Noty na pianu

Od: Datum: 03.02.17 14:02 odpovědí: 7 změna: 05.02.17 00:25

Ahoj vsem,

chci se zeptat, zda by mi nekdo mohl vysvetlit proc klavesy na pianu maji dva ruzne nazvy not.

Jako priklad: Db = C#, Eb = D#, apod.

Doufam, ze jsem napsal otazku srozumitelne.

Dekuji za odpovedi.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 03.02.17 14:10
avatar

Haha *klik*. Logika věci je železná, ale obávám se, že tento problém ti na jednom řádku nevysvětlím. V normální hudbě existují béčkové a křížkované stupnice a některé nástroje jsou laděné do křížků (např housle a basy), jiné do béček (všechny plechy). Na pianě je to jedno. Když hraješ na piano v Des dur, pak ať hmatáš jak hmatáš, piano ti zní úplně stejně jako kdybys hrál v Cis dur. U plechů nebo u smyčců to jedno není, protože jde o rozložení základních tónů, které má každý nástroj jinde. Pak jsou i základní hmaty jinde.


doplněno 04.02.17 07:59:

jj, proč to tak je. Důvodu porozumíš, až za několik měsíců, až budeš rozumět stupnicím. Věc souvisí s tóny a půltóny. Víš co to jsou půltóny? Zahrej si stupnici C dur. Vidíš mezi některými bílými klapkami jsou další černé a mezi některými ne. To znamená, že třeba mezi C a D je celý tón a mezi E a F je půltón. Durová stupnice má půltóny mezi třetím-čtvrtým a sedmým-osmým tónen. Proto se stupnice C dur hraje celá na bílých klapkách.

Tak. A teď si zahrej stupnici G dur. Mezi kterými tóny musí být ten horní půltón? Ten sedmý tón se nemůže hrát na bílé klapce F, protože by nebyla splněná ta podmínka půltónu mezi sedmým a osmým tónem. Ve stupnici G dur se sedmý tón nehraje na bílé klapce F, ale na černé klapce těsně nad ní, na klapce F#.

Ono je to i slyšet. Schválně si to zkus, zahrej si na bílých klapkách stupnici od C (C dur) a pak zase na bílých klapkách stupnici od G. Slyšíš ten rozdíl? Stupnice hraná od G na bílých klapkách není G dur. Připiš jestli ten rozdíl slyšíš, protože jestli jej neslyšíš, ztrácíme čas.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 04.02.17 02:18

dekuju za odpoved,

jenom sem moc odpoved nepochopil, ja se ptam pouze na klavesy na pianu(smycce a plechy me tedka nezajimaji:) a nekdy se noty pisou jako # a nekdy jako b(na pianu) a to prave moc nechapu, proc zrovna na pianu, protoze nevidim zadnej duvod proc to tak je.

Datum: 04.02.17 22:45

slysim ten rozdil celkem znatelne. Pultony uz taky vim co je, trosku jsem si cetl, dival na videa, je v tom skryta matematika, vic nez by clovek laik cekal :) Tak trochu jsem odpovedel uz dole, chapu uz jak se to zapisuje, takze teoreticky se ton C muze nazyvat B sharp, protoze je o pultonu vys. Nebylo by ale jednodusi, aby se vsechny tony jmenovaly pouze jednim jmenem? Videl jsem, ze nekdo si pise tony prevazne jako F#, G#, A# a jinej zase jako Gb, Ab, Bb... jedna se ale stale o ty same tony, proto v tom nevidim rozdil.

Datum: 03.02.17 14:22
avatar

Jde o tzv. enharmonickou záměnu, ovšem, jak už napsal Figurek, neplatí to pro všechny nástroje.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.02.17 19:33

Vysvětlím to jednodušeji, ale nevyhnu se teorii.

