Nejste přihlášen/a.
Když třeba nějaký řečník mluví k publiku a řekne něco hloupého (a třeba mluví stylem že je "pan někdo"), tak jsem fyzicky v křeči a kysele/rozpačitě se usmívám nebo mám tendenci to komentovat (což by bylo v té situaci nevhodné) a je mi to nepříjemné. Mám to tak i když koukám na nějaké pořady/show v TV. Kvůli tomu se vyhýbám právě různým přednáškám a televizním show a to je špatně. Tak chci poprosit o rady jak to snáze přejít když je někdo špatný řečník nebo někdo plácne hloupost a jsou asi i tací kteří mu to jí i s navijákem. Chci mít nějaký jiný postoj aby mi nevadilo na to koukat/sedět v publiku. Aby mě hlouposti / nesmysly řečené s důležitostí vůbec nevyvedly z klidu při poslechu. Máte to podobně, jak to řešíte? (nemám zájem o řešení: tak tam nechoď/nekoukej na to, takové řešení nehledám). děkuji
Tak to máme podobné. Mně osobně je za ně spíš nedefinovatelně patologicky trapně, těžko se to vyjadřuje. Nejenom při debatách, ale i při rádoby humorných - zábavných promluvách, pořadech nebo scénkách. Když je to zprostředkované, třeba TV nebo rozhlas, chvilku se kroutím v křeči a vypínám. Pokud v reálu, je to těžší. Většinou to jen okomentuju a zkouším se vypařit... za mě neřešitelné. Opravdu jsme každý jiný. Na spoustu lidí tak můžu působit zase já.
No, nesmysly v přednáškách nemám ráda ani já... Řeším to tak, že se přihlásím a ptám se na upřesnění. Pokud vyplyne, že řečník má v té či oné oblasti skutečně mezery - a já jsem si naopak zcela jista svou pravdou, pokusím se ho taktně upozornit, že z těchto a z těchto důvodů by to zřejmě mělo být jinak. Celkově jsem zvyklá na aktivní komunikaci s přednášejícími (samozřejmě ale nelze přednášku rozbíjet neustálými dotazy – nejlépe je to nechat až na konec, snad kromě nejzávažnějších věcí + vysoká míra taktu je vždy nezbytná).
Jsem ovšem zvyklá pouze na VŠ přednášky; tam tento přístup vyučující vesměs příjímají v pohodě a mnozí jsou i rádi za poznámky k věci. Za tímto účelem je dobré sedat si do první řady, jelikož tam některé věci můžete s přednášejícím vyřídit takřka i "mezi čtyřma očima".
Mono, na mně je prý také vidět všechno, co si myslím. Už jsem to přestala řešit – stejně s tím nic nenadělám.
Otazka je, proc poslouchat nekoho, kdo placa hlouposti. A snazit se to snad jeste korigovat? Zbytecna ztrata casu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.