Dobry den,
chtela bych znad Vas pohled nazoru. Syn 19 let chodi s divkou, ktere je 17 let. Ackoliv jsou tak mladi, da se mluvit o vaznem vztahu. Chodi spolu tri roky.
Pred dvema mesici nas navstivila synova pritelkyne s otazkou, jestli bychom ji nenechali u nas bydlet. Vzhledem k tomu, ze neni plnoleta, chteli jsme znat vyjadreni jeji matky. Meli doma nejake rodinne problemy a tak jsme se domluvili, ze ji poskytneme s manzelem rodine zazemi.
Dali jsme jim k uzivani vlastni koupelnu a loznici a obyvaci pokoj. Jejich ukol byl udrzovat tyto prostory v poradku, uklizet koupelnu a skladat si pradlo. Vis jsme s manzelem nepozadovali, protoze momentalne nepracuji, mohu bez problemu zajistit zbytek domacnosti vcetne uklidu zbylych prostor, vareni, prani...
Behem dvou mesicu si mladi musim rict vkusne zaridili sve pokoje, spolecne jsme vychazeli vsichni skvele. Synovu pritelkyni mam rada, nekdy byla jako moje dite, jindy clovicek na pokec.
Problem nastal, kdyz nam slecna po dvou mesicich oznamila, ze se chce vratit zpatky k mamce. Syn z toho byl uplne zoufaly a mi priznam se take. Pry si k nam nemuze vodit kamaradky /nikdy se neptala a nevidim ani duvod proc by nemela/ a ze se stydi chodit do lednice /i tohle me dost prekvapilo/ a ze se ji po mamce styska. Jeji maminka bydli par kilometru od nas.
Vcera nam oznamili, ze by treba bydleli chvilku u nas a pak zase chvilku u druhe mamky a tak se Vas ptam, je to od nich dobry napad? Pry by nam dali rozpis, kdy prijdou a kdy zase odejdou. Jeste jsem si skutecne hotelove sluzby neotevrela.
Dekuji za Vas nazor!
S.
3x
Já osobně bych to neřešila teď už vůbec. Stejně když něco řeknete, nemusí to být zítra pravda. Ať si dělají život jak chtějí, ať se poučí z toho, co udělali špatně. Teď už musí sami. Chtěli být dospělými, ať si za život vezmou zodpovědnost sami. Aby nikdo nemohl později říci- Vždyť jsi to chtěla ty, ne já. Ty jsi říkala. . . Rozhodně si pohlídejte, abyste jim nedělala ani služku, ani rádce, ani sponzora. A když něco chtějí, ať si o to řeknou. Žádné- Chceš? vezmeš si? nedáš si? Ať se naučí, říct si, požádad, poprosit. Nečtěte jim přání z očí, nekomentujte jejich rozhodnutí, nepřemýšlejte nad tím. Já vím, že to nejde, ale tvařte se tak. Chtějí to tak, mají to tak. Až to budou chtít jinak, změní to a vy s tím nic neuděláte. Jen z toho nespíte a bolí vás žaludek 
A nikdo nebude za to, co se stane házet zodpovědnost na vás. Jasně, že to chce občas varování, ale co nejméně. Vlastní zkušenost je nejlepší školou.
Přesně tak.Co dnes je jako "tutovka",zítra je "pasé".
Mladí totiž teprve hledají,hledají sebe,svůj styl,svůj způsob jak žít.Problém je v tom,že Vy už je berete jako hotový pár.Ale oni se mohou ještě rozejít (jistotu nemáte ani když se vezmou že - tu ostatně nemá nikdo ani po 50letém vztahu).
Můj syn si v 16 přivedl domů slečnu,chodili spolu rok a půl.Děvče jsem znala už jako dítě,rozuměli jsme si.Časemse osmělila a pohybovala se u nás jako doma,všechno bylo OK.Měla jsem ji moc ráda,mohla jsem si s ní povídat o čemkoli,jejich rozchod mne dost mrzel.Ale co nadělám,je to jeho život,nemůžu mu do toho mluvit,otčilo by se to proti mě.
Připoměle jste mi to období tím dotazem bydlení na střídačku.Oni jezdili na vikendy střídavě k nám nebo k nim.Přes týden byli doma -chodii ještě do škol, randili přes týden spolu ve městě.Syn nám řekl,že budou u nás nebo u jejích rodičů.Podle toho jsem třeba vařila a tak.Vyhovoalo to tak všem.
