No je to možné

Lidé jsou různí. A to, že jsou zkoušeni životem, ještě neznamená, že se z nich stane lepší člověk. Evidentně si něco ventiluje. Je nevyrovnaná. S tím nic nenaděláte. M.

mám dost svých starostí a tohle nemá obdoby, nejhorší je že se člověk nemá jak bránit... nedá se s ní mluvit hned začne křičet vymýšlet blbosti my o voze a ona o koze haha

Tak se na ni vykašlete byt máte auto taky tak k čemu ji potřebujete.

napsala jste to přesně... já jsem psala že má rodina bydlí 300km daleko tudíž v kruhu manželovy rodiny..švagrová jezdí každý týden k tchýni na návštěvu...Jo je to neštastná osoba je to takový ten koketní, vlezlý typ který se neštítí ničeho protože nemá co ztratit.. ano vyslepičila jsem důvěřivý blbec a nikdy by mě nenapadlo, že udělá tohle ..

chyba : já jsem psala že má rodina bydlí 300km daleko A JÁ JSEM TUDÍŽ V KRUHU MANŽELOVY RODINY..

Zjevně je psychicky nevyrovnaná. Máme v rodině podobnou osobu, také dělá různé problémy mezi příbuznými - spousta z nich je kvůli ní více či méně rozhádaných.

Řešením je jedině to s klidem ignorovat a dělat, jako by nic nebylo. Rozumný člověk takového jedince ihned prohlédne a je mu jasné, čemu se dá věřit, a nad čím je lepší mávnout rukou jako nad nesmyslem.

auto, které nám švagrová dala bylo od sociálky ( jak píšete na její postiženou dceru ) po pěti letech měla nárok na příspěvek na nové auto a to staré nabídla nám..žádný podvod v tom není staré auto se nevrací a tudíž s ním postižený či pečujícící může nakládat po svém..je to šílené ale je to tak..dnes už to vidím jinak ..

Jak uz bylo receno, tak se svagrovou uz nikdy nic a priste si dejte pozor komu se sverujete.. Podobne "vrely" vztah mam i ja se svou ted uz byvalou svagrovou a taky jsem ji odstrihla ze sveho zivota.. Tak me nastvala necim co provedla, ze uz s ni nikdy nic.. Svagrove nedluzite nic a jak uz nekteri psali a svym zpusobem maji pravdu, tak vase svagrova je nestastnej clovek, ktery kope kolem sebe, ale ja osobne si myslim to same co Ivzes, ze to ABSOLUTNE neomlouva jeji chovani vuci vam..

Podle mých zkušeností se nedá vyjít s dvěma druhy lidí - těmi, kteří nám závidí, i když člověk si často říká, že ani není co - a pak těmi, kteří to nemají v hlavě více či méně v pořádku, což dnes už je prakticky třetina populace. Nejhorší je, když se oba faktory zkombinují, to pak dá člověku zabrat, vím to z vlastní zkušenosti . Nejlepší je se s takovými lidmi co nejméně bavit a vůbec se nesvěřovat.

A co tedy dál? bydlím víceméně s manželovou rodinou budou různé oslavy, dětem mám říct co skrz tetu..Cítím tu takové to napjetí kdy se očekává takové to divadlo přede všemi v rodině - výměnna názoru na co tady všichni čekají , ale já osobně nemám chut ostatní bavit když se za nás nikdo nepostaví...

Musíte se od toho nějak odpoutat, bavit se s ostatními o hovadinách a nezabíhat do nějakých rodinných témat. Já se o to vždy snažím, když jsem v kontaktu s tchýní a někdy to vychází, prostě všechno převést do srandy, nenechat se vyvézt z míry a pokud se třeba někdo zeptá na něco, co mi není milé, tak řeknu třeba - ale, tak, to je dobrý, ale představte si, že od holky bývalá spolužačka čeká dítě a ani neví pořádně s kým...a už to jede. Já jsem asi nejhůř dopadla, když měla tchýně 80, tak na oslavě tam bylo tolik falše, manželova starší sestra, která. když mě jednou za rok potká ve městě. tak dělá, že mě nevidí. tak se tam pořád smála jak nána a přizvukovala mě a kývala na všechno jak osel, manželova mladší sestra ta byla rudá jak rak, protože nevěděla, jak se má chovat, protože tchýně tam vykládala, jak je už v přechodu...No, šli jsme domů dřív i s naším postiženým synem, kterému se to tam taky nelíbilo a já, ačkoliv jsem moc nepila, jsem přišla domů a pak tak hrozně zvracela...pak už mi bylo dobře a já si dodnes myslím, že to bylo z nich.