Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
6 let se léčím s depresema a úzkostma. Poslední rok se na sebe nedokážu vůbec podívat, už pohled na ruce a prsty mi nedělá moc dobře... připadám si tlustý, odporný, naprosto méněcenný, jako by na mně bylo všecko špatně :/ Když někam musím jít, trvá mi strašně dlouho, než se upravím, abych mohl vyjít ven
Přehnaně o sebe pečuju, holím denně, vytrhávám obočí, myju vlasy, používám kupu deodorantu atd., prostě mám pocit, že mě jinak nikdo nebude mít rád, lidi venku se mi budou vysmívat... že mě nikdo nepřijme. Vlastně jsem o tom naprosto přesvědený, i když někde v hloubi duše je mi jasné, že je to blbost... zvláštní. Určitě to je nějak spojené i s tím, že jsem celé roky sám, bez přátel... ale to by bylo na dlouho.
Chci se zeptat, jestli s tímto nemáte někdo zkušenosti? Je to nějaká specifická diagnoza, nebo prostě jen porucha osobnosti, kterou mám v papírech několik let napsanou? Jinak k psychologovi jdu za měsíc po dvouleté pauze, vím, že bych to měl probrat raději s ním, než tady, ale měsíc je dlouhá doba... dík za pochopení
Chybí ti sebevědomí a to je to, co musíš posilovat. Na to ukazuje to časté dívání se do zrcadla a hledání svých chyb. Ten pocit méněcennosti má bohužel často svůj původ v dětství, tam kde byl příliš panovačný otec, který o všem rozhodoval a sebevědomí dětem srážel. Vtloukl jim do hlavy, že nic neumí, jsou k ničemu a nepotřební. Takto ušlápnuté dítě se později nedokáže začlenit do společnosti, protože má o sobě pochyby. Ono to nebude tak zlé, jak to sám vidíš. Zkus se někdy, třeba v autobuse pořádně rozhlédnout a posuď, jestli jsou lidé hezcí, když si je blíže prohlédneš. Ne většina z nich hezká není, ale vůbec to neřeší a ještě jsou na sebe hrdí.
Na tom musíš zapracovat, ne se jenom cpát léky, které tě utlumí. Při pohledu do zrcadla se zaměř na něco co je na tobě hezké, třeba vlasy, nebo oči, cokoliv a na to buď hrdý! Když se ti bude zdát, že si tě někdo jiný moc prohlíží, musíš si pomyslet, že ti jistě závidí. Najdi si nějaké články o tom jak posílit sebevědomí a zapracuj na tom, už je nejvyšší čas.
No, co k tomu dodat, to s tím otcem sedí přesně...
To se lehce řekne, ale když mně se nezdá hezké nic...
Jakou jste mel praci, nez jste sel pred rokem na neschopenku? Pracoval jste v nejakem kolektivu a jak jste byl vnimán ostatnim okolim? Mozna si vetsinu problemu namlouvate a zbytecne se stresujete, snad by pomohlo pratelstvi s nekym vstricnym a chapavym, aby dokazal povzbudit a zkorigovat naladu, tak hledejte zatim na netu, stesti se nekdy unavi a sedne si ..
Byla to jen obyčejná práce ve skladu na pár hodin... spíš brigáda. Kolektiv hrozný, samí starší chlapi v důchodovém věku :/ Vůbec jsem s nimi nedokázal mluvit...
Co nějaký sport? Na něco se zaměř a zkus v tom být dobrý, ať máš být na co hrdý. Jestli na to tělesně nemáš, tak třeba šachy, nebo cokoliv v čem můžeš vyniknout.
Dokaž sám sobě, že jsi chlap něčím adrenalinovým. Troufni si na skok na gumě, nebo padákem. Hlavně neseď doma a neplácej se v depresi. Podceňuješ se, jsem si jistá, že máš na víc...
Psycholog je asi málo, běžte k psychiatrovi. Když máte problémy, proč ten dvouletý výpadek? To, co Vám napíší do papírů za diagnózu, Váš problém nevyřeší, ale musí odstartovat kroky k nápravě.
Omezila bych ty deodoranty, ty spolehlevě plno lidí odradí, spíše to smrdí. A vytrhané obočí, nevím jak moc pilujete tvar, u muže to nepůsobí dobře, spíše zženštile.
Je možné, že potom lidem připadáte 4%. I když se dnes z toho nedělá takový humbuk. Ale pro valnou většinu lidí je takový člověk možná nepříjemný. Soudím podle sebe. Za mě smrádek z přehnaného vonění jaksi nee. Vůně muže musí být decentní, nevtíravá, nenápadná.
Holení je zcela v pořádku.
Běžte do tělocvičny, posilovny, poraďte se jaké stravování. Zabýváte moc zevnějškem, ale ne tím dobrým směrem.
Nahoďte na sebe pěknou soupravu a běžte si do přírody zaběhat, nebo na kolo. Trošku se zpoťte, rozcuchejte, umažte, odřete.
K psychiatrovi chodím roky, ale má čas jen tak 10 minut za měsíc, chodím si tam jen pro recepty... Před 2 lety jsem to prostě na nějakou dobu vzdal, protože už jsem s terapeutem neměl co řešit, ale to je teď jedno.
