Přítel byl sprostý na vnoučka

Ano, stokrát ano, děkuji za potvrzení toho, co jsem si myslela. Řečí o úctě a chování a vnímání má "jak Palacký" , ale chvilková tělesná nepohoda (najetí kolečkem) ho úplně vykolejila. Jenže já na to pořád musím myslet, bohužel, i podvědomě i vědomě jsem změnila chování, nejsem schopná se na něj dívat stejnýma očima. Vnoučka mám moc ráda, je to takový rozoumek , hodně se mu doma věnují a vysvětlují, není ani rozmazlený. Pokud se to stane znovu, nebudu umět reagovat. Jenom si budu přát, ať jde přítel pryč - proboha, takhle sprostě nemluvím ani s dospělými, natož s dítětem! Jak se chovat když vím, že jinak mluví a jinak jedná? DĚKUJI VÁM, budu mít tohle stále na mysli - pravda je jiná než ta, která je viditelná.

DĚKUJI, ano, myslím si, že ve skutečnosti je hulvát. Nikdy, nikdo z mého okolí, bývalý manžel, kamarádi, kamarádky, nezareagoval takhle na kloučka. Je opravdu vychovaný, a navíc ta jeho maminka (moje dcera )! se nerozpakuje ho plácnout přes zadeček, jen to mlaskne ... ale do toho já nemluvím

Tohle také zkusím, nějak vyhrotit rozpor v názorech, ale moc v tom zběhlá nejsem... jsem zvyklá mluvit a diskutovat klidně a bez roztrpčení ustoupit, pokud nemám pravdu a nebo --" když nejde o život " ), tak jde ... . Ale zkusím to, jenže já se hrubosti bojím, neumím reagovat, zmlknu . Tak se pokusíme, už jsem velká holka , to si budu říkat .

Jak píše babkazov, ve vypjaté situaci se ukáže, jaký člověk ve své podstatě je, nemám, co bych dalšího dodala.

Děkuji. Nebudu s takovým člověkem plánovat budoucnost (byť i tu "důchodcovskou"). Ta slova mi už nikdy nikdo nevymaže z hlavy . Děkuji za odpovědi, pomohli jste mi, potřebovala jsem si potvrdit, co jsem v duchu věděla.

Nelíbí se mi to ani trochu, popravdě... Samo použití takového výrazu vůči komukoli už o něčem vypovídá – a říct toto (zvlášť tak malému) dítěti je prostě nepředstavitelné. Mimochodem, přítel někdy měl vlastní malé děti?

Tak to je potom opravdu hodně zvláštní, že neví, jak se jedná s dítětem. Pokud by to byl nějaký starý mládenec, který by se mezi dětmi nikdy nepohyboval, nějaké vysvětlení by se možná našlo. Tady ale ne-e...

Přítel má dítě, syna, bude mu třicet let, stále s chlapcem žije. Když bylo synovi čtrnáct, jeho maminka odjela na návštěvu do Ameriky a už tam zůstala, nikdy už nepřijela - tedy je to patnáct let. Od té doby ho vychovává sám - tedy, teď už je asi vychovaný... co vím, tak jsou tam normální vztahy, ale to jsou dospělí. A SOUHLASÍM, taky mi to přijde - nepředstavitelné !

jestli má pán dospělého syna, tak už možná pozapomněl, jak to bylo, když synovi byly tři, anebo tehdy se na jeho výchově tolik nepodílel, jak bývalo zvykem tak spíše matky toto obstarávaly, a pán neví, jak se DNES jedná s malým dítětem.

pro tazatelku, jestli se s přítelem rozejdete, tak mu řekněte, jaký byl toho důvod -jeho hrubá slova vůči vnukovi.

Může to být tím, že pracuje, dejme tomu, s lidmi, kteří stojí na druhé straně zákona, konkrétně ve vězeňství? Podotýkám, není to "bachař" ..je vlastně denně ve styku násilníky i více. Ale proboha má VŠ, a věk, a není tam týden ...

