Asi problem sam se sebou. Co mám dělat?

Na vine bude vychova, mlatit by zadny rodic sve dite nemel, narusuje to detskou psychiku a je to trestne !

Babkazov predse nemuze nikoho nastvat! Skvela a trefna odpoved. Ostatne jako vzdy ...

Dobrý den. Nepíšeš nic o tom, kolik je ti vlastně let. Jestli třeba nejsi v období okolo puberty, tou by se dalo tvoje chování vysvětlit. A dále i tím, jaké máš rodinné zázemí. Jen tak mimochodem. Možná, že nyní se ti zdá snoubenka tvého táty suprová... kupuje ti dárky. Jistě, aby si tě získala. Ale až bude mít svoje vlastní dítě, asi půjdeš na druhou kolej a nadále budeš pro ni nezajímavý. Rozvod je vždycky velkým zásahem do života nejen dětí. Podle mého názoru nesuď svoji mámu tak přísně, víš co jí dá práce to mimino a ty asi puberťák? A na mateřské snad nebude věčně, ne? Jednou se všechno zlepší, věř.

Chápu, že je ti trapně... ale vem si, že třeba ve velkých městech se často na nákup jezdí busem, protože se nikdo nechce kolem marketu motat s autem. Znám pár lidí, co nemají auto, a nikdy by mě nenapadlo se jim proto posmívat. Blbej ale je tvůj přístup - máma nedá, jdu za tátou, ten dá. Když jde o boty, tak je to potřeba, to je jasný. Ale co dál? Anglie, novej mobil, playstation... když máma nebude mít, naklušeš vždycky k tátovi?

Na druhou stranu to ode mě možná vyzní blbě, ale nemít na to, abych jednomu děcku koupila pořádný boty, a pořizovat si druhý dítě s novým přítelem... to svědčí o nezodpovědnosti. Neřeknu, na mobily a počítače a podobný blbiny být nemusí, ale na oblečení a pořádný zimní boty prostě ano.

ono je něco jiného,když otce navštěvuješ,a chce si tě užít,to samé by to bylo i s matkou,kterou by jsi navštěvoval,byla by kolem tebe lítala,protože si jí chyběl,si nevybereš,musíš vydržet,a jednou jít si svou cestou

Doplnil, je mu 14, takže s brigádou ještě musí počkat.

V tomto věku jsi velmi zranitelný a ruku v ruce s tím i citlivý. Ztratil jsi půdu pod nohama, rodiče šli každý za svým novým životem. Tebe postavili ve 13 -14 na kraj dospělosti a nedokázali s tebou normálně komunikovat, vysvětlit nastalou situaci.

A ty přitom jsi v tom jak se říká ,,nejblbějším věku,,. Tolik bys toho chtěl, toužíš objevovat, poznávat, mít radost z nových věcí. Okolo tebe v nabídkách je každou chvíli něco nového, kamarádi, spolužáci se chlubí novými věcmi, ale není za co koupit a splnit si přání.

Nyní se ukáže, jak jsi silný. Jestli se dokážeš přenést přes pohledy, úšklebky spolužáků. V každé společnosti je určitá hierarchie, od bohatých po chudé.

Musíš v sobě objevit vnitřní sílu, zatít zuby a vydržet.

Promyslet, čím jsi vyjímečný a to rozvíjet. Uvědomit si, co bys chtěl dělat, a čím bys chtěl v životě být. Zatím v patnácti najít brigádu a pomalu si vydělávat na svoje malá přání.

Ve svém výběru povolání si nedávej malé, jednoduché cíle /kuchař, číšník/, ale sáhni po větší výzvě, po náročnějším povolání. Protože všude se musíš začít vše naučit od začátku. Takže se neboj, že bys to nezvládl.

Zatím se snaž dobře zvládat školní povinnosti, být včas připraven na školní výuku, mít v tašce co je ten potřeba, nezapomínat. Myslet vždy o krok dopředu.

