Nejste přihlášen/a.
ahoj,
Musím se vám trošku svěřit, třeba mi trochu pomůžete jak to mám řešit dál...
Manželka se zamilovala do jiného, teda říká že ho má rada a prý má ráda i mě. Dotyčný je-byl náš kamarád..
Jsme spolu 11 let a máme dvě malé děti (5,8)
V poslední době u nás vázla komunikace, málo jsme si povídali, prostě nastal stereotyp a tak se stalo, kamarád si více povídal a byl ji blíže", dělali spolu v práci, (já na třísměném provozu), chodil k nám a měl sem ho rád, ale musel přece vědět kam to směřuje..V práci už spolu nedělají ale píší si ..
Je to tři týdny co jsem se to dozvěděl, už jsem dlouho tušil že není něco v pořádku. Pak mi přišli dvě neznámé sms a tak sem se zeptal..a to se potvrdilo.. Byl jsem v šoku, no špatně nevěděl co dál... Trochu se to uklidnilo, neptám se na nic co set týče jeho ani jsem mu nic neřekl ani nenapsal, nenadávám, nerejpu, nevyčítám, nechci nic pokazit nechávám tomu volný průběh, více se snažím komunikovat .Manželka se mnou mluví normálně bez větších problémů, prostě mluvíme spolu ještě více , snad lépe než předtím, dokonce jsme byli na večeři a vše probíhá relativně v klidu. Spíme spolu v posteli, nespím někde na gauči(sex ale není, že ji to nejde) s ním prý nespala , ale nemůže ho vymazat z hlavy, vím že na něj pořád myslí a že ho má ráda..
Jen sem se ptal co bude dál a ona sama neví, dávám ji čas ale jsme v kruhu on tam pořád je a já nevím co bude dál...
Barák je manželky, děti jsou vázany hlavně na ni, děti mají menší"" zdravotní problém nekomunikují s cizími lidmi( situační mutismus) mluví jen doma ve škole a školce ne..Doma mluví až moc a toho koho znají. Nerad bych aby to odnesly děti, aby se ještě více neszasekly. Manželku miluji pořád a nevím co bude dál..
Zdravím Vás.Tady je každá rada drahá, ale dle mého názoru postupujete velmi rozumně,neděláte scény, nežárlíte(alespoň to nedáváte najevo) a zachoval jste klid.Pokračovala bych tímto způsobem dál, v klidu a čekala bych, hlavně v zájmu dětí.Manželce bych řekla, ať si určí dobu a způsob, jak chce situaci řešit,ale zároveň bych jí , kdyby to bylo jen trochu možné, vzkázala , že jestli si myslí, že nějaký chlap,i když je to teď kamarád, bude pro Vaše děti adekvátním tatínkem, bude je mít rád jako vlastní,na to ať Vaše manželka zapomene, takový případ neznám.Mám známého, taky se rozvedli, každý si hned po rozvodu našel partnera a ejhle, problém: moje děti, tvoje děti a prvotní láska a zamilovanost jsou ty tam, a co teď?Klidně jí v rozhodování poradťe, atˇse poptá a rozhlídne kolem sebe, jak to pak po rozchodu chodí, když nastane normální život, opadne okouzlení...Vím , o čem píšu, po rozvodu jsem si také našla přítele a přesnětohle se dělo.Už nikdy bych se nerozváděla,snažila bych se vše dát do pořádku jakby to jen trochu šlo.Když tam není alkohol, gemblerství apod., tak by se lidi měli vzpamatovat a nerozcházet se, to mi věřte.Z vody se krev neudělá,a dospělí se mnohdy dívají jen na sebe a děti jakoby neexistovaly...
bože muj... Také bych řešil vše v klídku, ale vocad pocad ! Říkat manželce aby si určila dobu a způsob jak to chce řešit a zároveň se jí zeptat že ,,jestli si myslí, že nějaký chlap,i když je to teď kamarád, bude pro Vaše děti adekvátním tatínkem, tak to bych se musel propadnout hanbou a asi bych se ptal sám sebe, jestli jsem vůbec ještě chlap...