No, když slyším výrazy, které používají chlapi ( hlavně šéfové ) v naší stavební firmě - normální lidi, žádni vězni nikde - když se něco podělá...zm.dat a ču.ák jsou ty nejmírnější , tak za ty roky jsem už poučena, jak jinak příjemně se chovající muži, otcové a dědové rodin ,dovedou mluvit. A s druhou stranou zákona to nemá nic společného.

Ježíškunakřížku ...

Opatrností ve vztahu asi nic nezkazíte, ale copak je vždy pravda, že lidé se v takovýchto situacích chovají tak, jací doopravdy jsou? Znám pár lidí - včetně sebe - kteří ve vypjatých situacích jednají přehnaně. Já i moje máma máme tendence se "vzprudit". Zpětně si uvědomím, že jsem to přehnala, nemám problém se omluvit, ale spontánní reakce je někdy přehnaná a naprosto naodpovídá tomu, jaká doopravdy jsem. Jo, poslat 3leté děcko někam je hodně přes míru, přítel by se měl omluvit, ale nesouhlasím s tím jistým tvrzením, že právě tato reakce odpovídá tomu, jaký doopravdy je. Možná ano - ale třeba také ne.

přiznám se, že ač nemluvím vulgárně, tak při bolestivém podnětu mi , když někde narazím, něco mi spadne na nohu, nebo se otřu svými hodně bolavými lokty nechtíc o něco, tak mi ujede "ku.va"

jinak doma jsme byli tři děti v rozmezí dvou let a na kole jsme rozhodně tedy v bytě nejezdili. to nás ani rodiče nenapadlo.

Ne, nejezdil na kole, přijel k němu až na "doraz" s kolečkem, takovým malým trakařem, on do něj klouček sbírá hračky, co rozházel, a vozí je na jedno místo, kde je úložiště jeho tzv.bordelu - hraček.

A to ano, klouček byl přímo "vytřeštěný ", hlesl jenom babi a odešel do jiné místnosti, kam jsem za ním nakoukla, vyndával z kolečka skládačku a chvíli nemluvil. Taky jsem se zachovala jako hlupák, měla jsem do toho vstoupit.

Tady vidím, že jsem to měla řešit hned. Jasně že to není jeho krev, a nikdy tam nebude takové pouto. Jenže já už týden mudruju, že příteli jenom nezkazím vánoce a potom pomalu vycouvám, to jsem si mohla všechno ušetřit. Ale přehodnotila jsem situaci. Dám tomu ještě šanci, chyba byla i na mojí straně, nereagovala jsem dobře. Kdo nic nedělá, tak zlo vlastně podporuje.

Jo a s nohama nic nemá (přítel). Jen zrovna v té chvíli seděl na posteli a nestačil se na tu postel svalit a dát nohy nahoru, to až za chvíli. Asi byl naštvanej, že tam vůbec klouček je, on se o víkendu rád povaluje ...

Ano, pravdivé, až to bolí. Když si ukopnu palec, zakleju, ale tohle bylo cílené, a na malé dítě.

Hulváta hulvátství neodnaučíš. Hulvát vždy zůstane hulvátem, i když to dokáže sám mírnit. Neomluvitelné je hulvátství používané před dětmi, které si takové jednání mohou rychle osvojit a brát to jako normální chování.

Soužití dvou lidí je vždycky složité. U starších lidí je problém v tom, že oba mají své odžité, své zkušenosti, své návyky a zvyky a starého psa novým kouskům nenaučíš. Nebrala bych to celé až tak tragicky, ale za zamyšlení to stojí a určitě i za rozhovor s ním a vyjasnění si situace. Jsem v trochu podobné situaci, mám rok a půl přítele, který bydlí u mě doma a mám děti na prahu dospělosti. Jak jsem předpokládla, jsou problémy, sice lehké, ale snažím se je řešit s oběma stranami a včas, hned jak vzniknou, aby jednou nepřerostly v nějaký hodně vážný konflikt. Všichni se musíme snažit, všichni musíme přijít se svou trochou do mlýna, každý musí udělat nějaký ústupek.

