Artroza levé kyčle 3.st

Taková a podobná otázka tady už padla mnohokrát. Když nakouknete do archivu, modré, vyhledávací okýnko nahoře vpravo, najdete. A najdete i odpovědi na to jak vypadá operace a stav po operaci. Ale laické vysvětlení. Když rozebíráte kuřecí čtvrtku, vidíte, jak každý kloubeček je potažený hladkou chrupavkou, po které hladce klouže protikus. Artroza je, že ta chrupavka je porušená. Buď není vůbec anebo je odratá, jakoby chlupatá, drsná. A to nic nezachrání, nic ji neobnoví. Žádný způsob na to není. Ani cvičení, ani potravinové doplňky, ani injekce, ani vůbec nic! Jen operace. Smiřte se s tím co nejrychleji a požádejte o ni co nejdříve, protože čekací doby jsou mnohdy až roky. A to už se ani nevyspíte, ani nebudete chodit. Navíc, při té bolesti člověk chodí špatně, uhýbá a je to pak poznat na bolesti páteře. Než já jsem na tutéž operaci šla, posteskla jsem si, že bych chtěla takové doktory, jaké měl prezident V.Klaus, který v krátké době po operaci, už stál na lyžích. Mými mladými, fyzioterapeutkami, mi bylo řečeno, že za tak krátké léčení může fyzický stav pana prezidenta. V jaké kondici je břicho, zádové svalstvo a vůbec koordinace celého těla. Už nějakou chvíli po operaci mám, co já vím, 5 let? a o kloubu vůbec nevím. Ani trošičku! Ani při pohybu, ani při spaní, vůbec! Zhubněte, zlepšete fyzičku a hlavně, smiřte se! Jiná cesta není!

Babuso, babkazov má pravdu, co je ušmejděné, nikdy se samo nezpraví, trpí vám tím celé tělo a používat jednu berli, to je strašné křivení celé páteře. Mám kontakt na našeho nejlepšího ortopeda-traumatologa, není problém se tam objednat, je to v Pŕaze U Anděla, nádherně mi vyspravil nohu po úraze, co slíbí, to splní-vše na pojištovnu. Nezažila jsem žádnou bolest, používá nejnovější techniky a metody, opravdu. Chtěla jsem vám napsat kontakty do vzkazů, ale nejste zaregistrovaná.