Ono nechat toho povedeného kamarádíčka trávit čas s vdanou ženou jak v práci, tak potom dokonce jěště doma, tak to už je síla. Vina je jasně na straně tazatele. Dělat někde v třísměném provozu a nechat ženu tahat se s rodinným kamarádem :D a eště ho nechat chodit za ní do jejich domu
Na druhou stranu, v dnešní době si začít něco vážného s běloškou, k tomu evropankou, a navrch jěště s češkoum, udělat si děti a pak se jí přestat věnovat... Už to že se někdo přijde ptat do internetové poradny na takovéto věci...
No, osobně kdyby tohle udělala moje manželka, tak bych jí vyhodil z baráku ať si táhne, kam ji srdce velí. U mě by měla dveře zavřené. Jediné, kvůli čemu bych ji byl schopen vedle sebe tolerovat jsou děti. Pouze kvůli nim, ale každopádně by to již na pořád ovlivňovalo naše soužití. Tzn. sex už bych s ní nechtěl a prostě podvědomě bych se jí "štítil". Na nevěru se jen tak asi zapomenout nedá. Vy píšete, že ta Vaše s tím druhým nic neměla, ale věřte tomu, že jo. Ono záleží na tom, jaký je kdo člověk, jak se k tomu postaví apod. Někdo to překousne, sklopí hlavu a vezme svoji ženu namilost, ale vnitřně se třeba užírá. To si myslím, že není dobré. No a někdo to prostě neskousne a začne pálit mosty. Ovšem jak jsou v tom děti, je problém. To člověk potom dokáže skousnout velký kus koláče.
Zase na druhou stranu, kdyby mě to udělala manželka, spíše bych se ptal, jestli jsem chybu neudělal sám. Proč musela hledat jinde? Děti jsou samozřejmě priorita. Dítě je nepopsaný list, postupně se na něm zapíší všichni ostatní. Až doroste, udělá si úsudek samo.
Ono se někdy vyznat v ženských je politika. Když jsme stavěli barák, tak ze začátku vše OK. Manželka byla ráda, že konečně budeme bydlet sami. Po roce jí to už jaksi přestávalo bavit, že se nevidíme, že z práce jedu rovnou na stavbu a domů přijíždím, když ona jde spát. Na jednu stranu chápu, že jí to vadí, na druhou stranu nechápu, proč jí to vlastně vadí. U nás to dopadlo dobře a vše jsme přežili, tedy zatím
V takových případech MUDr Miroslav Plzák radil, na nějaký čas , snad na 2 měsíce, jít od sebe. Naprosto se nekontaktovat, nesnažit se něco nějak řešit. Udělat jakoby prázdný prostor mezi sebou. A v tom čase se emoce zklidní, oba si uvědomí, co ten druhý pro něho znamená a také, jestli by to měl nějak řešit. Musím vám říci, že je to sice velmi obtížné, ale nesmírně účinné. Nestálo by to za úvahu?
Vanad, byl jste někdy v podobné situaci? Dovedete si vůbec představit, jak je každé slovo, každé gesto, výzvou ke střetu? Všechno má naprosto jiný rozměr. Je to jako když zubař vrtá zub a dotkne se nervu. Je to jako rána elektrickým proudem. A stejné je to ve vztahu mezi dvěma. I dobře myšlené slovo se stane ránou. Když jsou ti lidé stále spolu, je to zákopová válka. A v takovém prostředí se naprosto nedá něco vyřešit. Donutit možná ano. Ale co z toho?!
To radíte dobře... Za dva měsíce bude vše v trapu. To ji může rovnou předat v dárkovém balení. Jak vás toto mohlo napadnout? Buď se ona probudí a pokud ne, tak nazdar a šáteček. Čekat dva měsíce na co? Na Poštu pro tebe...
