Těžká životní situace II.

Před dvěma měsíci jsem zde zveřejnila příběh mojí kamarádky v neuvěřitelně těžké životní situaci (viz poradte.cz/... a protože celá kauza je zase o něco dál, chtěla bych vás poprosit, jestli byste (opět) někdo neměl nějakou radu, jak téhle prima mamince s 8-měsíční holčičkou pomoci. Mám špatný pocit, že jí sama nedokážu pomoci a poradit, jak z tohoto bahna ven a ještě horší pocit z toho, že kamarádka je nejspíš už psychicky úplně na samém dně:
Kamarádka se po několika radách u různých právníkůpracně domluvila se svým stále ještě manželem, že na oplátku za to, že on uzná své dluhy (v podstatě jde o miliony), tak ona si vezme na starost prodej jejich nově postaveného byt (společná hypotéka ve výši 5 mil. Kč na 30 let). Čili zatímco ona se velice snaží najít nějakého kupce (zatím neúspěšně - myslíte, že je šance v dnešní době někoho najít?), on(manžel) se někde "schovává", na její prosby o peníze na dítě absolutně nereaguje (za více než půl roku od něj nedostala na dceru ani korunu), z občasných telefonických kontaktů se zdá, že mu je úplně jedno, jak se jeho žena a dcera mají (resp. nemají, protože: žádné peníze, bydlení u rodičů - v kraji s velkou nezaměstnaností, stále se zvyšující částka na kontokorentu, aby kamarádka mohla pro sebe a dítě nakoupit aspoň to nejnutnější), jen vyhrožuje, že bude rozvod protahovat, co to půjde a i pak jí to "osladí". Kromě toho je zde příšerná vidina toho, že i když se kamarádce podaří najít kupce na byt (přičemž už byla předem ze strany několika RK upozorněna na to, že téměř žádný zájemce nebude chtít převzít splácení hypotéky, ale spíše platit hotově), hypoteční banka jí vyměří sankci za předčasné splacení hypotéky ve výši 25%!, k tomu bude muset pochopitelně zaplatit daň z prodeje nemovitosti. Navíc její rodiče stále platí za jejího manžela nějaké pokuty za opožděné splátky leasingu, přičemž auto (které je na ně psané) ani jeho samotného neviděli od jara. Kromě toho byla sociálním odborem MÚ upozorněna, že vzhledem k tomu, že manžel je ve finančních potížích, má zapomenout na to, že by jí snad soud přiřkl výživné na dceru ve výši 5.000 Kč měs., jak byla původně s manželem ústně dohodnutá. Ještě jednou musím napsat, že dotyčná kamarádka je strašně bezvadná čestná holka, se kterou si "osud"tímto způsobem tak neuvěřitelně krutě zahrál, že jí to bohužel poznamená na celý život. Znám jí dobře a můžu s čistým svědomím říci, že ona je v tom opravdu neskutečně nevinně. (Pod dojmem z tohoto příběhu jsem dokonce ochotna uznat, že i mezi bezdomovci může být někdo, kdo si svou vlastní situaci skutečně nezavinil a přesto se ocitl na naprostém dně.)
Neměli byste pro ni někdo nějakou radu? Bojím se, že ač už v této věci zvládla spoustu nemilých překvapení, teď už opravdu nemůže. Vypadá to, že se bude muset vrátit z MD do práce (v Praze), aby měla alespoň nějaký příjem, tzn. najít si podnájem a domů na sever Čech _ za svým miminkem, o které by se musela starat její matka _ se vracet jenom na víkendy... Myslím, že to je právě ta poslední kapka v jejím psychickém rozpoložení...
Neexistuje třeba nějaká organizace, která by se postavila na její stranu? Není zde někdo, kdo třeba podobnou situaci zažil, zvládnul a mohl by jí dodat naději? Za každou dobře míněnou radu bude ona (potažmo já) moc vděčná. Děkuji!