Nejste přihlášen/a.
Zdravím,
Pokusím se to co nejvíce zkrátit. Na případné dotazy budu co nejrychleji reagovat.
Je mi 27 let a už 7 let pracuju pro jednu malou firmu v Ústeckém kraji jako vývojář a elektronik. Práce není špatná, ale už mám pocit, že by to chtělo změnu. Za poslední půl rok jsem absolvoval 6 pohovorů ve výrobních společnostech. Můj poznatek z toho všeho je, že nechci být dál zaměstnancem. Když jsem viděl aroganci vedoucích pracovníků a pracovní podmínky v niž pracují zaměstnanci, zhrozil jsem se.
Proto jsem se se stávajícím zaměstnavatelem dohodl, že u něho budu pracovat jen na částečný úvazek (vzhledem k malému pracovnímu vytížení budu zvládat tu samou práci, co do posud za menší mzdu) a ve volném čase budu podnikat mimo obor.
Mám vše promyšlené a věřím, že se mi zadaří.
Má matka má ale jiný názor, když jsem jí vylíčil svůj plán, hystericky mi sdělila, že se jako živnostník neuživím, že jsem neschopnej si udržet stálý zaměstnání (proč proboha?) a že bych měl usilovat o to dostat se do velký společnosti, kde bych mohl dělat kariéru. Její sen je, že bych pracoval pro velkou pražskou firmu a bydlel v Praze. Občas mi připadá, že zejména proto, aby se mnou mohla chlubit svým kamarádkám, kteří mají syny po celém světě...
Ale to je přesně to, co se mi hnusí ze všeho nejvíc. Jestli něco neumim, tak je to lézt do řitě. A v takových společnostech je to asi nejdůležitější vlastnost.
Utekl jsem z auta bez většího (u nás jinak obvyklého) loučení a šel jsem na poštu.
Ten večer mi napsala ,,Tome, mám tě moc ráda a dávej na sebe pozor" (sdělil jsem jí, že mám jet druhý den na služební cestu do Čáslavi"). Nedalo mi to a odpověděl jsem jí ,,Vždyť já Tebe taky. :-* Neboj, budu."
Mám jí rád, ale stojí mi v cestě za mým cílem...
Nevím co mám dělat...
Uvažuju o tom, že jí budu lhát, že pracuju pořád na plný úvazek u stávajícího zaměstnavatele i když budu v režimu částečný úvazek - vedlejší činnost...
Máma je manipulátorka. Vím to moc dobře. Ale přesto ji mám moc rád a navíc jedině přes ni mám přístup ke svému devítiletému bratrovi, který bydlí s ní...
Co mám dělat? Poradí mi někdo?
Dospělý člověk přetrhne pupeční šňůru k matce. Je to Váš život a zodpovědnost, dokonce ani životní zkušenost za Vás nemůže udělat matka, ač by třeba chtěla a jsme tu právě proto, abychom zkušenostmi rostli. Tolik k otázce. Dále, něco byste se sebou měl udělat, abyste ve styku s lidmi nepůsobil nedůvěryhodně a jako křivák, když lžete a nedokážete jednat na rovinu. To seriózní lidi nedělají. Sám si můžete udělat obrázek, jak se lidem prezentujete.
Dospělého člověka každá rozumná matka "propustí"...když to neudělá, jsou s tím potom všelijaké potíže.
Je docela možné, že o téhle změně mluvíte už dost dlouho. A také je možné, že o změnách ve svém životě maminka už slyšela tolik, že už vám nevěří. Už ví, že jen sníte nahlas. A skutek utek. Vy stále bydlíte s maminkou? Proč jí stále vykládáte o svých plánech? V čem vám může pomoci, v čem vám poradí? Maminkám nemá cenu vykládat pohádky. Maminkám se má chlubit s hotovou věcí, když nepotřebuje nikdo pomoc.
"Je mi 27 let a už 7 let pracuju pro jednu malou firmu v Ústeckém kraji jako vývojář a elektronik." - Tady bych ti řekl, že to máš v hlavě srovnané, tedy si prosaď svoje a dokaž všem, že na to máš.
"Je mi 28 let a pracuju jako zaměstnanec v obchodě s elektronikou." - Na základě tohoto bych asi dal za pravdu tvé matce.
Tak si vyber ...
Zdravím.!
"Ale stojí mi v cestě, za mým cílem..."
V cestě, za Svým cílem, si stojíte sám.!
Co Vám brání, sbalit si svých "pět švestek" a táhnout.?
Já to udělal v sedmnácti. A nemohu říct, žebych někdy litoval. Život mě naučil se s nim poprat.
Chce to odvahu a ráznou akci... Pokud ovšem na TO máte.
Také zdravím. Máma má o Vás jen starost a myslí to s Vámi dobře. Ještě nedávno jste zde psal, že byste začal podnikat, ale že nevíte v čem. A chtěl jste žít z dávek..Pokud už v tomto máte jasno, pak s chutí do toho! Jste dospělý a svéprávný, tak dokažte mámě a hlavně sám sobě, že se o Vás nemusí obávat, že se dokážete sám o sebe postarat a být úspěšný v tom do čeho se pustíte. To víte, rodiče se holt o své děti zajímají a strachují i když jsou už dospělé a často se jejich obavy i naplní..Přeji Vám, ať se Vám daří. Pak bude i máma třeba klidnější a ještě na Vás bude jistě i pyšná!
Oba mě máte zmapovanýho podle IP adresy. S tím jsem počítal.
Shchválně jsem se nekryl za proxy server.
V skrytu duše jsem doufal, že budu odhalen. A stalo se.
Jistě Vám ve Vašem počínání napomáhá intuice...
No, nicméně mé nynější pocity a situaci lépe vystihuje článek s hysterickou máti.
První příspěvek byla jen taková sonda, abych se dověděl více o celkovém náhledu lidí na současnou společnost.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.