Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
se svým přítelem už chodím skoro 5 let a poslední rok je tak nějak o ničem... Problém je v tom, že nevím v čem je problém! On je moje první láska, zažila jsem s ním první sex, nemám tedy srovnání a začíná mě to trochu hlodat (mám totiž neodbytný pocit, že se k sobě moc nehodíme). Vím že je to skvělý člověk a byl by i úžasný manžel a otec, ale nějak mi to nestačí...
Taky mi připadá, že se ta láska někam vytratila. Nejraději bych se s ním rozešla, ale co když lepšího kluka už nenajdu?
Myslím, že tyhle pociti zažívá více holek, kterým zůstala jejich první láska... co s tím?
Dekuju ti, bohuzel vim ze mas asi pravdu snazim se na vsechno prijit hlavou... uz nekolikrat jsem byla rohodnuta ze ho opustim, ale prinasi to spoustu problemu, bydlime spolu v Praze a rodinu mam nekde jine... Take tu mam dobrou praci, nase rodice si rozumi. Pratele mame temer jenom spolecne...
Vzdycky nez zacnu jednat a resit bydleni a to ostatni rezignuju...
Co zkusit pauzu? Takovýhle pocity má čas od času každej. Všichni mají nějaký chyby a podle mého názoru je důležitý vědět, jestli ty chyby zrovna svýho partnera můžeš tolerovat. Neházela byhc to hned za hlavu. Prostě zkus navrhnout pauzu, odstěhovat se na nějakej čas jinam a pokud za týden zjistíš, že Ti děsně chybí, budeš mít možnost se vrátit (teda nejspíš... . A pokud ti chybět nebude ani po delší době a pořád si budeš jistá tím, že ho chceš opustit, uděláš to.
hodně štěstí
V kazde odpovedi je kousek pravdy, na druhou stranu prave proto ze nemas srovnani, tak neocenis treba vsechno. Je mozne, ze najdes nekoho lepsiho, ale je dost mozne ze ne a vzdy to uz pro tebe bude jen nahrazka nekoho, koho jsi mela rada...
Dokud to nezkusis, tak to nepoznas. Jen si bud jista a nestrel to jen tak z nalady.
Problém může být částečně i v tom, že ta intenzivní láska se po čase promění spíše v něco jako přátelství - což v každém případě není méně hodnotné, ale prostě jiné. Spolehnout se jeden na druhého atd, už to je založeno spíše na společné důvěře, na tom, že dokonale znáte atd. Ale připouštím, že ti to může připadat jakési nudné.
Problém je také v tom, že zde není nic, co by jako vztah oživilo - třeba dítě - teď ale nemyslím, pořizovat si dítě jen kvůli tomu - k tomu musí každý dozrát.¨
Někdy pomůže i něco náhradního, třeba pejsek - je to opět oživení vztahu.
Určitě ale počítej s tím, že každý vztah přejde to této fáze, proto bych raděj zapřemýšlela, jestli je to člověk, se kterým chceš sestárnout, mít s ním děti, nebo jestli máš pocit, že jsi o něco příšla, tím, že to je tvůj první kluk a proto se cítíš nespokojena.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.