Jak se od něho dozvědět pravdu

bello, když se na to podívám zdravým selským rozumem a bez růžových brýlí, napadá mě jediné: vykašlete se na to. Pokud Vám sám neřekl důvod, zřejmě Vám ho říct nechce. Kdybyste to z něho tahala, nemohla byste stejně věřit tomu, co Vám řekne - jenom kdybyste moc chtěla.

Možná Vám připadám jako pesimista, ale vidím se spíš jako realista, mám přes 50, hormony mnou necloumají a proto mám tento názor. Já bych to nehrotila. Mužských jsou spousty, stačí se rozhlédnout. Na rozvádějícího se cizince s dětmi, který nekomunikuje, bych se vykvajzla.

Děkuji za názor, máte pravdu, jen se to těžko poslouchá.

Milá Bello, netrapte se, nestojí za to. Píšete, že se s ním cítíte dobře, ale co jste spolu prožili? Z čeho usuzujete, že je Vám s ním dobře? Dopisování si a komunikace přes skype je hrozně málo na posouzení vlastností druhého člověka. Navíc i z takového vztahu - nevztahu se on snaží vycouvat. Nedokáže ani upřímně na rovinu říct, jak na to je. A máte pravdu, že může potkat fajn ženu v místě, kde žije. A co Vy? Vy přece můžete také potkat fajn muže. A nebude cizinec, nebude mít závazky a nebude rozvedený. Opravdu Vám upřímně radím, nebuďte závislá na jednom člověku a na vztahu, který já za vztah nepovažuji. Hodně štěstí a odvahu ke správnému rozhodnutí.

Upřímně řečeno, on je problém si říci i u nás z očí do očí, že se chceme rozejít. Uvažte to a skončete to jako první.

Cizinec je ještě ta horší varianta ve vztahu, zamyslete se na dtím, kolik komplikací by vás čekalo, až by jste se třeba vzali, stěhování tam, nebo sem, jiné prostředí, zvyky, etnikum, rodina.

Souhlasím s ostatními, to dobrotu určitě dělat nebude. Zeptejte se ho na to přímo, třeba to bude úleva pro oba.

Díky, asi máte pravdu.

A já děkuji vám, že jste přístupná radám ostatních. Není to úplně normální, spíš se tu objeví reakce typu- vy nic nevíte a stejně si budu dělat co chci já...

Milá Bello,

nechci a ani nemám právo Vám radit. Jenom Vám sdělím moji osobní zkušenost s podobným "charakterem". Dlouho jsem si dopisovala prostřenictvím emailu s mužem, výborně jsme si rozuměli a naše dopisy byly plné vtipu a humoru. Také jsem se s ním cítila dobře, ale najednou neměl čas, měl fofr v práci i doma, kde opravoval domek po rodičích. Každému mému návrhu osobního setkání se sice nebránil, ale vždy měl parádní výmluvu. Já hloupá mu vše tolerovala a omlouvala. Ve finále si našel partnerku a já... Opravdu si neubližujte a nechte jej jít. Vy si zasloužíte jiného partnera než rozvedeného kamaráda, když zrovna nemá mnic jiného na práci. Promiňte mi ten výraz., ale bohužel je to skutečnost a holý fakt. Zapoměňte na něj a kráčejte k jasnějším zítřkům!