Nebude v trapu. Paní má určitě také svědomí a uvědomuje si, co může nastat. Buďte pohodovej sympaťák. Stačí jen jednou a důrazně říct, že se cítíte strašně, že Vás to bolí,že máte obavy o manželství, ale že jí dáte čas, třeba ty dva měsíce, aby se pak vyjádřila, jak dál. Hlavně nevyvádějte, nevyčítejte, mluvte jen o provozních záležitostech a o dětech. Jak to praskne, musí aktéři zaujmout nějaký postoj. Kdyby jejich vztah trval déle, tak by dostával postupně trhliny. Jenže ono to prasklo v době jejich žhavé zamilovanosti. Prostě tohle se stává , a docela často. Začal jste tak, že je naděje, jen netlačit na pilu a nepřipomínat vaší paní její selhání, ani se neplazit před ní na kolenou. Naopak, udělejte si čas na sebe, vyfešákujte se a jděte někam za vlastními zájmy.Nebo s dětmi někam na víkend sám. Ona si teď bude prožívat velké trápení. Není ale dobré, aby ti dva milenci byli dál spolu na pracovišti. Vy si s ním ale ruce nešpiňte. Maximálně, když se potkáte a příjde na to řeč, tak řekněte, že on Vás zklamal na celé čáře. Plzák snad doporučuje jeden rok počkat, jak se ten vztah vyvine, když je zlegalizovaný. Dokonce říká, vysypte nevěrnici cestu k jejímu milenci růžemi./Namažte jí na cestu svačinu- To je humor/ Teď je jejich vztah veřejně známý. Je po tajemství, které láká.To už je jiná kvalita. Už to není ono. Buďte trpělivý! Věnujte se hodně dětem. Ty to podvědomě cítí. Tak ať mají nějakou jistotu. Držím Vám palce.
Řeknu vám přesně, co se stane. Po těch dvou měsících řekne manželovi, že chce zůstat s ním a vztah zachránit. Řekne si, že to s kamarádem skončí, protože jí na manželovi záleží a mají děti atd. atd.. Takže to s kamarádem skončí a nebudou si psát ani se vídat. Jenomže nežijeme v době před třiceti lety, jsou tu auta, mobily, internet a desítky nebo i stovky sociálních sítí a komunikačních programů. Je prakticky nemožný se vyhnout kontaktu s někým jiným, pokud ten druhej člověk kontakt chce. A vzhledem k tomu, že jsou do sebe zamilovaní, tak to prostě jeden z nich nevydrží a toho druhýho nějakým způsobem kontaktuje. A stačí dva, tři dny a jsou v tom zase. Chápu, že co jsem napsal není úplně utěšujicí, ale takhle to funguje.
Jinak s váma souhlasím.
Ovšem s tím rokem jsem to vůbec nepochopil. Je mi jasný, že to nebylo myšlený doslovně, ale ta rada snad neříká, že má manžel nechat manželku si užívat s jiným a čekat, až ji to přejde a bude si chtít zase užívat s ním. To by byl fakt masochista.
Já jsem do Vás vcítila. Bože můj, to musí bolet, to musí naštvat! Slušně, aby se nemázlo. Já bych měla vztek, stoupnul by mě tlak. Řvala bych, nadávala. Co je to dnes za dobu, že člověk musí být korektní, slušný, nedávat najevo emoce! Ta žena si musí myslet, že má doma bačkoru, eunucha, když jí nedáte najevo svoji zlost, hněv, že Vás zradila. Proč musí být člověk pořád nad věcí, nebo se tak musí tvářit?
Možná, že to byl opět pan Plzák, který tvrdil, že muž má mít velké M.
Já se teda také přikláním, sbalit si svých pár švestek, a odejít na dva měsíce pryč, aby si paní ujasnila, co chce. Asi to není ale reálné. A nic jí nepomáhat, nechat ji v tom vymáchat. Buďto tam bude po těch 60ti dnech nový tatínek se vším všudy, nebo paní přileze vyléčená, abyste se vrátil.
Takhle by to mělo být v normální rodině.
Vy se budete ohlížet ale na děti, mají nějaký problém. Dále budete brát zřetel na ženu, jak se rozhodne, nebo až se odmiluje sama, nebo ji odkopne milenec?
Je to Váš problém, a není to Váš problém, oni Vás do toho zatáhli, oni se do sebe zakoukali, oni si to musí vyjasnit také mezi sebou. Můžete se ptát, jak dlouho budete čekat?
A kde jste Vy? Kde je Vaše osobnost? Vaše místo v rodině, Vy jste hlava rodiny, Vy jste živitel.
Dělejte co Vám srdce říká, ale nenechte na sobě dříví štípat. Vy se nemáte proč omlouvat, stydět, být pokorný. Jednejte na rovinu, čestně, ale neponižujte se.
