Nejste přihlášen/a.
Syn má jednou za 14 dní u sebe svoje synky 10 a 9 let. Pokaždé se těší a připravuje jim program, nejčastěji nějakou cestu /např. na Sněžku, na chatu s tatínky, vícedenní cyklovýlet, na letecký den ap./ Jenže poslední dobou, když kluky má mít, jeho ex mu je předává se slovy, kdy kde mají trénink, kam je má odvézt na zápas. Teď se zas těšil, že je delší volno a že si kluků užije, naplánoval Tatry, ale oni, že zase mají fotbal. Když otec nařídí, pojedete se mnou, tak kluci brečí, že je to důležitý zápas, že tam chtějí. Syn si stěžuje, že kvůli dvěma hodinám fotbalu má celej víkend o ničem.. Razí teorii, když je mám já, budou dělat, co já určím. Mně je ale kloučků líto.Jsou fotbalem posedlí. Navrhuji sednout a probrat s trenérem, vybrat důležté zápasy. Staršího synka trenéři chválí a hraje za dva týmy. Otec chce být nekompromisní. Trvá na tom , že budou dělat, co on naplánuje. Já zas bych klukům vyhověla, za cenu "rozbitého" víkendu. Jak byste to řešili vy?
Já si myslím, že problém je úplně někde jinde, než ve fotbale. Děti jdou do puberty a už mají svůj život, své představy. Odpoutávají se, nejprve od babiček a dědečků, už je nemusí tak často. A na několi dní? To už vůbec! Stačí několik hodin. Láska k nim zůstává, ale nemusí s nimi být. A totéž je to, o trošičku později, s rodiči. Milují je, ale nemusí s nimi být tak často a tak dlouho. Zvláště pak s tím rodičem, se kterým už pupeční šňůru přepižlaly. Mají svůj život, své priority. Proto je potřeba užít si vnuků a dětí, dokud ony chtějí.
Ještě nedávno jsem svého vnoučka držela za ruku. Dnes už ji z mé dlaně vytáhne a rozhlédne se, jestli to někdo neviděl. Ale ještě u mě bývá na noc, moc rád. Příjde doba, kdy svět bude zajímavější, než babička. Takový je koloběh života. My jsme nebyli jiní.
Program samozřejmě podle dětí.
Pokud bude otec bránit svým synům ve sportu, dočká se nejspíše dalšího návrhu na úpravu styku s dětmi. Přestože se nedá předjímat rozhodnutí soudu, tady bych si tipla, že zohlední děti.
Děkuji, to je i můj názor. A ex může s návrhem na úpravu styku opravdu vyrukovat. Znám ji. Jen poznámka, otec jim ve sportu nebrání, naopak. Je sám sportovec a s tatínky organizují dětem orienťáky, cyklo a běžecké soutěže.Když s nimi otec jede, bere kola do auta, někdy jdou do přírody pod stan, jindy k vodě či zdolat nějakou horu..Přijížděli dosud spokojení. Kluci bydlí vedle hřiště a jsou tam pořád. Veškerý volný čas kopou do balonu, tak by chtěl , aby zažívali jednou za 14 dní jiné aktivity. Asi už nastala doba, kdy se to mění.
Já jsem mínila fotbal – oddílovou činnost. Trenér potřebuje vědět, kdy s kým může počítat, pokud někdo začne chodit/hrát jenom někdy, nelze se na jeho účast spolehnout, časem by s nimi trenér mohl přestat na zápasy počítat úplně... Chodit jenom na trénink bez účasti na zápasech by děti mohlo brzy přestat bavit.
Kdo děti k fotbalu přivedl? Nebyl to náhodou otec?
Děti jsou zdatné, s otcem do odchodu matky provozovali více sportů od kol přes běhy, florbal po běžky. Mají plno medailí, pohárů..Otec fotbal nemusí. Přestěhovali se k stadionu a to je pohltilo.Jsem stejného názoru, jako Vy. Jen otec se pořád bouří, že se neužijí, a na co je mám mít jednou za 14 dní, když jeden den odjedou hrát někam mimo okres, druhý den je budím na celodenní turnaj.. Marně mu vysvětluji, že děti budou rády tam, kde najdou víc pochopení. Že jsou odpovědné za tým. Snad hodinu jsem do něj dula, aby se do nich vžil. On furt, že nemá smysl, aby si je bral. A já že i hodina povídání večer o tom, co bylo, je strašně důležitá. Díky.
Vůbec vám (vašemu synovi) situaci nezávidím a v plné nahotě se ukazuje, jakou šíři problémů přinese rozvod. Bohužel za této situace vám nezbývá, než se radovat, jak šikovné máte vnuky a jaký zájem o ně váš syn projevuje. Určitě by měl respektovat syny, jinak si situaci zkomplikuje ještě víc. I když sám cítí, že proměnlivost sportovního vyžití, jakou jim připravuje on, bude kluky daleko víc rozvíjet a budou všestrannější, i když by přímý čas s nimi byl přínosnější než v přítomnosti skupiny vrstevníků a trenéra, nedá se nic dělat. I když program připraveným otcem budou kluci brát jako příjemnou alternativu a ve výsledku budou mít taky radost, je to jen alternativa, oni chtěli být jinde. Časem třeba otcovu snahu ocení, ale teď jim jednoznačně bere něco, co je pro ně víc. Na druhou stranu chápu, jak jej musí ubíjet, když něco vymyslí, naplánuje, zorganizuje, těší se (jak malý kluk), a ono to je pak všechno jinak. Chce to výdrž a pevné nervy.
Milá Bublanino, přesně tak to je, krásně jste to vystihla, až jsem z toho naměkko já. Cítím, že kluci jsou mezi mlýnskými kameny, chtějí být odpovědní vůči oddílu, jsou chváleni v novinách, zato otec smutnej a docela rozhozenej, protože se to po několikáté opakuje.
Krásný den.,
Je to složitá situace. Přimlouval bych se za vnuky, jestli je sport baví, stejně táta nic nezmůže. Násilím je odvést někam, oni tam budou neradi a nakonec k němu nebudou chtít chodit vůbec. Pokud chce táta s kluky vycházet dobře, chce aby ho měli rádi, musí jim vyjít v jejich zálibách vstříc.
Taky si myslím, že by otec měl být rád, že to kluky baví. Navíc nepovažuji víkend se zápasem za "rozbitý" (i když chápu logiku otce) - je plno aktivit na kratší dobu. Po fotbale mohou jít do bazénu, na dobrý oběd, večer si zahrát doma hru... to není slušně strávený víkend? Ale ani nevidím nic zlého na tom, říct jak to cítím, a třeba jednou za dva měsíce ten víkend strávit jinak. Jen přesvědčit ex a namotivovat kluky, jestli mu budou celý víkend protivní, protože vynechali zápas, tak je to k ničemu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.