Děvčeti se může po mamince stýskat,Vás by také mrzelo,kdyby syn po nějaké roztržce sebral kufry,odstěhoval se víc se k vám neznal.Všude jsou nějaké ty hádky,mrzutosti -nikdo se tomu nevyhne (a kdo říká,že u nich ne,ten podle mne kecá).Někdy holt je potřeba nechat hlavu vychadnout a zase se to urovná.Máma je jen jedna a spíš bych to viděla jako dobrou vlastnost té dívky,že přes nějaké to nedorozumění umí najít k mamince cestu. Jinak to co napsala babkazov je stoprocentní pravda a já jí dávám bod(kdybych mohla dám jich deset),protože takhle to FAKT je.Lenka
0x
Dobrý den! Ani nevím jak začít - dneska je to celkem běžné, že mladí spolu začínají "žít" o mnoho dřív, než bylo zvykem za nás. Takže zcela podobný případ mám v naší rodině. Vnuk má přítelkyni - jsou věkově podobně jako ve Vašem případě. Dneska jejich vztah trvá více než rok a holčina byla před maturitou prakticky celé prázdniny u rodičů vnuka. Nyní má po maturitě a je zaměstnaná. A já mohu říct, že ji také beru jako součást rodiny - protože je mám pravidelně v sobotu na oběd - je víceméně jasné, že mi strávníků přibývá. Chápu ale, že se jí stýská po mamce a možná, že ještě víc mamince po ní, když je už starší a sama. Také souhlasím s kolegyněmi, nijak to neřešte a nechte tomu volný průběh. Kašlete na rozpisy, když je to možné a mají šanci mít svůj azyl u Vás i u maminky holčiny. Určitě není na škodu, když oba dva poznají obě rodiny, jejich vztahy a zvyklosti. Tím se vyvarují případného rozčarování, že to není tak, jak si to z občasných návštěv představovali. A samozřejmě i chápu její pocit, že je zatím u "cizích" lidí a není to zatím to pravé - je prostě na návštěvě, co si budeme povídat. To nemyslím vůbec špatně. Kdyby se chovala víc sebevědomě a trochu přidrzle, možná by Vám to vadilo víc. Takže já se přimlouvám - nechat volný průběh jejich vztahu s poskytnutým azylem, když budou potřebovat. Ale respektovat jejich soukromí, i kdyby tam měli binec jak v tanku. :D Trochu seřvat synka, ať to dá do pořádku a eventuelně mu pomoci, když tam holčina zrovna nebude. Není to sice výchovné, ale účelné. 
Ja nevim no, oni si predstavuji bydlet mesic u nas a mesic u jeji mamky, mesic u nas, mesic u jeji mamky...
To je opravdu divné. Je to jak střídavá péče u rozvedených rodičů. Já tomu moc nefandím. To podle mého názoru je lepší bydlet každý u svých rodičů a třeba víkendy trávit střídavě a nebo podle dohody. Jsem sice starší, ale neustále mezi mladými, takže znám jejich chování i zvyky a myslím si, že máme dobrý vztah. Tak je to nechte zkusit.Možná, že sami poznají, že to je - promiňte - blbost. To bude věčné stěhování základních osobních věcí. Ještě se zeptám - máte jenom syna? Pokud ne, vlastně jim budete držet prostory na úkor třeba i ostatních dětí? Potom by jim stačila jenom jedna místnost, ne?
No proste mi to taky jako Vam prijde dost komplikovany!
S tema vikendama do delali po dobu tri let, vlastne uz od zacatku, co se znaji. Videli se ve vsedni den vecer a vikendy travili bud u nas nebo u jeji mamky.
Mam jeste mladsiho syna, ale on ma svuj vlastni pokoj a oni dva meli k uzivani cele jedno patro. Museli bychom kazdy mesic stehovat celou koupelnu, protoze oni maji ve trech k uzivani vetsi koupelnu a my s manzelem tu mensi. Pokud by zustal s nami jen mladsi syn po dobu toho mesice, byla by pro neho velka koupelna zbytecne velka.
Ja vim, je to jen blba koupelna, ale stejne 
Nejde jenom o koupelnu, ale o to, že pro Vás je to změna nějakého Vašeho osvědčeného režimu. Takže toto by si měli uvědomit. Ne, asi bych souhlasila s tím, ať si to zařídí jak uznají za vhodné, ale ne na úkor Vás. Nechte je to asi opravdu vyzkoušet a domnívám se, že na to sami příjdou. Zbytek rodiny by se asi neměl moc omezovat a měnit radikálně svůj systém, když oni vlastně ani pořádně nevědí, co chtějí. Ale jak už psaly kolegyně, netrapte se s tím, oni to fakt mohou měnit den ze dne. A určitě i záleží na tom, kdo z nich má "hlavní slovo", i když se to třeba nepřizná. :D Takže možná, když budou měsíc u její maminky, uvidíte, co na to Váš synek.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.