Neustale trapeni

A už jste si o tom s manželem promluvila? Zkusila jste se obrátit na některou poradnu pro mezilidské vztahy (poradenství bývá zdarma)?

Podle mne mají děti právo na oba rodiče a oba partneři by pro svůj vztah i funkční rodinu měli udělat, co mohou. Pracovat na vztahu je nutné pořád, a musí se na tom podílet oba dva.

Lidé se rozhodnou spolu žít nebo uzavřít manželství, protože mají něco společného. Milují se, oba dva mají vlastnosti, kterých si na nich partner váží.

To, proč si jeden druhého vybrali, se nikam neztratilo, pořád to existuje. Jenom se někdy někam vytrácí schopnost některé věci vidět, jindy mohou trochu zevšednět, ...

Pokud lidé založili rodinu, nemohou už se ohlížet jenom sami na sebe, ale mají odpovědnost i za své děti. Měli by se jim snažit vytvořit (případně udržet) pěkný domov. Podle mne to za trochu snahy stojí.

Samozřejmě nemyslím "za každou cenu". Pokud by jeden byl např. alkoholik nebo násilník, bude situace jiná, než v případě, že jeden nesnáší rodiče druhého, nebo že je urážlivý či hádavý → na obojím lze "pracovat".

Zdravím. Chudáci děti, které musí neustále poslouchat hádky rodičů a žít v tom dusnu. To nejdůležitější jste nenapsala. Milujete svého muže, vážíte si ho, chcete s ním Vy sama dál být? V případě vašeho rozchodu - dokážete vést naprosto samostatný život, uživit se, utáhnout finančně bydlení a postarat se o své děti? Komunikujte o vaší situaci s vaším mužem a dohodněte se zda chcete na svém vztahu zapracovat, nebo zda vám všem bude lépe, když budete žít odděleně. V každém případě děti mají právo na oba rodiče i v případě, že byste se rozhodli společný život ukončit. Napište nám, zda jste s mužem celou věc probrali a jak se k tomu všemu staví on.

Proč jste si před lety svého muže vzala? Byla jste zamilovaná, líbil se Vám jeho vzhled i chování, měla jste ho prostě ráda. Co se za ty roky změnilo? Vaše rodiče neměl rád už tehdy, nebo jim pochleboval a hrál divadýlko? Proč je najednou nesnáší? Jak to bylo, když s Vámi chodil, i do jejich domácnosti? Také je nesnášel? Asi těžko. Něco se třeba změnilo. Rodiče vám mohou mluvit do manželství, kritizovat některá vaše rozhodnutí, odmítli mu třeba půjčit peníze? A proto na ně zanevřel? Pro nic za nic to najednou být nemohlo.

Píšete, že máte krásné děti. Pokud budou dál žít v tomto bláznivém lunaparku, kterému říkáte manželství, nebudou dlouho krásné, ale rozklepané, nervózní a vyjančené chudinky z vašich neustálých hádek. I když vy dva si jdete po krku, neměly by to odnášet děti - nikdy! Jinak z nich vyrostou hysteričtí ubožáčci a budou se jednou ve vztahu chovat stejně, protože v tom vyrostly. Jo, povaha rodičů a prostředí má na děti daleko větší vliv, než si mnoho lidí myslí.

Prostě - sednout si, třeba večer, až děti půjdou spát a rozumně si probrat všechno dokola. Co a jak, hledat řešení. Do manželské poradny asi nebudete chtít. Zkuste se aspoň domluvit sami mezi sebou. A pokud to nebude možné, tak jít od sebe. Nemá cenu setrvávat v pekle jen kvůli dětem. To peklo tam u vás mají právě i ty děti a daleko líp jim bude v klidu s jedním z rodičů. Uvidíte. Jaga.

Aspoň ty Vánoce jste jim mohli udělat pěkné. Děti jsou doma ze školy, jít s nimi na procházku, do bazénu, doma si uvařit čaj, povídat si. A vy se místo toho hádáte. Není vám oběma hanba? Zřejmě vám nikdo nepřál hezké, klidné a pohodové svátky. Ale je fakt, že vy jste si to pěkné vánoční přání ani nezasloužili.

Těžko radit, jen Vy znáte důvody Vašich rozbrojů. Neřeknu nic nového, pokud ve vztahu není nezájem a trvalý odpor, tak je šance na zlepšení vztahu, ale chce to od Vás obou nějakou práci na vztahu, hledání cesty, jak vyřešit Vaše problémy. Někdy pomůže i ta poradna, protože často některý z partnerů je odmítavý k jakémukoliv názoru toho druhého, ale od odborníka to vezme, nebo alespoň vyslechne a rázem máte trochu silnější poizici. Je ale také pravda, že pokud ve vztahu není láska (nemyslím teď, v krizi, ale pokud tam už není vůbec), pak je to ale marné. Často se stává, že v krizi jeden z partnerů necítí lásku žádnou, přesto, že tam je, ale je pod tíhou dlouhodobějšího odporu zasunuta do pozadí, že si ji člověk ani neuvědomuje. Proto si myslím, že je třeba každý vztah nejprve zkusit "vyléčit" a dát mu čas i energii, pokud se výsledek podaří, tak vždy to za to stojí, obzvláště máte - li spolu děti. Jsou ale i partneři, kteří dlouhodobě skrývají své špatné vlastnosti, které ale jednou vyplavou na povrch a začnou dělat soužití nesnesitelné. Pak může začít být vztah natolik nesnesitelný, že si mohou lidé vytvořit tak silnou averzi, až odpor k sobě navzájem, nebo stačí jednostranně, že už to nepřekonají a pak je lépe jít od sebe. V každém případě, neřešte problémy před dětmi a buďte opatrní, protože děti na atmosféru doma mají zvláštní radar, vycítí i z mlčení, že tady něco nehraje.