Maky děkuji.Nejsem registrovaná,zatím nevím,i když jsem tu dlouho.Jsem paličák,který nechce nikde být registrovaný,ale možná změknu,když je to anonymní:Když mi bylo 27 let-2 malé děti,žili jsme s prvním mužem-spíš jsme se dost stěhovali,nikde nevydržel,v malé obci.Já po mateřské dostala nabídku být ředitelka v Mateřské škole,která se v obci zakládala po útulku a byla jsem jediná s pedagog.vzděláním v obvodu,i když po gymnáziu je u mně nástavba obor vychovatelství.Práce s malýma dětma mi nevadila,i když tam byly děti od 2 let do předškolních a jednotřídka s více než 30 dětmi,střídaly jsme se 2 ženské"- jedna na ranní a jedna na odpolední.Druhá paní tam dělala když to byl útulek a neměla na to vzdělání.Děti mně bavily,papírování ne,ale šlo to.Odbor školství mi vyčítal,že nejsem zapojená do života v obci,tak jsem byla kromě fotbalovýho mužstva ve všech spolcích,ale bavilo mně to,rychle jsem se sžila s lidma ,měla v nich a mám dodnes kamarádky.Po roce mi odbor školství navrhl,abych vstoupila do KSČ,odmítla jsem,že mám malé děti a necítím se na to-prostě jsem nechtěla.Další rok zase,potom chtěli,abych jezdila do kraj.města na Marx-Leninismus.Opět omítla,ale už jsem nepochodila,nastala "šikana"z odb.školství-týdenní hloubkové kontroly,nečekané hospitace i 3x za týden,trvalo 3 měsíce,kolegyně rychle"onemocněla" se zádama,já tam byla od rána do odpoledne s dětma sama,unavená,otrávená, ve stresu.Dcerka chodila se mnou do školky,syn prvňáček,doma s mužem problémy.Hodnocení od nich strašné,nespravedlivé.Vyhodit mně nechtěli,jen donutit.Po půl roce jsem si našla místo v kanceláři,dala výpověd dohodou.Odmítli,dali mi 2+8 měsícůPotom jsem byla v kanceláři,po rozvodu odstěhovaný přes půl republiky,pracovala jsem v jedné provozovně kvůli bytu.Po revoluci jsem se vrátila do školství ve svém oboru jako vychovatelka do důchodu u postižených dětí.Po letech s novým manželem na Vysočinu,kde jsme 28 let.Už na Vysočině u nás se zakládala nová strana,před volbama jedna paní mluvila s mým mužem,abych je podpořila,že potřebují i někoho ze školství.Muž jim dal tel.,moje nacionále,jen mi o tom nějak zapomněl říct,takže když mi volali,že jsem nepřišla na zahajovací schůzi a nedala fotku na volební"tablo",tak jsem skákala jak čert,protože jsem odmítala kdekoli být.Prý už jsem byla nahlášená,tak jsem jim to nechtěla zkazit,rok jsem tam byla,ale bez zájmu a akcí z mé strany,tak si příště místo mně našli paní,kterou to baví,fungují a dobře dodnes.To jsem se rozplkala,abych vysvětlila,proč mám odpor ke všemu registrovanému.Jen nevím,když to není k věci,jestli mně to někdo nevymaže.K té operaci.Už mi nabízela nevlastní dcera taky odborníka,většina rodiny jsou zdravotní sestry,jen já citlivka.I vnučka v oboru pokračuje.Já si neumím představit,až se rozhodnu k operaci,že bych nebyla v nemocnici tady u nás,jsme okresní město a taky snad dobře operují.Že by za mnou nikdo nepřišel,nepřinesl co potřebuji,že bych byla v "cizím".I když určitě u většího odborníka.Praha je od nás přes 100 km.Někdo by mně kdyby bylo nutný určitě odvezl,ale byla bych tam sama se sebou a cizíma,tady většinu dr.i sestřiček znám aspoň od vidění.A nejen operace samotné se bojím,ale každého přesvědčují o narkoze do páteře.tak to bych neunesla,nejen to,ale i poslouchat,že mně operují a mluví u toho a slyšet nástroje kolem operace.Vyplkávám se,ale vím to čerstvě a prostě se bojím.U nás ta čekací doba není dlouhá,půl roku až rok.Tak jsem spíš napsala takový "pel-mel",ale i tak Maky děkuji.

Babuško Jaguško,taky díky za odpověď,nahoře nad Vaší odpovědí jsem už psala Maky.No bojím bojím.Zatím mně to nenutí,prášek jsem do pusy nevzala,taky je nemusím než co je nutný.Jen jsem dost vyjevená z té artrozy.Vím o Vaší operaci,viděla jsem i jizvu na fotce,vím o lázních,radila jsem Vám Košumberk,vím i jak jste psala o túře a jak "lítáte".I o problémech s babičkou.Tak ať Vám ta noha pěkně šlape a další problémy s druhým kolenem či kyčlema se Vám vyhýbají.

Babušo, chtěli mi dávat umělý kloub do kolena v našem městě, ale zminovaný pan doktor to vyřešil zcela jinak, když zadáte na netu TOMOFIX, je to tam i s obrázkama, tady s tím nebudu unavovat, vy máte ten kyčel. Ale kdo má problémy s koleny, tomu to mohu jen doporučit.

Ten váš strach, to je jasné, jako každý se bojíte. Uělala jsem to tak, že jsem se rozhodla se nebát, protože to vyjde na stejno, at se bojím nebo ne, je to za jedny peníze. Navíc strach je dosti silná emoce, sice nás zachranuje v nebezpečí, ale před nutnou operací človeka jen ničí. "Manifestovala" jsem si zdárný průbeh a to tak, že jsem psala body.

1. Já mám příjemný pobyt v nemocnici v Ml,Boleslavi od 5.9.2015 - děkuji /díky jsem posílala řekněme Universu, tam si doplnte, co chcete, nebo koho chcete/, 2. Já mám úspěšnou operaci dne 6,9.2015, děkuji, 3.Já má rychlou rekonvalescenci po operaci, děkuji, 4.Já mám dobrou rehabilitaci po operaci dekuji.

