Nejste přihlášen/a.
Ekonomové nabádají aby si každý šetřil na stáří, ať v nějakém fondu nebo "do kasičky", ale jak se tak po létech ohlédnu tak šetření mě ožebračilo.Zlevňování zboží je špatné...úroky z peněz které svěří klient bance nulové, nejlépe z nich ještě daň zaplatit.Bankéři nám vysvětlí, že to tak je správné, že to ekonomika potřebuje a čecháček zatne zuby a táhne dál.V roce 53 byla měna, ale v dnešní době měna probíhá průběžně a díky zdražování, ze sto tisíc které jsme měli v bance, po 25 letech zůstane 10% jejich hodnoty.Živě si pamatuji jak pan Klaus ubezpečoval, že se koruna nebude jen devalvovat ale i revalvovat.Zkrátka v roce 92 tady koupě bytu v paneláku vyšla na 107 ticíc, dnes se ty samé byty prodávaji za milion...Nač tedy spořit, abych si za 40 let šetření koupil ojeté auto?
Bohužel naši "ekonomové" jsou zcela mimo realitu,ti nedokáží spočítat ano produktivitu práce.Dnes je výhodnější dlužit (myslím samozřejmě rozumně, např. hypotéka), šetřit peníze se skutečně nevyplatí.Jedno z nejlepších zhodnocení peněz je třeba koupě bytu ( i kdyby na hypo) a pronajímat jej.Osobně žádné spoření na důchod nemám,protože jsem si jist-přesně jak píšete-celý produktivní život spořit (ani pořádně nemám z čeho) a v důchodu si z těchto úspor koupit maximálně televizi a dá-li pánbůh ,tak k ní možná i bačkory,bohužel, to je realita
Na běžném bankovním účtu se peníze obvykle znehodnocují, ale je asi dobré mít něco na stavebním spoření (asi do 100K, jelikož max. stát. příspěvek je snad 2K/rok) a penzijím spoření(připojištění?). U obou je státní příspěvek.
Dále termínovaný vklad bývá i několik % ročně a jsou pojištěni u http://fpv.cz (vklady do asi 2 mil. Kč)
Některé banky jako airbank by měli mít úrok na běžném/spořícím účtu, který téměř pokrývá inflaci.
Spořit je potřeba
Příklad: Znám paní, co šla v 84 letech do domova důchodců. Pracovala léta ve vedoucí funkci. Má tedy nadprůměrný důchod a vlastně celý ten důchod jí padne na ubytování, na péči, ošetřování, pronájem rehabilitačních pomůcek, koupele, inkontinenční pleny. Člověku s průměrným důchodem by musely finančně pomáhat děti, aby to zaplatil.
No, u nás domov důchodců - dvoulůžák - vyjde na nějakých 26 000 měsíčně, jednolůžák 44 000. Nevím, kdo má takové důchody.
To je domov důchodců pro milionáře nebo poslance a senátory? U nás je jeden kde chtěli 20 tis. měsíčně a i při velké poptávce měli naplněno jen 20 % míst,lidi na to nemají,až když ,,zlevnili,,na 15,tak se počet klientů zvedl,ale do 100% naplnění je ještě daleko.
Nejsou místa - a (téměř) žádný DD neuvádí, že pro to, aby se postýlka našla, je vhodný sponzorský dar. Pak ty poplatky hned naskočí.
jedubabičko, nevím jak kde, ale já mám tchýni v DD, každý týden za ní jezdíme do HK tam je volno nárazově. Jen vím co platím, připlácím, kolik je třeba doplácet za léky. Jen se určitě nedostanu na částku, o které píšou kolegové.
Je pravda, že kamarádka ve Vysokém Mýtě platí za maminku daleko více..
přeji hezký víkend
protože i hodně málo peněz je vždycky o hodně víc, než nic.
Na druhou stranu je fakt, že ty případné úspory je lepší umístit třeba do pozemků nebo do nemovitostí, než na nějaké konto.
