Nezvládam to_Ako sa odputat od jednej zenskej

Od: Datum: 28.09.16 20:14 odpovědí: 7 změna: 29.09.16 19:03

Dobrý Deň

Na Úvod by som chcel poznamenať, mám 36 rokov, som dislektik s ADHD.

Nápísať tento dotaz bez gramatických chýb a hlavne, aby to malo hlavu aj patu je pre mňa nadpozemský úkol.

Príspevky typu to se nedá čítať, "prečo je to take dlhé" , a to máš fakt 36 rokov si nechajte pre niekoho iného. Skúsim to skrátiť.

Ako je už napísané v nadpise jednalo sa o akýsi vzťah, nevzťah s jednou mojou kamarátkov( momentálne sa ako kamarátka nechová) ... No ale poporiadku.

Je tomu 3 skoro už 4 roky, čé som sa zahľadel do svojej ani nie kamarátky, skor známej s ktorú som strétával každý týždeň na športovej akcii. Čím viac som ju spoznával, tým viac mi imponovala jej nezávislosť a podobné keci, ktoré človek vraví keď je zamilovaný až po uši.

No teraz to bude tažké, začínam odbiehať mýšlienkami od tématu. A hlavne sa nechcem moc rozpisovať o tom vzťahu... nevzťahu.

Takže to skrátim, 1,5 roka som dokázal znášať jej neustále zmeny, nálad. Veci ktoré hraničili s citovým vydieraním. Handra na podlahu je slabé slovo. Proste sa ku mne správala, ako jej to momentálne vyhovovalo. Všetko to vyvrcholilo keď mi spravila žiarlivú scénu, a pred našími kamarátmi s plačom odyšla do šatne, aby ma zas celý večer ignorovala. A ďalej už nemá cenu ani písať.

Verte mi, že s odstupom času som zistil, takéto psychické peklo neprajem ani svojmu najvačšiemu nepriateľovi.

Hneď na druhý deň som všetkým kamarátom napísal, nech už somnou nepočítajú, dal som výpoveď v práci, presťahoval sa do zahraničia, zrušil všetky sociálne kontakty, aby som dotyčnú na nejaký čas nevidel. A hlavne aby som sa odmiloval. ( aj keď neviem do čoho, asi do svojej nejakej ilúzie, kde som si ju moc zidealizoval).

Ako sa vravý zíde s očí zíde s mysle, alebo čo oči nevidia to srdce nebolí. Neuveríte, ale šialene som sa mýlil.

Sú to už roky a ja stále zisťujem, chalan nemáš to v sebe uzavreté. Miluješ holku ktorá ťa citovo vydierala, chovala k tebe podľa svojich nálad, manipulovala s tebou...atď.

Ja neviem rozumovo to zvládam myslím že dobre. Len sa mi to nedá uzatvoriť po tej citovej a emočnej stránke. Stále na ňu myslím. Raz ju s duše nenávidím, a na druhý ďen sám seba prichytám, ako žiarlim a že by som ju chcel spať...

Verte mi snažím sa na sebe makať, cestujem, športujem, mám myslím slušnú prácu. Ale čo je moc to je moc.

Toto je, ale proste tá brzda, ktorá mi bráni ísť ďalej hlavne v partnersých vzťahoch ďalej. Hlavne zisťujem že ma to začína dosť psychicky vyčerpávať a začínam si myslieť, že som blázon.

Máte niekto podobnú skúsenosť?

Nejaké rady, alebo triky ako sa s toho dostať. Hlavne by som to nechcel riešiť nejakými liekmi na predpis.

Alebo som fakt blázon a mám sa nechať rovno zavrieť v nejakom sanatóriu.

Uff tak čo poviete? Dúfam že sa to da čítať. Ale aspoň som to zo seba konečne dostal.

Díky ak ste to niekto zvládli až sem.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 28.09.16 21:45
avatar

Nesejde z mysli, ani ze srdce, jen tak samo od sebe, je ale kouzlo, kdy to jednoho opustí za pár hodin. Když potká jinou, která "má to kouzlo". Tato rada moc nepomůže s lásky trápením, ale zamyslet se nad tím stojí. Potlačit vzpomínky a vyrazit osudu vstříc. Je to těžký a nebude to hned, je to ale víc než se sebemrskat minulostí. Hledat a seznamovat se ... ;)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 28.09.16 22:19

Dobrý den,

začnu od konce - určitě nejste blázen a do sanatoria nepatříte. Jen jste ochoten ve vztahu pro druhého hodně obětovat, dát mu ze sebe to nejlepší, vlastně úplně všechno, a potlačit tak vlastní potřeby a vzdát se vlastních tužeb, aby tomu druhému bylo s vámi dobře. Ve vztahu ke své kamarádce jste šel tak daleko, že jste se přizpůsoboval všemu, a snažil jste se jí ve všem vyjít vstříc, až jste se na jejích náladách, přáních, zvratech stal závislým. Prostě jste ztratil sám sebe a začal jste svůj svět měřit jejím pohledem. Podle všeho jste úplně přestal kontrolovat svůj vlastní život a jen jste žil s jednou velkou obavou, aby byla spokojená ona. Dokonale si vás omotala kolem prstu. Vy jste pak udělal velmi těžký krok, že jste se dokázal odtrhnout, to každý nedokáže. Momentálně jste sám, ale rád byste se s někým o své city podělil, ovšem zatím není s kým. Chybí vám nejaká jistota, ukotvení, někdo, ke komu byste se připoutal. Proto přirozeně toužíte po něčem, co vám předtím zaplnilo každý okamžik vašeho života, i když dobře víte, jak zničující to pro vás bylo. Na tom není nic divného, zvláštního, bláznivého. Až najdete někoho, kdo vaše city opětuje, bude si vás vážit a nebude s vámi manipulovat, určitě vás ani na okamžik nenapadane toužit po předchozím vztahu. Tak si nezoufejte a pusťte se do hledání. Přeji vám hodně zdaru.

