Nejste přihlášen/a.
Dobrý den já píšu protože bych chtěl poradit. V srpnu jsme se stěhovali z Prahy do Brna. Rodiče se rozvedli skončil sem u táty protože moje máma se musí léčit z alkoholismu a historiónský poruchy a jr v psychiatrické nemocnici na uzavřeném odělení a byla i na detoxu hrozně se za to stydím taky sem musel měnit i školu a všechno. Muj táta je posedlej hokejem a tak ho musim hrát taky ale nenávidim to už. Spoluhráči oni to sou bohužel někteří i spolužáci mě fakt nesnášej. Jen mi hodně nadávaj právě proto i že se dozvěděli že moje mama se léčí a furt mi to předhazujou říkaj že celá moje rodina je mentálně narušená a já taky neřeknou mi jinak než mentále. Nebo mi furt opakujou kde máš mámu jo v blázinci uuu taky tam skončíš. Už sem to nevydržel a spoluhráče sem napad a zranil ho on se bouchnul hlavou vo roh okna a tekla mu krev. To sem nechtěl fakt ne ale neovládl sem se ale od tý doby je to úplně nejhorší jeho rodiče si šli ztěžovat do školy i na svaz a vyhrožovali že to daj na policii a jeho máma křičela že sem tu psychickou poruchu asi zdědil a že sem možná nebezpečnej schizofrenik a že bych měl bejt taky někde zavřenej. Pak to řešila i výchovná poradkyně ředitelka a učitele a jen na mě byli hnusný že sem agresivní já sem to všechno řekl že se mi furt posmívaj kvůli mý mámě a měl sem mluvit s tou poradkyní a ta řekla ať si toho nevšímám že ignor je nejlepší cesta no a řešili to i ve třídě že psychický problémy se můžou týkat každýho že to neni nic hroznýho atd ale já vim že to řešili jen kvůli tomu že si myslej že to jako zabere ale vůbec to nezabralo! Táta mě jen seřval chtěl sem s nim o tom mluvit ale on že má hodně práce že ho to ani nezajímá ať si dělám co chci. Další problém je že má s mojí nevlastní mámou dvouměsíčního bráchu věnuje se jenom jim a ona tqky furt lítá jen kolem něho. Myslim že mě taky ani nemá ráda. Nechtěla abych byl v péči otce ale ono to jinak nešlo ale taky chtěl si s ní o tom promluvit brečel sem celou noc ale ona mi řekla že od toho mam otce že nebude řešit nějaký moje pubertální výlevy že je unavená z bráchy. Každej mě jen odbejvá nemůžu nikomu říct že sem vážně jen už to nedal protože ty nadávky a to že mi ničej věci strkaj do mě zakládaj fake profily na fb kde píšou že sem mentálně postiženej fotěj když se třeba převlíkám schovávaj mi oblečení. Já už to nedávám včera sem se opil nalil sem do sebe rychle nějaký víno a pivo motala se mi hlava a bylo mi hrozně zle a strašně moc sem brečel strašně sem v tu chvíli chtěl aby mi někdo řek že mě má třeba rád ale místo toho jen nadávky že kolem mě musí lítat. A zase dneska chtěl sem o.tom mluvit a nic teď se to nehodí,tvoje blbost skončíš jako máma Nás už nezajímáš. Co mám dělat? Proč mě n a mě nikomu nezáleží? Pomoc prosím. Jinak jmenuju se Denis a je mi 14 a bydlim v brně
Je mi líto, co se Ti děje, ale pokud se budeš potřebovat vypovídat a poradit, můžeš zavolat sem linkabezpeci.cz/... je to přesně pro takové děti, které se ocitnou v situacích, s kterými si nevědí rady.
Hele chlape, já tě litovat nebudu, ale palce ti držím.
Mockrát jsem taky tak nějak podobně ryl držkou v zemi a dnes?
Jen se tomu směju. Fakt bude líp. Čas pracuje pro tebe. Za chvilku skončíš na základce, pak bude jiný kolektiv.
Všechno se zmnění. Uvidíš že to bude fajn. Ty na něj budeš dobře připravenej, protože budeš silnej.
A jednu věc ti poradím. Nauč se ovládat a neřeš problémy alkoholem!