No a proč jsou byty tak drahé. Veř nebo ne, za drahé byty můžou dostupné hypotéky. Třeba v Brně. Vem si hypotéku na dvoupokoják za dva a půl milionu, strč do něj čtyři studenty, nájemné ti na hypotéku vydělá a ještě něco ti zbude. Za patnáct nebo dvacet let budeš mít hypotéku odplacenou a vlastní byt v Brně.
Nikdo vás nemůže donutit šetřil na horší časy. Klidně můžete mít účet na nule. Je to jen vaše volba. Hodnota peněz se vždy jen snižovala, tedy pokud nešlo o sběratelské kousky a pravděpodobně tomu tak vždy bude. Přesto si spořím a budu i nadále. Je to má volba a díky tomu jsem mohl koupit dceři byl a zrekonstruovat jej, koupit si jinou ojetinu, když mi starší auto kleklo.
Šetřit nějaké tisícovky v bance nemá smysl, ale investovat do nemovitostí ano. Jenomže ono se to lehce řekne a hůř uskutečňuje. Ke koupi jsou zase třeba ty "tisícovky" a kde je vzít. Ale vy formulujete svou otázku docela přesně. Vám jde o ty konkrétní peníze někde v bance, či jinde. Tak šetřit měsíčně třeba tisíc, nebo i víc korun na nějaké spoření, které by Vám bylo vyplaceno třeba za dvacet a víc let, tak to smysl opravdu nemá. Ale mělo by smysl třeba vzít si úvěr a koupit si byt, nebo baráček. To je dnes asi ten nejlepší způsob jak nepřijít o své peníze. Ale i to záleží samozřejmě na možnostech a uvážení každého jedince. Panu Klausovi tenkrát uvěřilo hodně lidí. Já ho přímo nesnáším. A to jsem jeho vládu ani moc nezažila, nebyla jsem tady. Ale je mi protivný od pohledu. Je falešný jako ta pověstná "pětka". A je to zloděj. Já jak se řekne Klaus, vybaví se mi ta celosvětově veřejná kráděž toho pera. Ostuda.
Média a plácalové se snaží ovládat plebs, 90 léta zlodějny a výroba milionářů za pomoci architektů neviditelné ruky trhu, Třísky, Ježka, Klause, kdy došlo k rozkradení 1 bilionů korun, Dr. D. Eleman ekonom z USA nazval tato léta v Československu za tržní bolševismus a finanční pirátství.
Tady začal propad ekonomiky, který se začal zachraňovat nízkými platy zaměstnanců, placením nesmyslných poplatkú za cokoliv, trestuhodné rozhazování financí z privatizace a záměrně předražovat zakázky.
Proto chybí finance na důchody a dírami na silnicích konče, ale státní i polostátní management firem navyšuje své platy do nebeských výšin.
Profesor Ota Šik ekonom v roce 1990, - špatně to dopadne, ti chlapci nevědí o ekonomii vůbec nic, jsou myšlením zastydlé marxisté a sociální inženýři.
Až se vytratí kouzlo pohádek o zbohatlících, které vládnou ve společenství, až dojde ovečkám, že jsou nádherně vykořisťováni, že neschopní idioti a blbci jsou na většině vedoucích místech a tím pádem jsou základ banánového systému, poté se možná začne něco málo měnit.
Další informace - SUENEÉ UNIVERSE , - fondy, banky, spořitelny, rozkrádání majetku.
cechacek: pěkné,ale něco z vlastní zkušenosti by nebylo? Tohle všechno co jste napsal je běžně k čtení na wikipedii.
ideání investice by měla být do nemovitých věcí, ale jen do té doby než nastane situace, že Vám někdo tu díru v zemi (myšleno, třeba hnědouhelný důl) vezme. pak to zase bude na ...
z cených movitých věcí bych volil drahé kovy
cenné papíry a umělecká díla by mohla ve velké krizi posloužit tak na WC
PS: v současné nestabilní světové ekonomice se nedá věřit ničemu a tak si spíše neutrhávejte od úst nyní, než aby to pak bylo na nic
Jsou i daleko horší.Znám blázny co mají investováno do drahých kamenů.Na druhou stranu pokud by šlo o opravdu dlouhodobou investici nemusely by být zlaté cihličky tak špatné.Dle mého názoru je to jistější než peníze na účtu.