Věřila jsem tomu jako nikdy ničemu. Po návratu z nemocnice jsem už jen body odškrtávala...

Jak mne to napadlo? Nevím, jako by mi to někdo poradil...

Nikdy, opravdu nikdy se nenechávejte operovat v den, kdy je úplně...vždycky jsou pak komplikace.

Jago i všem ostatním ze srdce přeji, at vám to dobře šlape, at už po operaci nebo bez, at vám vše dobře funguje, jak to jen je možné.

potravinové doplnky na klouby, to je, jako kdybyste byli chudokrevní a proto pili krev...

Maky, ta věta v doplnění, ta je fajna! Fajna a pjekna a pravdivá!

Po zlomenině krčku mám novou kyčel. Mé poznatky se na zdravé nehodí, jsem na inv. vozíku ale žasla jsem, na operaci s kyčlí, koleny byly 80ti leté babičky a věřte nebo ne, do měsíce chodily a moc si to pochvalovaly. Některé s berlemi a dokonce i bez berlí. Já svému ortopedovi říkám, že vědět to, že mi srovná zrotované koleno a vyštípe výrustky po zlomenině stehenní kosti a já budu úplně bez bolestí které byly 10 let šílené, zlomím si ten krček už dávno. Držím palce a nebojte se.

Zapomeňte na to, že se operaci vyhnete a běžte na ní co nejdřív to půjde. Po operaci je totiž nutná rehabilitace, kdo není schopen rehabilitace, ten se neoperuje. A čím déle budete chodit s artrozou, tím v menší kondici budete, protože vás jakýkoli pohyb bude bolet. Navíc s přibývajícími léty se vše hůře hojí. Partnerova babička je kvůli tomu na vozíku. První kyčel měla operovanou, když jí bylo 49 a na další už jít nechtěla. Díky bolesti byla stále méně a méně pohyblivá až skončila na vozíku. A sedí na něm už pár desetiletí. S tím jsou spojené i další choroby a celkově zanedbaný zdravotní stav, protože se nebyla schopná sama dostat k doktorovi, rodina se moc nestarala a nestará ani teď. Dnes je jí přes 80, hlava slouží pořád celkem dobře, ale kvůli neprovedené operaci a tím stále menší mobilitě si už sama ani zadek neutře. A tu lékařskou zprávu bych vám nepřála číst. A přitom stačilo jen nebýt od mala tlustá a nezhuntovat si ty kyčle předčasně, nechat se operovat včas a přiměřeně se hýbat. A mohla to být babka jak čamrda i teď.

Pacient 63 let, výměna levého kyčle v 3. stupni artrozy. Potravinové doplňky, sulc apod. neprojdou zažívacím traktem dál do těla, takže na nic. Prášky na podporu tvorby chrupavky na nic když už tam chrupavka zádná není nemá co růst. Prášky proti bolesti zabírají ale kdo by se tím pořád cpal když to jen mírní bolest. Operace v celkové narkoze, druhý den z JIPky na pokoj, třetí den přišel rehabiliťák a jdeme chodit o berlích - 1. den ke dveřím pokoje, 2. na WC, 3. na sesternu, 4.po chodbě, 5. po schodech, vše několikrát denně. Po týdnu přesun na lůžkovou rehabilitaci ve vedlejším pavilonu - 10 dní cvičení 2-3 x denně. Doma cca 3 týdny berle a cvičení 2x denně. V lázních jsem nebyl, jsem prduch a neměl jsem tolik dovolené a z nemocenské by to byla drahá sranda. Po 6 měsících vše bez problémů, jasně že nemohu rýt rýčem, skákat nebo běhat či tancovat. Prášky na spaní a proti bolesti v nemocnici nejsou návykové a pomohou vyspat se...

To jsem blázen,psala jsem všem,co jste sem přispěli a nevím,co jsem zmáčkla,zmizelo to.Snad se to tam neobjeví 2x.Děkovala jsem všem,že si to ještě pročtu v klidu,jen jsem odpovědi přelítla,protože zítra máme návštěvu,tak jsem patlala řezy.A že nemůžu dát všem bodíky,když je to omezené na 3.A pro "maky": o úplňku vím,o Universu taky.