To Vám hodně moc držím palce.Ale já to asi nedám, je to tříleté dítě !, nikdo před ním nemluví vulgárně, a navíc tohle bylo přímo adresně jemu, jdi do .. . To není výkyv, to je postoj, nebo už ničemu nerozumím. Má v sobě hulváta a ovládá se kvůli mně, jenže mě se dělá z hrubostí přímo fyzicky špatně.

- jenom připodotknutí - každý člověk nemusí mít k dětem jenom nekritický obdiv - a pokud někdy vypění, ještě nemusí být špatnej... navíc - dneska mluví sprostě každej a to i v televizi, tam se to považuje skoro za dobrý mrav (nemám na mysli zrovna toho jednoho pána).

- no - rozhodně nemyslím, že měl přítel plácnout dítě přes zadek ! - to byste pak viděla, co byste Vy sama "vyváděla" - jinak - pokud Vám to s přítelem funguje, neunáhlovala bych se - život ve stáří budete přece jenom trávit spíše s přítelem, nežli s vnoučkem. Stýkáte se spolu teprve 6 měsíců - takže si pořád na sebe ještě musíte zvykat, to se nedá nic dělat.

Ale to souhlasím, řekla jsem mu, že ho měl klidně plácnout přes zadek a kolečko mu vzít a důrazně vysvětlit, že mu tím udělal bolest, ať to nedělá. Přítel se tomu jen smál

Inu, tohle je věc vnitřního nastavení. Vím, co naučí děti školka. Ale to ještě neznamená, že to klouček bude považovat za běžné i doma. A přítel , věřte nebo ne, kromě párkrát nějakého vole nebo lehčího vulgarismu na předjíždějícího řidiče taková slova nikdy nepoužil. A do pr.. je už trochu silnější kalibr než blbec. Nesvědčí to o záporných kvalitách, ale ani o kladných. Nesvědčí to o žádných kvalitách, lapidárně - je nekvalitní ...? Nemám to ráda a nebudu si na hrubosti zvykat.

Kdo je bez vinny, ať atd. Přítelovo chování vůči děcku nebylo fér, ale třeba za 27 let zapomněl jak to chodí. Přítel udělal chybu a vy taky. Zbaběle jste mlčela a teď se čertíte. Nyní má přítel plyskýř na jazyku jak ho melete a chudák neví za co.

Budou vánoce, nekažte je všem okolo. Bude-li se situace opakovat, tak nikam nezalézejte a vyříkejte si to s přítelem v klidu.

Děkuju, nezkazím Vánoce

- no, asi byste si stejně s přítelem do budoucna nerozuměli ! A jak říká Suzy - i tak malé děti bývají potměšilé ! - koukají na vás a zkouší, kam až můžou zajít.

Myslím si, že Váš přítel klame tělem, jak se říká. Byla bych opatrnější v pokračování vztahu. Ono to hulvátství tam bude hlouběji. Mohl mít bolest, ale tak hrubým způsobem vystartovat na malé dítě se mně zdá docela na hraně.

Vztah tento stárnoucí pán k malým dětem asi nemá. Věřím, že muži v práci mezi sebou mají všelijaký slovník, taky i mně občas něco ujede, ale vše by mělo být v nějaké rozumné míře.

Držela bych si odstup a jak již někdo radil, zkusila vytvořit nezvyklé situace, aby se trochu odhalil. Nemyslím přímo

drze provokovat. Jen ať se ukáže v pravém světle a Vy získáte jistotu, zda byla náhoda nebo takové chování je jeho zásadní a před Vám se zatím jen držel, klamal.

( culdabulda1) Přesně tohle je také můj názor..do puntíku...