Ještě jsem si vzpoměl na jeden příběh z předválečného německa.Dva bratři zdědili každý 1000 marek.První je převedl na zlato,druhý je nechal v papírových penězích a oba to zakopali každý na své zahradě.Po několika desetiletích jejich synové stavěly a vykopaly ony sklenice.V první byla ta 1000 marka která má hodnotu nějakých 100Kč.Druhá obsahovala přes 2,5Kg zlata v ceně přes 2 500 000Kč.
Teda angel, nechci do toho příběhu rejpat, ale 2,5 kg zlata za tisíc marek? Ony se ty příběhy nesmí brát doslovně. nebo bylo to zlato "kočičí" a tak na tom byli oba dva stejně...
angell1985: ten příběh vám napovídal nějaký prodejce finančních produktů, co?
Tady máte 100letý vývoj ceny zlata macrotrends.net/...
takže pokud brácha jak vidíte před válkou (cca 1934-40) byla cena zlata poměrně stabilní kolem 600$, tak by mě zajímalo v kterém roce konkrétně se měla jako vyšplhat na těch 2500000 :DDDD když celé desítky let až do let 70. reálná cena zlata dokonce klesala!, stejně jako může začít klesat třeba teď...viz graf
Tady je to jak na přednášce Partners či jiných lidí obchodujících s bídou.
Jakékoliv dlouhodobé spoření-investice je obrovský risk. Vlastně je to větší riziko prodělku, než kdyby měl člověk možnost třeba za 30let stejnou hodnotu naházet do "výherního" automatu.
Spousty lidí tu radí nějaký zaručený způsob. Nemovitost, peníze, investiční zlato, fyzické zlato či drahé kameny či kovy.
Otázka zní. Proč to pouze za posledních 100 let nefungovalo? A proč by to najednou mělo.
Proto já jsem si koupil střechu nad hlavou a dále na to kašlu. Co vydělám dál,tak nějak utratím. A co bude za 30let... Netuším, až to nastane, tak budu řešit.
Špatně chápete význam spojení "spořit na stáří". Vlastně jsem tohle spojení nikdy neslyšel, vždycly jsem slyšel jen "zajištění na stáří". Dnes musíte hledat takové spořicí, či spíš investiční možnosti, které budou aspoň pokrývat tu devalvaci. Pokud máte peníze na byt, kupte byt a nechte si platit nájem. Na stáří ho můžete prodat. Můžete investovat do fondu, kde je trochu pohyblivý výnos, ale pro dlouhodobé spoření po dobu desítek let bude výnos kolem 5%, výkyvy se zprůměrují. Spořit na neúročený účet nebo do kasičky nedává smysl a nikdy nedávalo.
Nejlepší je mít bydlení a pár nemovitostí. Možná kousek pole na obživu. Vezměte si minulé století u nás. Pád Rakousko- Uherska měna, okupace Československa fašisty měna, pád fašismu měna. 1953 měna. v devadesátých létech nebyla měna ovšem nastaven kurs koruny a zdražování atd. Tedy sto let děleno pěti je v průměru dvacet. Kždých dvacet let možno něco čekat.
To všechno člověk který celý život pracoval a budoval má...Řekněme před 30 roky byl úrok na knížce s dvouletou výpovědní lhůtou 4%což bylo ze 100 tisíc jeden slušný měsíční plat, nebo dva i tak se tedy dalo šetřit a navyšovat vklad. dneska je 0,5%za to se nekoupí nic. Banky zkrátka naše peníze nepotřebují, vytisknou si jich kolik chtěji. Na každé bankovce bylo napsáno, že jsou kryty zlatem a ostatními aktívy...