S tím voněním to není zas tak hrozné, to byl jen příklad, navíc já se hodně potím kvůli nervům, takže na to musím dbát
Do posilovny chodím, ale teprve pár týdnů, a už to je takový malý zázrak, protože já nedokážu kvůli soc. fobii někdy ani vyjít ze dveří...
Najděte si jiného, je evidentní, že jste pro něj příspěvek do kasičky, a neví si s Vámi rady.
Jsou i jiní lékaři, léčitelé, jiná alternativní medicína, masáže, akupunktura, akupresura - tu bych doporučila Praha - pan Vrba v Praze na Těšnově/ jiné organizace, aktivity. Chce to stále hledat, zkoušet. Jóga, poklepávání - EFT /vyzkoušeno, není to špatné/,
Zamyslete se sám nad sebou, jestli chcete celý život do sebe sypat pilulky a oblbovat se. Hledejte na internetu, hledejte knihy, časopisy /Meduňka, Regenerace, Psychologie/, vzdělávejte se, nějaký koníček, kurzy, kde se najdete. Prostě něco pro sebe dělat, najít skupinu, do které budete patřit, s lidmi, se kterými si budete rozumět. Životu musíte dát svoji práci, energii, čas, ne jen brát a být neaktivní, sedící.
Někdo někdy říkal, že drsní texasané mají pořekadlo, že tvář v zrcadle vypadá hůř než jak vypadá ve skutečnosti, takže jsou sami se sebou spokojení.
Mate vubec nejaky intimni zivot? Jste hetero nebo homosexual a mel jste nekdy nejaky vztah? Jste uz dospely? Jak muze nekdo radit, kdyz o sobe nesdelite podstatne zakladni udaje..
Pracujete nebo ještě studujete? Máte nějaké zájmy, koníčky, oblíbené činnosti, přes které byste se dostal k běžným kontaktům a které by Vám mohly pomoci z toho začarovaného kruhu? Jste v kontaktu s rodinou, sourozenci, rodiči? Člověk má snahu pomoci, ale neví, jestli odpovídá patnáctiletému mladíkovi či pánovi v důchodovém věku.
Jsem na nemocenské, už skoro rok. Zájmy nejsou, kvůli depresím mne nic nebaví... s rodinou v kontaktu nejsem, nechápou mou nemoc a vše podceňují... Jinak za rok mi bude 25.
Skutečně se zbytečně podceňujete. Vždyť jste se dokázal osamostatnit od rodiny a žijete na vlastních nohou. Už to je obdivuhodné, spousta mladých lidí využívá pohodlí soužití s rodiči. Když se se stejnou cílevědomostí pustíte do práce na sobě, jistě to dokážete, prootže vám nechybí vůle. Jen o sobě nepochybujte a zkoušejte. Exteriér podle všeho bude pro okolí přijatelný, když o sebe pečujete, tak teď ještě ta tloušťka, která vás trápí. Ale na druhé straně píšete, že jste se pustil do posilování. I když... Nenapadlo vás, že velké spoustě lidí se líbí právě plnoštíhlé protějšky. Člověče, s vaší vůlí toho dokážete neuvěřitelně mnoho. Ostatně, už jste toho také mnoho dokázal, tak se začněte mít rád takového, jaký jste azbytečně na sobě nehledejte chyby, žádné nejsou. A pokud nějaké ano, kdo je nemá? Pokud se budete mít rád vy sám, pak vás budou mít rádi i lidé okolo. Fandím vám, jste na dobré cestě.
To zas není tak horké, bydlím sám teprve měsíc, v levném bytě pro studenty...
Jinak mi ani tolik nezáleží, co se líbí jiným, protože s nikým stejně nejsem... takže se chci hlavně líbit sám sobě... i když nevím, jestli se mi to někdy povede, protože si často připadám, že i kdybych dokázal cokoli, tak to bude málo... znáte to, něco jako když si vyhublá holka myslí, že je tlustá a všem co říkají opak, vůbec nevěří. Prostě v zrcadle vidí úplně něco jiného... někdy si tak taky připadám
Schvalne sem zkuste dat nejake foto - asi ne svoje, ale komu se priblizne podobate, abychom meli predstavu, jak se vidite a co je tak vzhledove zoufaleho, pritom jsou treba komplexy zbytecne. Poradime- posoudime -ohodnotime
Cituji: "připadám si tlustý, odporný, naprosto méněcenný..." Doporučuji chodit po horách, tam se dostaneš do normální postavy a nebudeš jak píšeš "tlustý". Také na trase potkáš skvělé lidi, kteří si na nic nehrají - u ns v Beskydech se všichni zdravíme "ahoj" a často i pokecáme. Uvidíš, jak se ti postupně zvýší sebevědomí a budeš více v pohodě. Teď nastane jaro, ideální čas pro turistiku, chodit, chodit a stále chodit. Pokud budeš chtít, mohu tě seznámit s bezva partou turistů, výšlapy na vrcholy plánujeme každý víkend a je to bezvadná parta.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.