Kdyby bylo nejhůř a budeš si chtít pokecat, klidně napiš ales1301@seznam.cz
Ahoj Denisi, není to pravda, že nikomu na tobe nezáleží, například mě to moc mrzí, co prožíváš, víš, prožívala jsem to se svojí vnučkou, byla ve třídě úplně sama, nějaká děvčata ji šikanovala, byla zoufalá. Ona to zvládla, přesně nevím jak, ale zase je v pohodě. Vím, co je to šikana, ale jestli to budeš řešit alkoholem, nedopadne to s tebou dobře, zkus se alkoholu vyhnout obloukem. Život je hodně složitej, já vím, hele, nevzdávej to a věř, že bude líp, fakt bych byla ráda, kdybys to zvládl.
Tam určitě zavolej, jak ti radí andy...nenechají tě v tom samotného, už je dobré, že jsi sem napsal, že ti na sobě záleží, tak to pro sebe udělej a zavolej tam.
Linka bezpečí je určitě na místě- tel: 116 111
Ignorování- tak tohle je psychologický blábol, který jen podpoří útoky. Každopádně doporučuji spíš druhotnou obranu- třídní, řiditel, policie...
Jinak co se týká toho fb to je kyberšikana a pokud vím tak dokonce trestný čin. Pokud se na ty stránky dostaneš /viděl je otec?) doporučuji vyfotit, při vyšetřování by je mohli smáznout.
Je mi tě chlapče hodně líto, něco podobného jsem prožívala i já, otec pil, chodil opilý i do školy pak do práce a tam řval, že mě všichni ubližujou všem nadával, dovedeš si představit jak mi bylo, když jsem měla jít pak do školy jak si na mě všichni ukazovali a smáli se mi. Já být tebou bych promluvila s otcem jestli musíš chodit na ten hokej, když tě nebaví, jestli by jsi si nemohl vybrat třeba jiný sport, co by tě bavil víc. S klukama se snaž vycházet dobře, spíš kamarádsky i když vím, že je to těžké, a jak se cítíš. Najdi si kamaráda at se necítíš sám, třeba i holku. Řekni, že by se jim to mohlo taky stát, že matka začne pít, ale ona je dobrá, protože se chce uzdravit a přestane. Mohla by s tím pomoci i třídní učitelka, jestli za něco stojí. Co maminka jak tam ještě bude dlouho, brzo se snad budeš moci nastěhovat k ní. Čím budeš starší tím to bude lepší, děti okolo tebe budou rozumnější a na vše se zapomene i když ty si to budeš pamatovat pořád. Každý dítě má nějaké problémy a hlavně s rodiči, někdo větší, někdo menší a všichni to musí chudáčkové vydržet, často malinké děti jsou svědky hrozných scén, rodiče na ně neberou vůbec ohledy. Drž se a věř že bude dobře, já bych ti to moc přála, aspon si z toho vezmeš ponaučení a ty se budeš chovat ke svým dětem lépe. Hodně štěstí do života chlapče.
Ve tvém životě je mnoho nedobrých věcí.
Rodina je nefunkční. Nemáš kde brát dobré vzory, naopak těch špatných se nabízí vícero.
Jsi nyní ještě závislý na otci. Člověk se cítí podřízený, bez pravomocí, a tolik bys chtěl, abys měl nějaké slovo a namísto toho musí poslouchat tolik urážek, ponižování, tolik co musíš. Není tam místo pro sebe, pro svoji radost, svoje představy a svoje vlohy a nadání.
Jak zde někdo radí, požádat o pomoc svoje prarodiče. Já to vidím také jako dobrou věc, pokud mají možnost a sílu převzít za tebe zodpovědnost. nesmíš si to ale kazit. To, že jsi sáhl ve 14ti letech po alkoholu je velmi špatně. Viděl jsi to u matky, řešit problémy alkoholem, vzal jsis příklad z toho, čeho jsi byl svědkem doma. To je velmi jednoduché řešení. Ale tím, že jsi měl v sobě velkou bolest, chtěl jsi ji otupit, jinou. Ublížit si. Být politován? Byl to výkřik o pomoc.
Ale okolní svět nepomůže. Otec si myslí, že mu v budoucnu poděkuješ, za to, že tě měl ke sportu.
Je na tobě, aby jsi s ním komunikoval jako dorostenec, skoro za chvíli dospělý, který ví, co chce.
Říci mu na rovinu, že hokej hrát nechceš. Jaký sport by jsi preferoval? Jaký koníček, co tě zajímá. Pokud na tebe začne křičet, řekni mu v klidu, aby na tebe nekřičel, ale diskutoval s tebou. Co dělá v zaměstnání? /Jestli má pod sebou lidi, tak na ně přece také nekřičí, to mu ale neříkej, leda až se uklidní./ Ať tě bere jako dospělého partnera.