No tak asi to trochu přehnal, ale nebyla jste tam a třeba mu do té nohy najížděl opakovaně. Děti si tak hrají a zkouší kam až můžou zajít. Přítel možná nereagoval ihned a třeba mu i uhýbal, ale Váš vnuk neustával. Také tohle znám. A nejsou to zrovna rozjívené děti. Jsou to prostě jenom děti. Třeba chtěl probudit ve vašem příteli nějakou pozornost a ten nereagoval, nechtělo se mu hrát si s dítětem. Víte, tohle je všechno strašně citlivé, Vy jste toho dítěte babička, on není jeho dědeček. Znáte se teprve půl roku a je to už starší člověk, nemusí mít vůbec trpělivost s malými dětmi a o to víc ne, když nejsou z jeho krve. Já bych to teda vůbec nehrotila. Kdyby se mi to stalo, tak bych tam šla a zeptala se co se děje. A klidně bych mu řekla, že to je malý kluk, a že ho zrovna do té prdele posílat nemusel. Tím by to pro mne skončilo. Rozhodně bych ale kvůli takovémuto incidentu neuvažovala o ukončení přátelství. To bych posuzovala podle něčeho úplně jiného a podstatného pro mne. Ale dělejte si jak myslíte. Jenom vy víte jak se chová Váš přítel k Vám a to je myslím si daleko důležitější než to, že mu ujedou nervy když je ve společnosti dítěte, které nezná a které na něho doráží ve hře, kterou se mu zrovna hrát nechce.

Myslím, ano, takhle nějak to přesně mohlo být. On taková mrňata nemusí, a já kloučka zbožňuju, pravda pravdoucí. Potřebovala jsem názor více lidí a nějak se s tím poperu, ale vulgaritu nebudu podporovat nikdy, to je u mne přes čáru. Pokud to byla výjimka, která potvrzuje pravidlo, nechám život plynout dál ... ale pár rad si odsud odnesu a uvidím. Děkuji Vám všem, za čas, vlídnost a vstřícnost, moc mi to pomohlo. Napsala jsem dnes poprvé a jsem ráda.

Jinak, přítel je klidný, pomáhající, a poslouchá mě - rozuměj naslouchá ..., zahřívá mi studené nohy a klidně mě nechá v noci svítit a číst, když nemůžu spát. I když má raději tmu. Inu, jsme spolu krátce ...

plně souhlasí se suzymon ...

Já bych mu dala ještě šanci,přece jenom jste s pánem nebyla půl roku jen tak,něco jste k němu cítila. Jestli jste si jinak rozumněli,byla by škoda zůstat sama. Říci mu důrazně,že vám to vadí,takovéto chování. Na druhé straně,muselo to být pro vás hrozné,protože jste si myslela,že by toho nebyl schopen,tak jak jste ho zatím měla možnost poznat. Jenom vy sama dokážete předpokládat, jestli se to u něj bude opakovat,je možné,že poznáte i jeho další zatím skryté zlé vlastnosti.A to vy už budete vědět,co máte dělat,jak se rozhodnout.

Měla jste reagovat hned. Příteli vynadat že na děti se nemluví sprostě, a vnoučkovi vysvětlit že na nohy se nenajíždí. Příteli to můžečte vysvětlit i dodatečně, že vás hodně mrzela jeho reakce. Tříletý kluk není dospělý chlap a do p. se neposílá ani když ho praskne kolečkem do holeně.

Dobrý den všem, přikláním se k názoru "suzymon" ...

Co se týče toho maleho prcka, nemyslim si, ze doslo k nejake uhone, kdyz byl dosud tak utlocitne vychovavan, tak asi ani nevi co je to prdel, kdyz to nikdy neslysel Jinak protiklady se pritahuji, takze distingovana dama nebude mit nudny vztah.

Ale ne ne , to víte že ta slova slyšel, jsou normální rodina a jeho tatínek ho v létě bral na hospodskou zahrádku, tam chlapi mluví jak mluví , normální dítě má dvojnásobný radar na to , co se neříká a rádo opakuje ). Tady jde přeci o něco jiného.

Ale že by mne tento protiklad přitahoval, to vylučuju.