Jenže tam tenkrát bylo napsáno, že "štátovky sú kryté zlatom ...", ne bankovky. Tenkrát je emitoval stát, ne zahraniční banky, jako dnes ..
Ale taky není 5% inflace, ale jen okolo dvou procent. Spořicí knížky s dvouletou výpovědní lhůtou už nejsou, ale jsou investiční fondy, ty jsou na stáří jeden z nejlepších nástrojů (hned po bytech).
Když jsem se starala o devadesátiletou matku, tak jsem si na pomoc na některé úkony musela vzít pečovatelku. Prostě nespoluprcující osobu nezvednete. Už proto, že sám jste starý. Až uvidíte ceník služeb pečovatelské pomoci / několik stovek denně/ a poplatky za zapůjčení pomůcek, jako hrazdička, toaletní židle, chodítko. Až budete dokupovat plíny za 472,- balík o 24 ks, k tomu málu, co proplácí pojišťovna, tak pochopíte, proč si na stáří spořit.
Vysvětluji o 4 příspěvky níže, jako odpověď "mnd"
Zdravím.Starám se o manželku a neplatím zbytečně co nemusím.Vaše matka jistě dostávala peníze od státu na péči + důchod.Z té podpory od státu na opatrování se právě platí různé věci,které ona potřebuje navíc.Takže Vás osobně to nestálo nic.
Poplatky za zapůjčení pomůcek? - jste asi bohatá,když si je zapůjčujete. - chodítko pojízdné jsem koupil za cca.2000,-Kč a pevné za cca.1500,-Kč.Invalidní vozík dovezený na míru z Německa stál 4000.-Kč.Toaletní židle kolem 1500,-Kč.Podložky na postel jsou drahé,ale máme jich asi šest.Jednou za tři měsíce nafasujeme osm balíků plen od doktorky zdarma a tři balíky podložek ( ty od Tenny co se dávají např. pod prdel na křeslo ) a ty se doplácejí.Pokud něco potřebuji navíc a jsem v rámci limitu,tak si u lékaře nechám vypsat poukaz na lékařskou a ortopedickou pomůcku a mám to zadarmo a je to moje.Proč platit poplatky za zapůjčení,když se tohle všechno dá sehnat skoro zadarmo?
Spořit na stáří je hloupost.Buď se postarají děti nebo skončíte v LDN a bude vám to jedno.Já osobně nespořím a užívám si dokuď ještě můžu ( teda s ohledem na manželku ) a je mi úplně jedno co bude potom až se z toho taky zblázním.
Mám stejný případ a dělám to přesně tak, žádné spoření na stáří, ale zajistit manželce a sobě důstojné žití v současné době a nemyslet do budoucnosti, prostě žijeme ze dne na den. Co přijde potom, třeba potopa.
mnd. Já si teda na stáří spořím. Vrážím to totiž všechno do vnoučat .
A tak trošku ve skrytu duše doufám, že se o mě jednou postarají. Teda dokud budu trošku normální, pak ať mě šoupnou do LDN nebo z nějakého velkého srázu.
Nijak to neberu tak, jako že bych dětem (vnoučatům) měla jednou nějak překážet. Starala jsem se o svoji babičku, o svoje rodiče, teď to tak nějak překlepáváme s mojí dcerou a jejími dětmi. Rodina má přeci držet pospolu. V dobrém i ve zlém
. Takže ano, radši peníze rozfofruju s vnoučaty na pouti u střelnice nebo někde na výletech, než mít našetřeno na pohřeb a inkontinenční pleny. A s Tvojí poslední větou souhlasím na 100%.
mate. I to je názor. My jako rodina držíme dost pospolu. Nejen ta naše "větev", ale vidím to i u sestřenic. Prostě každý jsme jiný... Já se třeba domnívám, že je naprosto úžasné, když žije více generací pospoulu. Já tak vyrůstala od mala a bylo krásné, mít babičku v domě . A žiji tak i nyní, kdy už i já jsem babičkou.
