Poradíte co s přítelkyní?

Milý tazateli. Buď se se situací smiř a žij s ní dále, nebo se s ní rozejdi. Já vím, máš ji rád atd. Ale měj rád i sebe. Jestli Tě tento vztah ubíjí, tak ho ukonči. Přítelkyně se nechce (nebo možná ani nemůže změnit - nechci jí nijak křivdit). Ale Ty jsi zdravý a chceš žít plnohodnotný život. Jsi mladý, tak žij. Nebo se časem i z Tebe stane zapšklý člověk, který na všem bude vidět jen to špatné. Nebo snad ještě hůř - neuvidíš kolem sebe vůbec NIC.

Nic se nezmění, protože ona nechce. Nic ji nenutí, ví totiž, že když Vám řekne, abyste se s ní rozešel, stejně to neuděláte.

Je to začarovaný kruh, který Vás může stáhnout pod vodu, pokud z něj nevystoupíte. Ona nic měnit nebude, řekla bych, že na tahu jste vy... jen vy to můžete rozseknout..

Dobrý den. Tady nezmůžete nic pokud se přítelkyně sama nebude svým problémem chtít zabývat a chtít ho řešit. Opravdu to chce odborníka, ale ona sama musí chtít se sebou něco dělat. Takže jí narovinu řekněte, pokud nevyhledá odborníka, odnese to váš vztah. Snaha na jedné straně nikdy nestačí. Líbí se mi, že se snažíte přítelkyni pomoci a jste trpělivý. Ale také musíte cítit, že to není zbytečné. Takže pokud Vás nechce ztratit, měla by si svůj problém připustit a začít s tím něco dělat a neodkládat to. Snášíte to 3 roky, to už je docela dlouho. Pokud to přítelkyně řešit nebude, pak vedle takového člověka nevydržíte. A bylo by pro Vás lepší vztah ukončit. Kdo ví, třeba by ji takovéto radikálnější řešení nakoplo k tomu, aby se sebou začala opravdu něco dělat.

Tak jí odpovězte stejným stylem - dobře, tak jak tedy chceš. Nebudu s Tebou. Ona si k Vám dovolí jen tolik, kolik jí Vy sám dovolíte!

Přeji pěkný den,

tohle je opravdu nepříjemná situace a nejsem si jistej, jak velká je naděje na dobrej "konec." Já osobně bych doporučil s ní o tom V KLIDU promluvit. Chápu, že je to složitý a nevěříte, že to půjde, ale opravdu je důležitý, abyste přítelkyni naprosto otevřeně řekl, že i ona musí vědět, že takhle to je nešťastný a váš vztah to ničí. Řekněte, že jí milujete a ničí vás, jak se trápí. Poproste ji, aby se pokusila s váma najít řešení, abyste spolu zase byli šťastní. Podle mě, to je jedinej způsob, u kterýho je naděje na dobrej konec. Když ji tak necháte a nebudete na ni tlačit, tak se to bude jen zhoršovat, ale sama s tím nebude nic dělat. A zase vyloženě "agresivní" styl, jako chodit na ní s tím, že jinak odejdete, bude naprosto kontraproduktivní. To by se s největší pravděpodobností naprosto uzavřela a ještě víc zabředla do depresí.

Přeju, aby se vám podařilo najít řešení.

Jestli dobře rozumím, tak pracuje z domova?

Tak to chce změnu. Okamžitě najít práci mimo domova a chodit do práce.

Nic ji nenutí, aby se upravila, koupila něco hezkého, pokecala s kolegyněni, poznala nové lidi.

Je to takové vyhoření, ale doma. Co si stále povídáte, když nemá žádné podněty?

Pokud nechcete založit rodinu, ale to bych v tomto stavu zvážila, nemusel by to být přínos.

Větší problém vidím v rodinné anamnéze.

Takže pokud odmítne řešit novou práci, tak bych se rychle odmilovala a sbalila kufry. Samozřejmě, nevíme Vaše bydlení a majetek.

Chcete snad celý život posluhovat, ošetřovat, trápit se. Ona zničí život jak sobě, tak i partnerovi.

Vy musíte být silný a dokázat odejít, pokud se ona nenakopne k novému, veselému životu. Ubíjí sebe, a jak píšete i Vás. Snad si v tom libuje celá její rodina? Říkáme, jaká matka, taká Katka, tak si pořádně prohlídněte její rodinu a vztahy v ní.

Radu, nastartovat ji pohrůžkou odchodu nepovažuji za šťastnou. I kdyby se povaha zlepšila, myslím, že se za nějaký čas vrátí vše do starých kolejí. A při další vyhrůžce už Vás nebude brát vážně.

Ale k zamyšlení, jak chcete měnit povahu člověka, když ji má nějak nastavenou od přírody a celou dobu v dětství měla takové rodinné příklady?

Dej jí svobodu.Uvidíš,jak rozkvete.Uvědom si,že tohle vše může být jen proto,že se ve vztahu dusí.To tě nenapadlo?

zdravím,

o tomto leccos vím a 100% -ně souhlasím s tím co píše kapkanadeje. Já bych to možná risknul a zkusil jí postavit před situaci (zatím naoko), že skutečně odejdete. Buď ji to k něčemu vyburcuje (myslím nějaké řešení, nebo alespoň si o tom promluvit) , nebo také ne a to by potom byla známka toho, že jste jí ukradený což je dost podstatný signál pro Vás a váš další vztah...

P.S. domlouvání a přemlouvání je k ničemu, myslím, že potřeba nějaký dostatečně tvrdý impuls.

Situace je zapeklitá, s takovými lidmi bývá těžké pořízení (a oni sami to se sebou mají také těžké). Jediné, co mohu poradit, je účinná " medikace na přírodní bázi", o níž píšete. Vlastní aktuální zkušenost.

Koupila jsem to normálně v lékarně, bez předpisu.

*lékárně

Jinak to pomáhá neuvěřitelně, alespoň mně.

Nic nenaděláte, bohužel. Podívejte se na to také z jejího pohledu. Pořád jí k něčemu nutíte, organizujete jí život, jste pro ní třeba nesnesitelný Vaším neustálým zájmem o ní, tzv. dobros..ové dovedou pěkně vytočit... nakonec to říká zcela jasně. NETLAČ.

Máte absolutně jinou povahu než vaše přítelkyně a setrvání ve vztahu je trápením obou. Možná i ona sama by ze vztahu vycouvala, ale neví jak na to. Jinak my měli v příbuzenstvu jednu, která kolikrát s manželem nemluvila 3 dny, on vše snášel a dělal s dětmi úlohy atd., ale jak holky vyrostly, tak toho měl dost a chtěl se rozvést. Tu ona, že proč? Vůbec chudera nechápala, proč a on se tím tak dlouho trápil...Ta komunikace! Nakonec se rozvedli a on si našel jinou a mají spolu kluka.

Neporadíme. Nikdo z nás není odborník a na dálku stejně diagnostikovat ani léčit nelze. Je hezké, že byste své přítelkyni rád pomohl, ale měl byste vědět, že nikomu nelze pomoci proti jeho vůli.

Dokud Vaše přítelkyně sama nenahlédne, že pomoc potřebuje a dokud o ni nezačne stát, nemůžete jí ničím/nijak pomoci.

Buď svou přítelkyni přimějete k léčbě (tzv. dobrovolné léčby např. závislosti většinou přijdou až po nátlaku rodiny či okolí), nebo se smíříte se současným stavem. Ovšem podle mne ne na dlouho, dlouhodobě by to mělo negativní dopad i na Vás.

[Nejsem si jista, jestli ještě stačí psycholog...]