Čtu si Vaše povídání, kde píšete:

"najel dětským kolečkem příteli na nohy, údajně bolestivě - seděl a kolečkem dostal do holeně - a ten ho poslal 2x - do pr..."

Znamená to, že jste to neviděla, píšete "údajně", takže jste se přítele ptala, co se stalo? Nebo, jak to bylo?

"babkazov", naprostý souhlas. Jen nevím, pokud paní s přítelem zavedla řeč co se stalo, proč mu neřekla hned, co se jí nelíbí, co jí zabolelo...

Tak, vnukožravého a ďábelského partnera bychom měli...

Ale on není laskavý dědeček.

Tak jsme se pobavili a jsem moc zvědavý na další story od ssalome.

Ano, neviděla jsem to, přítel mi to řekl v horizontu asi hodiny. Řekla jsem mu na jeho reakci svůj názor, ale v podstatě se jen smál. Co ohromilo mne, on vzal jako banalitu .

Dobrý den. Pánové všeobecně moc nemají rádi děti, vnuky a podobnou havěť z minulého života nové partnerky. S tímto se smiřte. Myslím si, že lepší to nebude, ani kdybyste si s ním o tom promluvila. Pán je již staršího data, to se těžko změní. Vnukem to začne, pak začne vadit vaše dcera a nakonec i vy sama.

Díky za odpověď. I to je možné.

Nepleťte hrušky s jabkama. S pánem si vyhovujete 6 měsíců a popravdě..v těhle letech někoho najít, kdo vám padne,..není jen tak. Každý děti nemusí, je víc samorost..Co si budeme říkat, pěkné to není, co pán řekl.. ale já bych oddělil aktivity s vnoučkem a víkendové aktivity s pánem. Vnouček Vám nejspíše pána nenahradí a opačně.

Není to vnouček, jste to vy o kterou stojí. Já přijít k někomu, kde mě vnouček praští no nohy s mým revmatem tak ho taky pošlu kamsi, prostě tou bolestí to z vás vyletí. Kdyby to byl jeho vnouček možná, že kluk by i dostal víc. Vy jste babička a pořád říkáte že kluk jste slušně vychovaný a udělal to nerad, můj vnouček mě taky bouchnul do bolavé nohy když jsem jí měla nataženou na židli. Udělal to nerad, ale když jsem zařvala auuu, tak šel a udělal to znova, zkouší to co si k bábě může dovolit ! Jednu jsem mu sříhla a on mi to chtěl vrátit ! Co si na klukovi vezmete, už jsem ho nechala a řekla jsem, že to řeknu tátovi a pak toho nechal. Jinak taky slušnej 3. roční andílek. Příteli bych se omluvila, klukovi řekla at se dědy radči vyhýbá a hlavně at ho už ničím nepraští, že to bolí.

to se Vám zdá normální,když mu dvakrát řekl v bolesti do prdele a hned se chcete rozejít?Řekl bych,že normální asi nebudete spíše Vy.Mě spíš takové noblesní uvažování připomíná takové poměry v horních deseti tisíc neboli společenské smetánce,ktreá si hraje na kdoví co a pak si kvůli majetku nebo penězích vrazí kudlu do zad

ono toho asi bude více a tohle byla poslední kapka?

Ne ... není toho víc. Přítel ale nezaklel pro sebe, jak se člověku stane, když si třeba ukopne palec ... tam bych to přešla ... On byl konkrétní , řekl jdi do ... . Netrápí mne, jaké Vám připadá moje uvažování. Ale spojení hrubost, potažmo násilí, byť verbální versus bezbrannost nebudu omlouvat nikdy. Jak zde někdo psal, příště tam pošle mě.

Inu, nejsem na to zvyklá a ve svých letech si už zvykat nebudu.