Doma si svůj pokoj udržuj v pořádku, aby mamka nemusela chodit do tvého pokoje, koutku dělat pořádek. Vstát o trochu dříve, vyvětrat, ustlat. Utírat si prach, třeba každou sobotu a vyluxovat, vynášet koš.

¨Také se matky ptej, co potřebuje pomoci, zkus si udělat doma rajóny, ve 14ti to zvládneš a bude to čím dál lepší. Zkus doma pověsit prádlo, pokud nemáte sušičku, vyžehlit jednoduché, rovné věci, oškrábat brambory, zeleninu a uvařit jednoduchou polévku. Omezit třeba sezení u počítače na dvě - tři hodiny a nehrát tolik oblíbené hry. Je to závislost.

Postupem času zjistíš, co je v domácnosti práce, která je potřeba udělat, ale přitom není nikdy vidět. Věřím, že to mamka ocení, čím častěji budeš pomáhat, tím ti vše půjde lépe od ruky. Moji kluci se takhle také sami zapracovávali.

Rozvodů v dnešní společnosti je hodně, ještě více je nesezdaných párů a většinou to odnášejí děti. Je to daň za kroky, které společnost dělá, kdy se přestává ctít rodina jako základ státu a a v poslední době i ,,maminka,, - matka, jako dárkyně života. Vy v tom vyrůstáte a možná v dospělosti se budete chovat ke svým dětem ještě hůře, než čím si procházíš. Je dobré, když si na toto období vzpomeneš, až budeš starší a uděláš vše pro to, aby se tvoje rodina a zejména děti, měly o hodně lépe, než ty, aby na prahu dospělosti měly oba dva milující rodiče.

Hodně sil a štěstí.

Není v okolí někdo známý, starší, nemohoucí, komu bys mohl být prospěšný nějakou službou za mírný poplatek? Donést nákup, vyvenčit psa, v paneláku převzít úklid chodby.

Mnohdy ten rodič, který cítí vinu za nefunkční rodinu a její rozpad, se snaží svoji vinu zaplatit dárky. Svůj čas a péči o potomstvo nahrazuje dárky.

Nebo to činí i s dobrými úmysly, chce kompenzovat svoji nefunkčnost v původní rodině a bere dítě /děti/ na dovolenou k moři, na hory. Ale stačí to tomu dítěti?

Nikdy nevíme, jak se ten který rodič cítí, jak moc hodnotí svůj život, odpovědnost. Ve středním věku si chce člověk ještě vytvořit pohodový, dobrý život tím, že utíká z té první, původní, mysle, že nefunkční. Místo toho, aby se komunikovalo a řešily problémy. To nebylo to pravé, až ten druhý vztah bude ten správný život pro mne.

Můžeme sáhnout do mysli těchto lidí? Vždyť nic nevíme, nežili jsme s nimi. A říká klasik: zkušenost je nepřenositelná a děti často dělají stejné chyby, co rodiče.

Táta je jinak fajn, jede s tebou na hory, příelkyně ti kupuje co chceš atd. Ty bys jenom bral. Ty máš jedinnou povinnost a to donést slušné vysvědčení. Kašleš na to z vysoka. Jednu kouli, pár předmětů neklasifikováno. Začni se změnami napřed u sebe a pak kritizuj rodiče.