Dva tony, kde jeden má dvojnásobnou frekvenci než druhý, tvoží interval oktávy. Ten je základem všech hudebních systémů světa a dělí se různými způsoby na menší intervaly. V evropské hudbě se používá dělení diatonické, ale jsou i další způsoby, pro nás bude důležité dělení chromatické.

Tyhle dílčí intervaly se definují dvěma způsoby - přirozeným a temperovaným laděním. Obě ladění se malinko lišší, ale rozdíly slyší jen lidé s absolutním a velmi citlivým sluchem.

V přirozeném ladění jsou intervaly definovány celočíselnými poměry frekvencí a jsou důležité například u žesťových nástrojů, protože vyšší tony jsou zde tvořeny celočíselnými násobky základní frekvence. To je u žesťu základní fyzikální princip, proto je nelze předělat na temperované ladění.

Temperované ladění, které používá mimo jiné právě klavír, vysvětlíme dále.

Evropvské dělení oktávy (tzv. diatonické) dělí oktávu na sedm nestejně velkých intervalů. Tony, které vymezují tyto intervaly, jsou bílé klávesy klavíru a odpovídají základním tonům (c,d,e,f,g,a,h,c). Interval mezi stejně pojmenovanými tony je právě ta oktáva. V temperovaném ladění je poměr frekvencí mezi sousedními tony šestá odmocnina ze dvou (tzv. interval prima nebo celý tón), s výjimkou e-f a h-c, kde je poměr dvanátá odmocnina ze dvou (tomuto intervalu se říká nejčastěji půltón). Můžeme si všimnout, že pokud kterýkoli z těch ostatních tónů zvýším o půltón a jeho souseda snížíme o půlton, dostane stejnou frekvenci. A to je přesně to na co se ptáte: snížením E dostaneme Es, zvýšením D dostaneme Dis a jejich frekvence je stejná. Tato vlastnost se nazývá enharmonická záměna. Bezezbytku platí v temperovaném ladění. V přirozeném ladění nemusí vždy přesně platit, ale rozdíly jsou tak minimální, že se i tak používá.

Pokud zkombinujeme bílé i černé klávesy do jedné řady, dostaneme řadu, kde mají všechny tony poměr frekvencí dvanáctou odmocninu ze dvou. Této stupnici se říká chromatická.

Tyhle zvýšené a snižené tony jsou na klavíru černé klávesy


doplněno 04.02.17 19:45:

V závěru jsem prohodil dvě věty, ale snad je to pochopitlené.


doplněno 04.02.17 20:02:

A ještě k tomu něco dodám:

V anglické literatuře se ton po A jmenuje B, zatímco v češtině je B snížený ton H. Vzniklo to nějakýk zkomoloným přepisem z němčiny, detaily si jistě najdete.

A k těm durovým a molovým. Diatonické stupnice můžeme rozdělit podle toho, na jakém tónu tato stupnice začíná (samozřejmě pokud se budeme pohybovat jen po základních tónech). Aiolský modus začíní na A a odpovídá základní molové stupnici, jónský modus začíná na C a odpovídá durové stupnici. Existují ještě další mody, které se používaly ve starověku a středověku a opět se objevují v moderní vážné hudbě. Samozřejmě pokud chceme začít od nějakého jiného tonu a přitom zachovat určitý modus, musíme některé tony zvýšit nebo snížit o půltón, abychom příslušné rozestupy celých tónů a půltónů odpovídající danému modu zachovali. To jsou ty obávané stupnice, které se učí děti v ZUŠ.

Ohodnoceno: 5x
 
Datum: 04.02.17 22:35

dekuju za naprosto vycerpavajici odpoved, abych trochu upresnil, proc se ptam, uplne nahodou sem se dostal ke klavesam pred 5 dny, tak sem chtel zkusit jestli ve mne neco je. Zameril sem se jako prvni na Comptine dun Autre Été od Yann Tiersen, ktera se mi moc libi.