Babuško, zapomněla jsem vám ještě napsat, vezměte si do postele polštář mezi kolena. Ten uvede kýčel do správné polohy, noha nebude přepadávat a kýčel namáhat. Po operaci stejně s polštářem budete spávat povinně.

Ne, nespávám s ním stále. Občas, když mám pocit, že bych měla, že o kýčli vím, stáhnu ho. Mám ho v posteli pořád, protože mě bolí rameno a když si podložím loket, tak je to lepší. Ale svoji mladé tvrdím, že s ním mezi koleny spávám stále. Jinak má řeči.

Dva roky od operace stále s polštářem, šílené ale už jsem se naučila spávat opět na boku a ne jen na zádech. Nic mě nebolí ale mám strach polštář zahodit, jistě bych dala nohu přes nohu a bojím se aby ta umělotina nevyskočila, jak mě strašili. Babkozov, spíte s polštářem stále?

Děkuji za odpověď, jdu k lékaři příští týden, zeptám se a budu doufat, že ten polštář mohu odhodit a konečně se pořádně vyspat.

Jako bych to tušila,cpala jsem si mezi kolena peřinu,že se mi líp leželo.Vzít si rovnou polštář mně nenapadlo,budu dělat.Díky

Mám deset let endoprotézu kyčle a tak vím, o čem píšete. Operace v Krnově. Kdybych měla jít s druhou, tak jedině zase tam. Nejdřív Vám musím říct, abyste chodila o dvou berlích! Jednu nám vysloveně zakazovali, že to jednostranné zatížení a Vás křiví. Podpatky už vůbec né, ale pevnou obuv, nejlépe ze sportu. Místo chůze zařaďte plavání a kolo, třeba šlapadlo s lehkou zátěží. Cvik který ulevuje je v lehu na zádech, nemocnou nohu kolmo do stropu, pánev nezvedat, jen druhou pokrčenou nohou udržet balanc.A teď tu vztyčenou nohu špičkou vytočit ven a vytahovat z pánve a opisovat při tom malé kroužky jako by na strop.Tím se kloubní hlavice trošku oddálí od jamky, líp se místo prokrví a bolest se zmírní. Geladrinky a pod. pomohou jen trochu. Pokud je chrupavka narušená, rozvlákněná, tak to potravinové doplňky nescelí. Není na škodu odkyselující dieta, zdravá strava snižuje riziko rychlého zhoršování a zánětu, úprava váhy. Nezaregistrovala jsem Váš věk. Jestli jste zralá na operaci, tak ji neodkládejte do nekonečna. Člověk musí být v kondici. Důležitá je kvalita kosti. To není jen o výživě a vitamínu D / Omega 3/. Když člověk jen sedí a polehává, nestimuluje se ukládání vápníku. Dobré je nechat si předepsat na rehabiltaci cvičení a magnety. Bolesti kyčle se zhoršují i při zatíženém žlučníku. Promítají se do třísel. Zkuste si zatlačit a masírovat hrot kyčelníko kloubu rukou z boku. To také přináší úlevu.

Čtu příspěvky nade mnou a dodávám. Na kontroly se jezdí každoročně, pokaždé nejdřív na RTG. Pohybuji se, pracuji, lehce sportuji , ale křížit operovanou nohu přes nohu, to nikdy! Ani po deseti letech. Neriskuji skoky a vše, co zavání pádem. Znám šílence, co odtlačoval bokem s endoprotézou skříň a způsobil si malér.