Není jiná cesta, než že to musíš přežít, jako každý v Tvém věku. Nemysli, každý má doma nějaké problémy, jenom o tom nevíš. Z Tvé strany, není fér, že pohrdáš mámou, že Ti nemůže koupit a zaplatit, co bys chtěl. Nemysli si, že ji to nebolí a Ty jí ještě přidáváš, v podstatě ji deptáš ještě víc svými požadavky a výčitkami. Musíš se s tím srovnat, že společnost si dneska není rovna, někdo má všechno a jiný málo. Měnit mámu za tátu, jen kvůli penězům, se mi zdá zase nefér. O jeho partnerce ani nemluvě (kéž by byla jednou tak benevolentní a rozdavačná k vlastním dětem), až převezme jednou zodpovědnost za svou rodinu, taky nebude takový anděl. Pro ni to není zodpovědnost, ale zatím jen rozmar. A že Tě otec seřezal? Zasloužil sis to. Cokrát mně nařezal táta a drsně, na to, že jsem byla holka a musela jsem to vydržet. V Tvém věku se cpou děti mezi dospělé, připadají si na výprask už velké, ale na druhou stranu jsou v této době nejvíc řezány, protože se v nich probouzí osobnost, vzpouzejí se, chtějí, aby šlo vše podle nich a jejich názorů a přitom ještě nemají rozum, ani životní nzkušenosti. A navíc ještě se zhorší v učení, nebo dělají průšvihy a nechtějí poslouchat. Pro obě strany je to náročné období. Ale tak to prostě je, pokud rodičům na Tobě záleží a nechtějí z Tebe mít drzého, arogantního spratka. Spousta těch spolužáků, co se vytahují vším , co mají, tak dopadnou. Tak nebuď jimi ohromen a spíš hledej způsob, jak je zaujmout jinak, než věcmi. Udělej si z toho ležérní styl, jako že ti manekýni se Ti nelíbí a že chlap má mít jiné hodnoty, než stát před zrcadlem. Pokud máš dar vtipu, tak buď zábavný, nebo se dej na nějaký sport, abys měl čím imponovat. Nemáš třeba nějakou zajímavou zálibu? Nebo se uč na kytaru, to zaujme, a hlavně holky. Hlavně nehledej chybu jen u rodičů a uvědom si, že teď s Tebou mydlí hormony a prožíváš věci mnohem přehnaněji, než si uvědomuješ. Podpoř psychicky mámu, buď jí trochu oporou a nedělej jí to těžší, ne to má. To zvládneš. Všichni jsme tím prošli. Jo, a své nálady musíš ovládat, nikdo Ti je trpět nebude.

Psany projev tazatele nevykazuje gramaticke nedostatky propadajiciho zaka, az na absenci carek v souveti ma celkem inteligentni vyjadrovaci schopnost, hodnotil bych minimalne dobrou az chvalitebnou, ten se v zivote urcite neztrati

Erik, rodiče si vybrat nemůžeme. V moderní kapitalistické společnosti se význam otce změnil, / který vyměnil manželku za mladou zlatokopku /, otec se vídá se svými dětmi zřídka a snaží se je finančně okouzlit, anebo vůbec, poté narůstají sociální štědré dávky a občas kriminalita potomků.

Otec zplodil syna, poté vyměnil manželku a syna za slíčnou a prachatou milenku, která je možná finančně zajištěna, nebo taťulda který tě opustil jí sponzoruje, možná i miluje, do doby, než mu později nasadí pěkné parohy. Matka pravděpodobně žije a bude žít skromně, taťulda je na opačné straně. Pokud si nevážíš skromnosti matky, odejdi k taťuldovi a vychutnej na vlastní kůži jak si s tebou poradí. Jinak to vydrž, pochop matku a její finanční možnosti k tatuldovi a jeho milence choď pro dary, později brzo vylétneš z hnízda a budeš se starat sám o sebe, nebudeš se s mamkou hádat a budeš žít v blahobytu.

Mysli na to, že nikdy nebylo tak špatně, aby nemohlo být ještě hůře. Uvědom si, že proti dětem v Africe nebo na Blízkém Východě si žiješ jako king

kdyby se rodiče nerozešli, tak tvá situace by asi byla o hodně lepší ( i ta finanční ). Jsi naštvaný na mámu, že nemá pro tebe peníze, ale zamysli se nad tím, u koho vznikla příčina, kdo odešel, kdo má ten prvotní podíl na tom zhoršení, že se máš, tak jak máš?

Jinak tedy koukám, jak chceš jen brát a nesplníš si ani povinnosti do školy. Nevím, jak plníš povinnosti doma . To mi připadá ubohé