Brečím kvůli hloupostem -čím to může být?

Dobrý den, je mi 14 a poslední dobou mám problém a to je že často brečím kvůli totálním kravinám i když si moje hlava jasně říká ať nebrečím, že to nic není. Například dneska jsem při češtině seděl s mým nejlepším kamarádem a zrovna mi vyprávěl vtip, jenže učitelka mi dala minitest za to že prý povídám, přitom jsem jen poslouchal. Když jsem ten test psal tak jsem byl naštvaný na učitelku, ale potom co jsem test dopsal a sednul jsem si zpátky, tak jsem si uvědomil že se ten kamarád za mě vůbec nepostavil, já bych se ihned přihlásil a řekl bych že jsem to já vyrušoval a daný mě jen poslouchal. Takže jsem byl chvilku na kamaráda naštvaný, ale asi po 3 minutách mi začali téct slzy, po chvilce jsem už byl v pořádku a o přestávce jsem se s kamarádem normálně bavil, jenže o té přestávce holky viděli na očích že jsem brečel tak se mě stále ptali co mi je a že mi pomůžou, já odpovídal nic. Ale při tom jsem se zase rozbrečel, to byla neskutečná trapná chvilka, dokonce se mi jedna holka z nich líbila takhle se to dá lehce zkazit... Nevím proč jsem brečel, spíš bych měl být rád, že jim na mě trochu záleží, ale místo toho se prostě rozbrečím. Co si asi teď o mě mí kámoši musí myslet. A toto není poprvé, děje se mi to dost často, třeba jen za to že mě mamka nedovolí někam jít, tak začnu brečet, nebo jentak když začnu myslet na něco smutnýho tak začnu brečet. Nevím proč ty slzy prostě lezou ven i když v tu chvíli si říkám že to bude v pohodě a ať přestanu brečet. Nevíte jak toto zastavit? Máte nějaké zkušenosti?
PS: Hledal jsem něco o tom na netu a našel jsem že to je špatnou sebedůvěrou, jenže já jsem optimistický typ a sebedůvěry mám dost, tak nevím čím to může být.