Stříbro proti kouření?

O stříbru tedy nevím, ale motivaci(finance) máte, zkuste si koupit, nebo někde vypůjčit tuto knihu http://knihy.abz.cz/prodej/jak-prestat-kourit-1 znám několik lidí, kteří po přečtení přestali, např. moje sousedka a už si několik let nezapálila.

Tak ať se Vám podaří s tím seknout

Tu knihu si koupím, vypadá to dobře, díky.

Mně se to taky nějak nezdá, na nějaké stříbro se vykašlu.

Zadejte si heslo BICOM odvykání kouření. A jestli je někde blízko Vašeho bydliště. Sama nekouřím, ale tohle teď je jedna z posledních metod.

Tak to mně teda dost zaujalo. Pracuji v Brně, tak není problém to podstoupit. Díky za info.

Dobrý den. O stříbře jsem neslyšel, ale pokud jde o motivaci tak ta je jednoduchá: Až když mě přivezla rychlá do nemocnice se zástavou srdce tak jsem od operatéra dostal dvě možnosti. Buď dál kouřit a umřít nebo nekouřit a žít. Je to těžké ale nekouřím 8 let. Hodně zdaru! M.

Já kouřím už dlouho a nikdy jsem si nedělala žádné předsevzetí, že se pokusím, že přestanu kouřit, protože jsem věděla, že bez toho nemůžu být. Závislost je strašná věc (znala jsem to u alkoholu, ale teď jsem už 10 let v pohodě ani nečichla k alkoholu). Teď poprve jsem začala vážně přemýšlet, že ty cigarety NE. Je to síla peněz, kterých mám málo a zdraví taky není OK. Díky za Váš názor.

Přesně toto jsem si myslel od svých 19 kdy jsem zjistil že přestat je těžké a tak jsem to nezkoušel.Až po letech asi v 37? kdy jsem denně vykouřil přes dvě krabičky,v noci vstával a minimálně dvě za noc vykouřil, ve službě (24hodinové) nebyl problém se stovkou cigaret a doma pak ještě dalších 40,jsem s tím v podstatě den ze dne seknul,bez zdravotních potíží-myšleno infarkt atd,a dnes už bezmála dvacet roků nekouřím!

Nic až po jisté době (asi 10 roků?) kdy se přihlásila o slovo cukrovka,která však s kouřením nemá nic společného,jen dědičnost ...

Tak to je skoro zázrak, kolik jste pribral na váze?

Jediná dobrá rada, přestat a ihned, ne tak, že si dovolím třeba jen malé množství a budu snižovat, chce to vůli, ale mnoho lidí už to dokázalo.

Stačí rozhodnout se že teď přestáváš kouřit. Zbývající cigára vyhodit, další už nekupovat, nabídnuté odmítat a už si nezapálit.

Kdysi, hodně dávno se prodávaly žvýkačky proti kouření. Ptala jsem se na to, ale řekli mi, že mi po stříbře, které ve žvýkačce je, zčernají zuby. Do mozku si musíte nastavit jiný přístup. Ne že nesmím, ale nechci! ROZHODLA JSEM SE NEKOUŔIT! Tuto větu jsme dostali na oranžových ceduličkách, které jsme si měli dát na místa, kde držíme cigarety. Všechny kuřácké potřeby dát pryč a vědět, že já jsem se rozhodla, já nechci! Téměř po 38 letech kouření, jsem s takovým přístupem přestala. Chvilku se sama sebe přesvědčujte a na Nový rok si takové ceduličky dejte tam, kde žvára míváte.

A když přestanete, pak je to jako s alkoholem. UŹ NIKDY! Ani jednu! Jinak je všechno zpět! Nekouřím už od února 2002.

Na tom sezení, kde jsme přestali všichni kouřit, 25 lidí, jen 2 ne, ale ty se léčili na psychiatrii, nám lektor vysvětlil, že na nikotinu je člověk závislý 7-10 dní. Ale na, on tomu říkal obřad, myslel tím celý proces-hledání cigaret, vyndání jedné, práce se zapalovačem, zapálení, hluboký vdech a výdech- to je v hlavě uloženo velice pevně. To trvá měsíc. Občas to prosákne ještě déle. A fakt, bylo to tak. Alesak, jste dobrý!