Jsme absolutni zacatecnik, nikdy jsem pred tim na piano(klavesy) hrat nezkousel, pred 5 dny sem nevedel ani kde je middle C (nevim jak se tomu rika cesky, protoze se ucim pouze z neceskych zdroju, proto i dnesnim dnem je pro me novinkou, ze v cestine se tonu B rika H). Dnes jsem konecne dokazal zahrat celou skladbu (ovsem nerikam, ze to umim hrat, stale se snazim vychytat mouchy, hlavne v te rychle casti, ktera mi dala nejvic zabrat - respektive to nejtezsi, co mi prislo pri uceni je hrat pravou a levou ruku dohromady, dale dynamika a melodie, je to ted ovsem mnohem lehci, protoze leva ruka mi jede prakticky automaticky a pri hrani se spise musim soustredit na pravou ruku), nevim jak dlouho by to trvalo jinym, tak ani nedokazu posoudit, zda se da rikat uspech tomu, ze mi to trvalo 5 dni. Tedka uz si pouze preju zkusit si to zahrat na opravdovym pianu s pedalem. Nyni sem zacal trosku s Imagine od John Lennon a ta mi pride o mnoho jednodussi, mam pocit, ze tuhle skladbu sem schopnej se naucit za den (plus doba neurcita na to se naucit hrat :)

Abych se tedy vratil k odpovedi. Evidentne mate velke znalosti, sem az skoro ohromen :) Je videt, ze me ceka hodne teorie, mam uz i muj prvni zapis a snazim se seznamit s ctenim not.

Rozumim tedy tomu tak, ze napriklad akord Bm(takhle jsem to vygooglil, tak doufam, ze se tak dobre nazyva), ktery se v pisni hraje muze byt napsan dvema ruznymi zpusoby, ktere sou oba dva spravne?

F# - B - D - F#

Gb - B - D - Gb

a nebo treba kombinace F# - B - D - Gb.

Vsechny tyto zapisy znamenaji pri hrani na pianu uplne to same, pokud sem to dobre pochopil. Dalo by se cist z not, pokud by se zapisovaly zvysene pultony pouze # (nebo pouze b)? Porad mi neni moc jasne, proc se ty samy klavesy nazyvaji ruzne, chapu po vasem vysvetleni jakym zpusobem se tak deje, ale jako zacatecnikovi mi pride, ze by bylo mozna jednodusi, kdyby klavesy mely pouze jeden nazev, kdyz naprikla F sharp je to samy jako G flat.

Datum: 05.02.17 00:25

Moje znalosti nejsou nijak zázračné, to jen moje šedá kůra mozková byla ve věku kolem 10 let přístupná k poznávání a pamatování různých logických struktur a sytémů jako je například hudení teorie. 90% toho, co jsem tu napsal, je běžným učivem základní umělecké školy.

Rozdíly mezi českým a anglickým zápisem:

Čeština kdoví proč má v zápisu tónů a stupnic řadu odchylek od angličtiny:

tóny bez upřesnění oktávy: česky malá písmena, anglicky velká.

durové stupnice: česky velká písmena: C dur, anglicky rovněž velká C major

molové stupnice: česky malá písmena a mol, anglicky velká A minor

zvýšené tony: česky: cis, dis, eis, fis, gis, ais, his. Anglicky C#, D# atd., pochopitelně B#, čte se B sharp

snížené tony: česky: ces, des, es (nikoli ees), fes, ges, as (nikoli aes), hes. Anglicky Cb, Db, pochopitelně Bb, čte se B flat.

h=>B, his=>B#, b=>Bb

Ale vraťme se ke stupnicím.

V evropské hudbě se používají dva mody, jak jsme již řekli - modus jónský (durový) a aiolský (molový). Stupnice je uspořádaná řada tonů v daném modu. Slovo tónina pak označuje množinu tónu z dané stupnice, (tedy množinu v původním slova smyslu jako skupinu bez uspořádání). Drtivá většina skladeb vypadá tak, že používá pouze tóny z jedné tóniny, někdy s drobnými výjimkami, které je harmonicky ozvláštňují.