Určitě se rozejděte, uděláte mu tím službu do budoucna. Přeci si nenechá nadělat spratkem na hlavu. Taky mám rád takové nevychované spratky, co si myslí, že mohou dospělému natento na hlavu, protože maminka, slepice...je právě na blízku. 3leté dítě., má už větší kognitivní schopnosti než si myslíte. Dnes je vidět na každém kroku, jak se po modernu vychovává a jací spratci z takových moderních metod výchovy jsou.

správně ! - zcela jistě (alespoň doufám) už nikomu do nohy nenajede !

Usměrnit určitě, ale ne tímto způsobem.

Ale mě je přehledně jasné, jak se to stalo, i když jsem u toho nebyla - prostě do něj najel, bum ... znám ho. Výchova nevýchova, zkouší to stále. Je to normální dítě ! Nepsala jsem, že to udělalo omylem. Ale to není to, co řeším.

resp. už neřeším, děkuji všem.

O ou, pane jo. Vy jste zhulenej?

pro:mcfghit

zajímavý,máte slovník typu-Vy jste zhulenej-a přitom Vám vadí,když někdo řekne do prdele?

Sds, také mne tento výraz u tak útlocitné paní hodně překvapil. A není to pouze tohle, ale 19.12. 19.08 tato paní doslova napsala, že si klouček vozil hračky do úložiště jeho tzv BORDELU - hraček. Tak jestli doma říkají nějakému vyhrazenému koutu pro hračky "bordel", tak se opravdu velmi divím proč ji tolik rozhodilo to, že její přítel poslal dítě někam. Ono to zase bude všechno úplně jinak. Ale tihle lidé se nakonec stejně sami prozradí. Ach jo.

Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.

Na pána, který tituluje ženy jako slepice, jsem použila ještě velmi vlídný výraz. Stojím nohama na zemi. A ano, moje děti, mám jich více jak 2x2 (není to příliš těžké?), doma dělaly neskutečný bordel ... což v kontextu, že ten malý po sobě systematicky uklízí, je vůči němu nespravedlivé označení.

A představte si, prozradila jsem se . Mám dvě nohy a obě mi končí na neslušném místě, tak říkám, že nemám nohy ... (myšlenka není moje, ale z knihy Královny nemají nohy).

Dobrý den, úplně náhodou jsem si přečetla Váš dotaz.

Vychovala jsem 2 nevlastní děti a nejsem si zcela jistá, na čí straně stojím - zda na vaší nebo na vašem přítelovi.

Váš přítel je s vámi krátce a chce být hlavně s vámi - ne s cizí dcerou a jejím dítětem. To, že má rád vás, neznamená, že bude muset milovat vaše děti. Měl by se k nim chovat slušně, to samozřejmě ano, ale rád je mít nemusí - ono to také dost často nejde. Jsou to pro něho cizí lidé, se kterými nesdílí lože, peněženku a často ani názory. A nikdy ho k tomu nedonutíte. Možná mu leze na nervy,jak se věnujete malému vnukovi, jak na něho žvatláte, rozplýváte se nad ním. On to tak necítí. Od toho jsou na světě jeho vlastní rodiče a prarodiče s všeobjímající láskou a obdivem, který každému malému dítěti náleží.

Možná časem zjistíte,že není široko daleko muž, který s vámi bude milovat vaše vnouče. Stanovte si jasná pravidla - budeš se k mému vnukovi chovat slušně, každý druhý víkend chci trávit s vnukem, apod. Aby vůbec přítel věděl, co ho čeká. Třeba chce s vámi chodit na běžky nebo do muzea nebo do bazénu a nechce trávit čas s vaší dcerou a jejím dítětem. Mějte se fajn a představte si sebe na jeho místě.

Děkuji , já v tomhle mám jasno. Je to pro něj cizí dítě a přes to vlak nejede. O to ale vůbec nešlo. Spíš jsem to vnímala tak, že takhle by mohl reagovat i na mě, když nemá problém otitulovat dítě ... . Já jsem kdysi, dávno !, řekla bývalému manželovi "uhni". Hodně se zlobil, uhni se prý říká dobytku, a ne lidem... Dodnes si to pamatuji .