Alesaku, ještě k těm penězům. Dostali jsme za úkol, pořídit si průhlednou nádobu, do které budeme dávat každý den! neprokouřené peníze. Já mám takovou vázu, válec to je a ty peníze v něm vypadaly moc krásně. A také jsme dostali lístky, na které jsme měli napsat, proč chceme přestat kouřit (napsala jsem: Abych si nebyla hnusná) a pak na nový lístek jsme měli napsat, co si za ty peníze koupíme (napsala jsem, že hříšně drahý parfém a také jsem si ho koupila).

To je těžké a zároveň nic složitého. Musíš chtít, nic jiného v tom není. Já jsem kouřil 21 roků, pak s tím ze dne na den sekl a nekouřil 14 let. Jen jedna stačila a bylo po všem. 8 roků zase s cigárem. Pak dva roky pauza a teď , bohužel zas kouřím. Všechno je jen v hlavě. Závislost je daleko větší na samotném rituálu, než na nikotinu. Závislost na nikotinu je po několika dnech pryč, ale závislost na zvyku zůstává. Alespoň u mě to tak je. Kouřit je samozřejmě strašná blbost. Co se léků týče, tak Champix je u mě stoprocentní. Funguje tak, že nenahrazuje nikotin, ale na receptory váže cosi jiného a cigarety přestanou chutnat. Vyjde to asi na 12 stovek (takže jako kouření na 14 dnů), ale po něm jsem vždycky skončil. Bohužel zase po několika měsících nebo letech začal, což se dá nazvat jedině velkou hloupostí, no ale je to tak.

Opičáku, já moc nerozumím ani mozku ani počítačům, ale příjde mi, že je to, jako když se do mozku, stejně jako do počítače, nahraje nějaký program. Říkejme mu Závislák. Ať už je to alkohol, drogy, cigarety, hraní, práce atd. Mnozí mají nějaký dobrý antivir a ccleaner a nic se nestane. Vyspí se z toho. Některým se do mozku, stejně jako do pc, takový program nainstaluje. Když ho chtějí odinstalovat, tak to není vůbec snadné. Někdy se zdá, že už je pryč, ale on se někde zašil a jen čeká, kdy se bude moci aktivovat. A tou příležitostí je, když mu majitel poskytne stejnou situaci. Dá si žváro, panáka atd. A některým stačí, když jen ucítí, uslyší, jak zacinká sklenička, automat. Není snadné, vlastně možné, hodit ho do koše a koš vysypat a tím se ho naprosto zbavit a mít možnost začít na 0. Tím myslím to, dát si jednou za čas. Nelze!

Jak jednoduché. Stačí chtít? Kdyby to bylo tak jednoduché, tak naprostá většina kuřáků už dávno nekouří. Rozum bere úplně vážně všechny argumenty proti kouření a nenachází jediný, proč by měl dál člověk kouřit a přesto někde funguje něco mnohem silnějšího, co potlačí i zdravý rozum. Jinak by musel, za tak drahé peníze, si ničit zdraví jen cvok. Po několika protrpěných pokusech přestat kouřit (asi jsem tedy chtěla), jsem i za pomoci podpůrných léků, obsahujících nikotin - dávky se snižovaly), přestala konečně kouřit. Vydržela jsem to rok, ale chuť na cigaretu byla občas pořád. Jednou jsem podlehla, že si dám jen jednu a už se to pomalu rozjelo nanovo. Zbylo mi jen 14 kg nadváhy, z nekouření i prášků, které jsem dávala dolů celý další rok přísnou dietou. Je více druhů kuřáků. Někteří jsou závislí na nikotinu, jiní víc na těch rituálech, dělení času na odpočinek při cigaretě, další tím kompenzují stresové situace (což je můj největší problém, přijde -li stres, je jakékoliv rozhodnutí druhořadé, okamžitě potřebuji nabýt jakési vnitřní rovnováhy, kterou mi dá nikotin). Podle druhu závislosti se odvíjí i náročnost odvykání, proto je různě obtížné. Do toho ještě silně zasahuje nakolik má člověk přístup do svého podvědomí. Pokud minimálně, nebo vůbec, pak je to mimořádně těžké. To je asi ten případ, kdy hlava to bere, ale přesto to nefunguje. Jinak mám silnou vůli na všechno ostatní, zvládám i dlouhodobě náročné projekty, vytrvám a cíle dosáhnu - vyjma nekouření. Každý zde asi hovoří jen ze své vlastní zkušenosti, ale věřte, že ostatní to mohou mít úplně jinak...