Omlouvám se, ale nikdo Vám neporadí, rozhodnout se musíte sám. Co Ivik radí, že původní rodina je to nejlepší, co je. Pokud tam není alkohol a podobné.
Co Ivik radí, ...tak má pravdu.
Tohle je vždycky strašně ošemetný. Pokud netrváte na okamžitém řešení, tak postupujete dobře. I když je to vlastně jen čekání, až se to vyřeší samo. Bohužel je to ale asi jedinej způsob, jak to ještě nezhoršit. Vyčítkama, výslechama a obviňováním byste se začli jen víc vzdalovat, takže se tomu správně vyhýbáte.
Já osobně bych se manželce nesnažil v tomhle nějak radit. Pokud to nechcete vyřešit sám, tak prostě jen čekejte. Bude to ale hodně na dlouho, a s dost nejistým výsledkem. A zapomeňte na ultimata, ty fakt nefungují. Pokud je nebudete myslet vážně.
Ano, krizí si projde každej vztah. Ale je to tom, že se partneři vzdálí, přestanou si zdánlivě rozumět, hádají se kvůli maličkostem. To se dá řešit, když oba chtějí. To, že se ale jeden z partnerů zamiluje do někoho jinýho není krize. Může to být tou krizí způsobený, ale není to krize samotná, to je úplně jinej level. Ale jak jsi sám poznamenal, hůř se z toho couvá. Tady nezbývá než popřát hodně štěstí a držet palce. Pokud se do něho totiž opravdu zamilovala, tak ...
Buďte trpělivý, všechno dobře dopadne, když budete jakž takž klidný. Vydržte, možná i víc než 2 měsíce a bude všechno v pořádku. Mluvím z vlastní zkušenosti. A přeji vše dobré.
Jak může vše dobře dopadnout, když matka dětí zblbla? Manžel má tedy jako správný oslík čekat co bude? Nic . Sbohem a šáteček. Nikdy nic nebude v pořádku. A co kdo jiný využil, ať si tedy nechá.
To máte naprostou pravdu. Jde jen o to, jak kdo máme narostlé EGO. Kdo ho má velké, tak tam je jasné, že je to konec - zradila (zradil) jsi - už pro mě nemáš hodnotu! budu se jen mstít. Kdo život vidí trochu pestřeji, ví že má (ten život) mnoho jemných nuancí. Takže těžko radit.
Jsem v trošku podobné situaci, také v manželství 11 let (snad už ne na dlouho), dítě 7 let. Manželka si našla milence, staršího o 20 let. Užil jsem si svoje, ponížení, snaha o záchranu vztahu a moje rada zní: nemá to smysl, zachraňovat vztah, pokud je tam déle trvající nevěra (náhodný flirt nepočítám). Ani kvůli dětem ne. Je to ztráta času, peněz, nervů, iluzí. Také jsem manželku miloval a snažil se ji získat zpět, byl jsem až takový debil, že jsem jí zaplatil vytouženou platickou operaci jako dárek k narozkám. Naprosto to nemělo smysl. Pokračovala v paralelním vztahu a měla dokonce tu drzost, obviňovat z nevěry mě.
Především je tu jeden fakt: vaše manželka se s kamarádem na 100% vyspala, resp. pokud to trvá, spí s ním pravideně dál. To prosím berte jako AXIOM. Vím, o čem mluvím, bráno z obou stran.
Pokud to nějak klidně ukončíte, ušetříte si přinejmenším ty nervy a prachy. Jediné, co má smysl, je zabojovat o děti. Ženských je na světě...
Jsem v podobné situaci, ale náš vztah trval 30 let. Našla si partnera o 2roky mladšího, neodpovídá, lže, není schopna vysvětlit, co?, kdy?, kde? atd. - denně mu telefonuje, dostáva SMS (miláčku) a tvrdí, že je to kamarád. Jenže kamarád také rád.
Já to řeším rozvodem, každý říká, že to nemá význam řešit. Chceš štěstí – tak běž, nebudu Ti bránit. Majitel domu jsem já. S holou pr.... si došla – s holou odejdeš. Na dotaz, jestli ví co dělá, odpověděla, že se ji zaseklo kolečko a že chce zkusit žít nový život.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.