zaměstnavatel dává výpověď proto tam byl uveden i ten paragraf 53, toť celé. Při zřejmě "letmém" čtení jste asi nabyla dojmu že se v článečku pokračuje ve smyslu odpovědi jak je to pro zaměstnance ale nikoliv autor to napsal ze široka tudíž navzdory otázce začal od zaměstnavatele, tedy proti očekávání pokud jste to "přelétla rychle" (pak tedy ten podiv nad tím paragrafem 53)

Tedy soudím dle toho že se pozastavujete nad tím paragrafem 53 protože ten pokud jde o výpověď ze strany zaměstnance "není třeba" jenže autor článku začal nevím proč právě od zaměstnavatele a tam ten paragraf uvádět smysl má, ale jinak na tom nezáleží to jen aby jste mi rozuměla co jsem měl na mysli. Zkrátka je to sice dotaz na výpověď od zaměstnance ale autor odpovědi psal napřed o zaměstnavateli proto jsem to sem uvedl

Jene, právě proto, že začít odpověď na otázku ohledně výpovědi ze strany zaměstnance uvedením,
jak je to v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele, může vést k tomu, z čeho mne podezříváte, (já jsem si ten článek opravdu přečetla pečlivě), mi tam ten § 53 vadí. Odvádí pozornost jinam, někteří čtenáři ani nemusí dočíst...

Ono je trošku zavádějící i uvedení odkazu na článek k výpovědi zaměstnancem pod otázkou ohledně možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele. Ne všichni čtou pozorně a někdo může z odkazu odejít už po přečtení nadpisu...

Navíc existuje i možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele v době pracovní neschopnosti zaměstnance. Proto mi vadil odkaz na článek, který zmiňuje pouze zákaz výpovědi a dále to nerozvádí.

[Článek sám o sobě je (téměř) v pořádku. Vadí mi pouze to, že může "falešně potvrdit" zákaz výpovědi v době nemoci zaměstnance. Pro některé výpovědní důvody zákaz výpovědi neplatí.]

Jak jsem napsala výše, zaměstnavatel může v některých případech dát výpověď i v době nemoci. Zaměstnavatel však nemůže dát zaměstnanci výpověď kvůli nemoci.

Pouze v případě, že by zaměstnanec dlouhodobě ztratil zdravotní způsobilost k výkonu sjednaného druhu práce. Zdarvotní způsobilost by ale bylo možné posoudit až po skončení nemoci.

Píšete o prodloužení pracovní smlouvy. Šlo o prodloužení původní pracovní smlouvy dodatkem k pracovní smlouvě? Nebo šlo o uzavření nové pracovní smlouvy s "novou zkušební dobou"? V případě "nové zkušební doby" by mohl zaměstnavatel po uplynutí prvních 14 dnů nemoci pracovní poměr zrušit ve zkušební době (i bez uvedení důvodu).

Jestli ale Váš známý není ve zkušební době, musel by zaměstnavatel použít některý výpovědní důvod podle § 52 ZP. Ale je zbytečné předem řešit "co by, kdyby". Posoudit by bylo možné až konkrétní výpověď → důvod, který by zaměstnavatel uvedl v písemné výpovědi.

Vašemu známému bych poradila, aby se nyní soustředil především na své zdraví. Všechno ostatní by měl pustit z hlavy, protože obavy nebo stres mohou léčbu ztížit a prodloužit.

[Já vím, mně se to řekne, že? Ale podle mne je zdraví to nejdůležitější.]

Zkušební doba se prodlužuje o dobu překážek (např. nemoci) na straně zaměstnance. Takže pokud jste onemocněla už ve zkušební době, trvá zkušební doba dále.

Jestli už uplynulo prvních 14 dnů nemoci, může zaměstnavatel pracovní poměr zrušit. Nejde o výpověď, je to jiný způsob ukončení pracovního poměru.

Na nemocenské budete mít nárok i po skončení zaměstnání → až do konce nemoci. Pokud zaměstnavatel pracovní poměr zruší, měla byste zavolat na svou zdravotní pojišťovnu a dohodnout se s ní na dalším postupu. Doložíte-li jí, že pobíráte nemocenské, bude za Vás hradit zdravotní pojištění stát.

Na ÚP se můžete zaevidovat až po skončení nemoci.