Modus jónský má půlton mezi 3. a 4. tónem a mezi 7. a 8. tonem. Pokud zahrajeme řadu po bílých klávesách od jakéhokoli c, dostaneme stupnici v jónském modu a tedy stupnici C-dur (anglicky C major). Pokud ale začneme od g, tak už to bude znít jinak a nebude to v jónském modu (tedy dur). Abychom z toho dostali durovou stupnici, musíme zvýšit ton f na fis. Pak bude opět půlton mezi 3.-4. (h-c, anglicky B-C) a mezi 7. a 8. (fis-g, anglicky F#-G). Pokud začneme od D, budeme muset zvýšit další ton - c na cis, abychom dostali opět durovou stupnici. Pokud naopak zkusíme začít f, musíme snížit ton h na b (angl. B na Bb) a pak to bude zase dur. Ve výsledku takhle můžeme začít od jakéhokoliv tónu (včetně snížených nebo zvýšených) a k tomu budeme muset upravit větší či menší počet tónů.

Samozřejmě fis je identické s ges, cis je identické s des, a b (Bb) je identické s ais (A#). V krajním případě budeme potřebovat zvýšit například e na eis a to i přesto, že eis je ekvivalentní s f (ale f nepoužijeme, protože budeme potřebovat fis). Ale takové příšerné stupnice s eis nebo his se používají velmi zřídka.

Nicméně pokud bychom chtěli používat jen zvýšení (sharp) nebo snížení (flat), přineslo by to řadu problémů, vysvětlíme v následujícím:

Pokud zapíšeme nějakou melodii v notách například v D-dur, vypadá to asi takto (óda na radost): fis-fis-g-a a-g-fis-e d-d-e-fis fis-e-e

Protože v melodiích se vyskytují zpravidla pouze tóny dané tóniny, bude se tam vyskytovat fis, ale jen výjimečně samotné f. Místo, aby se # zapisoval ke každému výskytu fis, zapíše se # jen jednou na začátek notové osnovy a platí pro celou skladbu. Takto se to skutečně dělá, říká se tomu předznamenání.

Pokud bychom ale zavedli jen snížené tony, ve skladbě by se nevyskytovalo žádné fis ani f, ale g a ges, a to napřeskáčku. Předznamenání by se nedalo použít a celý zápis by se brutálně znepřehlednil. Proto se používá obojí podle toho, s jakou tóninou právě pracujeme.

Akordy:

Akord je souzvuk tří a více tonů. Na klavíru to funguje obykle tak, že pravá ruka hraje hlavní melodii a levá jí podporuje akordy, které se střídají tak, aby výsledná kombinace byla libozvučná. Akord je teoreticky jakýkoli souzvuk tří různých tonů, libozvučné (a tedy prakticky použitelné) je jen několik tříd akordů, uveďme si základní:

durový kvintakord: 1., 3. 5.: ton durové stupnice, značí se velkým písmenem příslušné stupnice

mollový kvintakord: 1., 3., 5.: tón molové stupnice, značí se Xm

a další, některé dosti podivné, používají se třeba v jazzu. ( http://www.ctrnactka.webzdarma.cz/akordy/teorie.htm)

I když je skladba napsaná třeba v C-dur, jako podporující akordy se mohou objevit nejen akord C-dur, ale i jiné durové nebo dokonce molové akordy. V rozpisu tonů akordu se ale použijí samozřejmě ty tóny, které se použijí v tónině příslušného akordu.

Zvykněte si na to, že ty "černé" tóny mají prostě dvojí názvy podle toho, v jaké tónině právě hrajeme.

tedy v anglickém zápisu:

Bm je odvozeno z B-minor. Abychom od B získali stupnici mol, musíme upravit dva tony - zvýšit F na F# a C na C#. Správně se tedy zapíše Bm s F#.

Ohodnoceno: 5x
 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2017 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.