Nechceš třeba hrát na nějaký hudební nástroj, zpívat, tancovat, věnovat se horolezectví, šachy, judo, ochrana přírody atd? Táta tě zaměstnává, protože ho to baví a zároveň tě má pod kontrolou, že se nebudeš nikde flákat a dělat škopičiny. Těch mladých feťáků je strašně moc a bojí se, abys nesklouzl. Každý rodič má strach o své potomky. A pokud někdo přijde na ,,tvoje,, řešení problémů lahvinkou, tak budou mít jenom vodu na svůj mlýn, že jsi se pomamil. Kromě toho jsi mladý, a alkohol nesmíš pít, ani v hospodě nenalejí mladým pod zákonem, je to trestné.
Proč dnes musí být člověk na FB? Co vám to mladým dává? Já si myslím, jenom problémy, stále se s něčím a někým poměřovat, jak je kdo oblíbený, kolik má lajků. Pokud to nepotřebuješ ke škole, tak si všechny profily zruš, nechoď na síť, hoď to za hlavu. Jestli to ovšem dokážeš, lidé jsou počítačích strašně závislí.
Takže takhle řešit svoje problémy ne. Ty musíš být strašně silný. Jít si po svém. Mít nějaký cíl, svoji vizi. Umět stát za svým a své si obhájit. Je dobré hodně mluvit, vést diskuzi, postupovat za plnění svých cílů krůček po krůčku.
Pokud jsi rozhodnut skončit s hokejem, musíš to v klidu otci říci, nejlépe o víkendu. Není dobré to řešit ve všední den, kdy přijde z práce a za chvíli se jde spát. A je dobré na tom trvat, a říci svoji oblast zájmů, co tě baví, co by jsi chtěl dělat, nejen jako koníček, ale kam směřuješ v životě, kde bys chtěl někdy zakotvit. Počítej i s prudkou reakcí, nenech se vytočit. Otec bude jednat z pozice síly, ale nemůže tě nutit, musí brát v potaz i tvoje přání. Stůj si pevně za svém. Nemá právo tě nutit, ale má mít na paměti tvoje dobro, tvůj vstup do života, rozvíjení tvých vlastností. Jsi již dost velký, abys věděl i cítil, co je pro tebe dobré.
Dospělí lidé si někdy ani neuvědomí, jak ubližují svým dospívajícím dětem, když si na stará kolena pořídí novou rodinu a malé dítě. Je taková hloupá doba, že se lidé rozvádějí, neudrží původní rodinu. Je málo rodin, kde to opravdu funguje. Moji rodiče se rozváděli když mě bylo již 30 let a věř mi, že to bolí a vadí stejně, jako v tvém věku. Nikdy to není již tvoje původní rodina, vztahy jsou zpřetrhané. Místo aby se věnovali svým dětem, svým vnoučatům, tak se věnují a dávají svůj čas cizím dětem a cizím vnoučatům. U tebe to je ale přece jenom polo brácha, u mě to byla již zcela cizí rodina a moje děti /pro ně vnoučata/ přestala existovat.
Věnuj se sobě, případně pomoci tomu, kdo to možná potřebuje více než ty. Mnohdy pomoci jiným, se člověk stane silnějším, než byl.
Opravdu se obrať na výše uvedenou linku pro děti, na svoje příbuzné, nebo psychoporadnu - psychologa ve škole? Ale to zvaž dobře - návštěva by neměla způsobit další výpady spolužáků proti tobě.
Jinak místo televize a PC hodně čti, choď do knihovny. I v nynější době ti čtení dá dost odpovědí na tvoje otázky.
Ahoj, je to síla.. Máma tě chce po léčbě do péče? Chtěl by jsi k ní? Nebudu lhát, že se to zlepší, nezlepší, děti jsou zlý, šikanu jsem si zažila, oni z toho ti parchanti vyrostou, ale pro teď jsou to prostě zabedněný blbečci.. Pokud se máma léčí dobrovolně, je tvým posláním jí teď co nejvíce podporovat, potřebuje tě a myslím, že i naopak..
Zase nám napiš, jak to s tebou pokračuje, to není nějaká zvědavost, ale všichni tu máme o tebe starost a všichni ti držíme palečky, tak se drž.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.