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 29.09.16 09:07
avatar

Navážu na rádce výše. Nový vztah Vám dá zapomenout, ale nevyřeší to podstatné. Vaši závislost na milovaném člověku. Historie se bude ,pravděpodobně, opakovat, dokud si tohle v sobě nevyřešíte. Člověk si trvale nemůže vážit někoho, kdo ztratí svou osobnost a stane se onucí, kdo žije život ne vlastní, ale toho druhého, kdo je neustále připraven souhlasit se všemi názory, kdo si neumí taky někdy dupnout a prosadit vlastní názor. To je totiž, brzy strašná otrava a nuda. Partnera pak přestává brát vážně a dělá si jen to, co vyhovuje jemu, jako by ho ani neměl, na jeho názor se přestane ohlížet. To jsou ty mnohé případy, kdy se lidi diví, že "taková hezká a hodná holka" má smůlu a nemůže trefit na hodného partnera, který by ji nenechal. Je to hodně těžké "překopat" svou osobnost a závislosti se zbavit. Není to ale záležitost jen tohoto jednoho vztahu, je to problém i pro další Vaše vztahy. Musíte v sobě objevit svou hodnotu, začít si vážit sám sebe. Ale jak, že? Zkuste si sednout a vlevo na papír napsat kladné povahové rysy bývalé partnerky a vpravo záporné. Totéž, na druhý papír o sobě. Opakovaně si to čtěte každý den a přemýšlejte o sobě, jestli jste opravdu takový chudák, abyste musel tohle absolvovat, jestli v sobě nejste schopen najít vůli svůj postoj přehodnotit a změnit. Protože v tom to je. Máte svou cenu a tohle vážně nemáte zapotřebí, trápit se a viset na někom, kdo za to nestojí. Musíte konečně dozrát a být schopen věci ukončit proto, že si prostě nějaké záležitosti Vy sám nechcete nechat líbit a taky se musíte naučit žít sám se sebou, protože všechno, co k životu potřebujete, nosíte v sobě. Jestli to nezvládnete, obraťte se na psychologa, protože je to pro některé lidi opravdu těžké. Pro začátek zkuste každou myšlenku na ni vytěsňovat z hlavy, prostě hned začněte myslet na cokoliv jiného. Zakažte si na ni jen myslet.

Ohodnoceno: 3x
 
Od: mcckvak
Datum: 29.09.16 19:03

Zdravím Blesík, úplne s Vami súhlasím, vnímam to podobne. Viete som dosť citlivý, samorozoberajuci človek. Ja si mysím, že problém sa mi podarilo nejako uchopiť, len s tými emóciami a citmi je to trochu pre mňa niečo nové.

Verte mi sám so sebou dokážem žiť, možno to tak nevyzerá.

Ďakujem za rady.

Datum: 29.09.16 09:10
avatar

Za to ADHD vás opravdu lituji. To je veliká trampota! *mala* To, že vám zůstala v hlavě a v srdci, to nemusí nic znamenat až tak, že je to třeba řešit. Však ať tam je! Ale klidně žijte a milujte jinou, jiné. Žijte dál! ;) Zamilovala jsem se v 18ti letech. Vzali jsme se, dvě děti. Alkohol! Závislost, alkoholik jak vyšitý. Utíkala jsem se dvěma dětmi z bytu se dvěma balkony a garáží, do mokré IV. bez koupelny, mokré zdi. Děti nemocné. Naštěstí po 2 letech barák bourali a my se stěhovaly na druhý konec Ostravy. To všechno se odehrálo koncem šedesátých, začátkem sedmdesátých let. A co si myslíte, že se stane, když ho dnes potkám? Já babka, potkám stařečka? Zase mám motýly v břiše a chvilku se mi špatně dýchá. Srdce přestane na chviličku tlouci, protože si uvědomí, že v něm stéle je. *sok* No a co? Je! Ať je! Prožila jsem celý život bez něho. Vlastně s ním. Ale žila jsem. Celá ta dlouhá léta, zajímavý život. *sok*

Ohodnoceno: 2x
 
Od: mcckvak
Datum: 29.09.16 18:52

Jej Ďakujem za pozitivnu odpoveď, pekne sa to číta. Určite nehádžem flintu di žita, to už sa poznám, som proste bojovník s ktorým sa život nemazlil.

Vite to je tak, platonické lásky tie nosím v srdci strašne rád. Len toto je presne to keď si človek povie mne sa to predsa nemože stať. A naraz chyť ho, a bum bol som v tom až po uši, a nechápavo krútil hlavou, čo sa to so mnou robí. Najtachšie bolo asi priznať si, že som ozaj hlboko zamilovaný.

Tak Vám prajem všetko najlepšie do ďalšich rokov života, a ja s tým idem bojovať.

Od: rv
Datum: 29.09.16 09:19

Najdi si nějakou ženskou, zklidní se ti hormony a časem třeba zjistíš, že je lepší, než ta předchozí.

Ohodnoceno: 1x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.