Mnd, vysvětlím. Maminka nechtěla být stále v ústavní péči,strašně se jí stýskalo po svém bytě. Brávala jsem si ji coby ležáka pokaždé na nějaké ty týdny domů. Dokud jsem to fyzicky a psychicky vydržela. Ony příspěvky dostával ten ústav resp. domov pro seniory! Pobyt si platila samozřejmě dál, aniž by tam pobývala. To chápu. Dokonce i za předem odhlášenou stravu, kterou neprojedla, jí vrátili jen zlomek, že už měli nakoupeno. Nestěžuji si, vysvětluji. A i tady je třeba peněz, jak se ptá tazatel.
A ty pomůcky tudíž musela mít i doma, abych s ní hnula. Proto jsem si je půjčovala u sociál.služeb.
liska: Taky vysvětlím - když byla moje manželka v LDN a potom v D.D.,tak jsem vše koupil a sehnal ,,ze svého,, a nemusel si nic půjčovat a platit dvakrát.Že příspěvky dostával ústav je správné,protože se o maminku staral - jsou to příspěvky na péči a ty dostává ten kdo se stará.Po roce jsem odešel z práce a vzal si manželku domů.Ale to už jsem měl doma všechno zařízeno od postele až po to kakání,hygienu,vycházky... a všechno okolo.Udělal jsem si i kurz ošetřovatele. ,,sranda,, byla v tom,že když jsem manželku odhlašoval z D.D.,tak chtěli,abych platil ještě další tři měsíce,které tam už nebude - jsem se jim vysmál za tuto zlodějinu.Když jsem si ji bral domů,tak měla 65kg,nechodila - nyní má po dvou letech 80kg a trochu aspoň s přidržením pod rukou a zábradlí a chodítka chodí.Co je tedy lepší? Nechat člověka pomalu zdechat v nějakém ústavu a platit jim za to,nebo si ho raději vzít domů na dožití a postarat se o něj.A nemyslete že to je o penězích - když jsem chodil do práce,tak jsem měl výplatu kolem 26 000,-Kč čistého a stát vyplácí mojí manželce jen 8 800,-Kč a taky žijeme.Ale důležité je,že jsme spolu a paní je spokojená a netrpí.
Tady spousta lidí nepochopila ten základní princip, proč nám říkají, že si máme šetřit. Já jako mladá generace jsem už smířen, že žádný důchod nedostanu, protože náš odvod už jde v tuhle chvíli současným důchodcům a ne na můj důchod. Jinak řečeno, důchodců je víc než přispěvatelů do důchodového fondu a bude jich víc (stagnace porodnosti a lékařské zázraky na druhé straně).
Proto celý radostí zářím, když jedna určitá strana lemplů pravidelně zvedá důchody místo řešení důchodové reformy.
Takové pohádky musí přeci říkat, aby měli ovečky, které budou spořit s vědomímm, že na stará kolena budou mít něco "ve štrozoku". Jen aby nedopadli, jako moji dědové, celý život si spořili a těsně před důchodem jim to znárodnil jeden soudruh. I to se může za 30 a více let stát. Takže důchodová reforma, jedině dobrovolná!
Penzijní fondy a podobné společnosti slouží pouze k tomu, aby takové firmy získávaly peníze od lidí a ty pak někdy do plusu, nědky do mínusu otáčely a žily z toho. Pokud vyděláváte 40 000 a více, tak se dá koupit investiční byt a tím si vytvořit zisky pro danou dobu. Pokud ale máte méně než průměrnou mzdu, tak na nemovitost velice těžko dosáhnete a financovat běžný život spolkne většinu příjmů. Většina bank není v českých rukou a stovky miliard jde ven za svými skutečnými majitely. V podstatě stát připravuje lidi na to, že jim nebude chtít nic platit ovšem na daních jsou občané ždímáni velice úspěšně. A to učitelé naříkají, jak mají málo. Co asi tak mají dělat ostatní lidé s polovičními příjmy?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.