Balzerko taky díky,cvik vyzkouším a budu"cvičit".Pan dr.mi řekl,že mám cvičit,ale já jsem byla ze všeho překvapená,že jsem se nezeptala,jaké cviky.Ani mně nikam neposlal,myslím na rehabilitaci či něco jiného,jen mi řekl,že výhledově to operace bude,neříkal že hned,že až budu mít pocit,že to bolí víc a víc,tak mám přijít.Zatím to jde,vyhýbám se delší chůzi,jen nakoupit,doma bez potíží,uklidím,umyla jsem okna,postupně vyndala a vytřela skříně v celém bytě,lezla po žebříku,sice zabolí,tak si zanadávám ,odpočnu a jedu dál.To nejsem maniak na úklid,ale říkám si,že bude hůř,tak ať to mám hotové.Třísla cítím,jestli mám něco se žlučníkem nevím,aspoň mně nebolí.Jako každá ženská mám pocit,že bych zhubnout měla,mám vel.oblečení M,někdy L,protože mi pánbíček "nadělil" větší prsa,ale pár kg by se hodilo,to určitě.Příští rok budeme s mužem slavit kulatiny:já 70,muž 80,to píšu proto,že někdo tady psal,že neví kolik mi je asi roků,když jsem napsala o artroze.Boty nosím snad pohodlné,tak 3 cm podrážka a pořídila jsem si botasky.To mně donutilo,protože mám příčně ploché nohy a palce se mi začaly vybočovat,částečně kdysi moda nošení úzkých bot na podpatku-jiné ani nebyly,část.geneticky-můj dědeček.Na masírování hrotu kyčle už jsem přišla,když bolelo dost,tak mi tam ruka sama šla si to promasírovat.Už jsem klidnější,vím,že operace bude nutná,tak se s tím smiřuju ,nejsem a nebudu jediná,kdo si tím prošel či projde.Mám pocit,že psychika dělá hodně,bolelo to víc,když jsem nad tím přemýšlela, ale jak jsem si četla odpovědi a přestala na operaci myslet a srovnávám si to v hlavě,že je líp.Tak hezký den

Manželovi když zjistili artozu třetího stupně, hned dostal injekci, prášky a byl odeslán na rehabilitaci. Trochu mu to dočasně pomohlo.

Třísla bolí, protože kyčelní kloub je více směrem do třísla, než jak si myslíme, to manželovi vysvětlili.

Mám to taky, bolesti byly hrozné, měl jsem problém přejít silnici na jeden zátah Ortopéd mi mimo jiné doporučil preparáty na bazi kyseliny hyaluronové za účelem doplnění/nahrazení synoviální tekutiny, aplikuje mi je v injekcích přímo do kloubu, je to skoro bezbolestné. Existují tři síly preparátu, nejmírnější je ve třech injekcích, nejsilnější v jedné. Je to úplný zázrak, už po první injekci bolest začala ustupovat a po dokončení zmizela úplně. Injekce se dávají po týdnu. Kyčel byl bez bolesti asi 4 roky. Pak jsem šel na opakované promazání, vzal jsem si silnější, byl jsem bez bolesti skoro 7 let. Bohužel tyto injekce se platí, je to v řádu tisíců, každý to má jinak, ale ten účinek stojí za to, vždy úplně zapomenu, že jsem měl nějaký problém. Kromě toho mi nabízejí operaci, která je zdarma, ale je to zásah s trvalým omezením, já doufám, že to s těma injekcema už nějak doklepu

Kosaři, kolik peněz už v tom máte? Za kolik návštěv? Jaké trvalé omezení po operaci, máte na mysli? Třeba překážkový běh a sezení na dětské, nízké židličce? Nechci být jedovatá, ale já žádné omezení, kromě těch zmíněných, nemám.

Sezení na nízkém a přehození nohu přes nohu, to všichni vědí, že nesmí. Kdo zapomněl, hořce litoval.

Moc peněz ne, dvě návštěvy ortopeda a rentgenu, první série asi 2500,- Kč za tři injekce, druhá 3500,- za dvě, to je za 11 let bez bolesti slušná cena. Jedovatost není třeba, prostě pokud funguje doplnění chybějícího maziva, necítím potřebu nechat se řezat nebo brát prášky. Navíc u takto ošetřeného kloubu postupuje artróza o hodně pomaleji, než když to drhne. Každá diagnóza je samozřejmě jiná, v mém věku už mám dost známých s tímto problémem, někdo o této možnosti vůbec nevěděl a pomohlo mu to, někdo šel na operaci a také mu to pomohlo, někdo měl po operaci velké problémy a třeba i tři reoperace v krátkém období, což je docela zátěž. Někomu ten umělý kloub vyskočí i při automatickém přeložení nohy přes nohu atd., někdo může vyvádět jak za mlada. Gratuluji vám k úspěšné operaci.

No vidíte, nechcete být jedovatá, ale omezení máte docela zásadní.