Pokud je exekuce nemorální tak záložny také?

Pokud se dlužník dostane do dočasné platební neschopnosti, tak tu situaci musí nějak řešit, Dohodou s věřitelem o změně platebního kalendáře počínaje až třeba v extrémním případě přestěhováním do méně nákladného bydlení. Do problémů a exekucí se dostávají lidé, kteří nastalý problém řešit nechtějí (nebo neumějí), v žádném případě to neznamená, že každá půjčka = exekuce.

Půjčovat peníze není nemorální. Nemorální je půjčené peníze nevracet.

Já rozumím, na co se ptáte... Nebo o co Vám jde. Nikdo neví, jak jste se Vy anebo někdo jiný v té zapeklité situaci ocitl. Ono to totiž není vždycky tak černobílé, jak někteří píšou. V rámci školy jsem dělala stáž v poradně, kde jsme měli různé případy. Od totálních finančních "negramotů" a nezodpovědných lidí, kteří si nabrali půjčky na nic s tím, že je stejně nikdy nesplatí - a bylo jim to fuk. Pak jsme měli případy, kdy lidé léta spláceli a pak přišli o práci - a nemohli ji najít. Anebo paní vážně onemocněla. A bylo "vymalováno". Přes veškerou snahu se jim peníze za splácení dát dohromady nepodařilo. O majetek přišli. Ale nebyli v tom vlastní vinou, dohoda s věřitelem pro jeho nevůli nebyla možná. Není to vždy pravidlo, že to jde, kdepak. Měli jsme i případ, kdy staří manželé přes 70 let přišli o dům, kde žili celý život. Pro doslova pár korun. Jde o to, aby exekuce byla přiměřená, což se u nás mnohdy neděje. A to je podle mne podstata této otázky. Proč soudit někoho, o kom nevíme, co řeší a proč? Proč si vzal první půjčku, proč je tam, kde nyní je? Dřív bych se možná taky tak ptala. Ale stáž v poradně pro mne byla obrovskou životní školou. Kdo to nezažil, ani z pohledu člověka, který takovou situaci řeší ani z pohledu toho, kdo takovým lidem snaží najít východisko - opravdu nemá tušení, co se okolo toho děje a jaké jsou lidské osudy. A házet všechny dlužníky do jednoho pytle taky nené fér. Jinak taky: manželé dluží společně. Někdy druhý manžel ani neví, že jeho partner si nějaké půjčky nabral. A jak za to může? Nijak.

Já s vámi nesouhlsím. Mám pocit, že když si půjčím peníze a uzavřu smlouvu, tak by mělo být zavazující, že vrátím to, co není moje. Nejsou to moje peníze, ale půjčené. Kdybyste si nepůjčoval, nemusel byste takhle špekulovat. Stačilo se jen uskromnit. A hledat chyby na jiných a sebe jen omlouvat je naprostý nesmysl.

Vy využíváte cizí peníze, nevracíte je a ještě chcete po věřiteli, aby bral váš CITOVÝ vztah v potas? A co CITOVÝ vztah věřitele ke svým financím z kterých vy se máte dobře? Žijete na úkor druhých.

Nika - můžete ze své praxe uvést procento exekucí, kdy si jí lidé nezapříčinili svou neznalostí, nedbalostí, nechutí něco řešit v prvopočátku? Každá situace má řešení. Ač neznalá myslím si, že mnoho takových lidí z celkového počtu exekucí nebude.