Nedávno jsem zde psal o netaktnosti mojí tchyně. Věc měla jistou dohru. Má přítelkyně k ní šla na návštěvu, kde se údajně zle zhádaly. Baba začla již mezi dveřmi chrlit, že jsem nevychovaný spratek a bylo ode mě neslušné odcházet z návštěvy. Moje přítelkyně mě bránila, řekla jí, že to ona je neslušná a potom hádka dál pokračovala až dokud má přítelkyně neřekla že to nemá smysl a neutekla s pláčem domů. Vše mi doma řekla a následně i její bratr, který byl tichým svědkem od vedle z pokoje. Nyní je to tak, že já k tchyni nechodím, má přítelkyně se s ní nějak nebaví. Dřív si volaly psay, teď nic. Mrzí mě to na jednu stranu, že jsem jim naboural asi rodinný vztah, ale na druhou stranu, já si nezačal a konečně moje přítelkyně otevřela oči. Jde mi teď spíš o to, že do života jdu s oběma. Tchyně i partnerka. Bojím se, aby mou partnerku neovlivnila a třeba aby nám jednou vůbec pochválila a někdy i s radostí pohlídala a rozmazlovala děti nebo k nám přišla na oběd - když u toho bude ,,nevychovaný spratek´´ 
Co si o tom myslíte? Nechci celý život hádky skrz tchyni a problémy ale vzdávat se kvůli tomu, že je něčí matka praštěná, se mi taky nechce. Jen asi teď nemám sílu bojovat.
To si říkám taky, ale co když se do našeho vztahu bude pořád montovat? my se pohádáme, pak se s ní pohádáme a pak to zase bude atmosféra... Mrzí mě, že to nelze řešit nějak v klidu bez toho, aby vybuchla a urážela se, když se jí řekne, že něco bylo přes čáru. Chtěla nám dát psa. Jen tak. Ani nám to neřekla prostě někde zajistila štěně rasy, kterou ani nechceme s tím, že přece jsme o psu mluvili... Nakonec ho šla uražená vrátit...
Tchyně je zřejmě panovačná, netolerantní a hádavá. Povahu nezměníte, zřejmě se na čas urazí a potom to pojede opět ve starých kolejích. Předpokládám, že pokud se s přítelkyní nepohodnete, půjde stejně za mámou...
Je to jen na Vás, ale já bych tohle netolerovala, těžké rozhodnutí.. s přítelkyní máte i její rodinu.
Pokud bych o partnera hodně stála, pro klid bych se odstěhovala 200 km daleko.
1x
Stalo se, co se stát muselo. A dobře tak! 
Myslím si, že vaše přítelkyně by neměla ztratit kontakt se svou matkou. Měla by si s ní psát, volat, mailovat. Možná ji čas od času pozvat někam do restaurace nebo do cukrárny na kafe, zákusek, večeři. Tam, mezi lidmi se nezhádají, ale budou si povídat. A tak by se pomalu mohlo začít napravovat to, co "naštvaná držka" zavinila. Bez hledání důvodů, vyříkávání si a nějakých pochybných řešení. Jestli se mají rády, pak by to mohlo začít fungovat. To všechno bez vás. Až po čase, až se vlny uklidní. Všecko má svůj čas.
1x
doplněno 07.11.16 12:18: Babkazov: samozřejmě máte pravdu,ale ne každý ma to štěstí na takové prarodiče, rodiče. Když se takhle chová, tak by jela a veškerý kontakt bych přerušil
Danys, nemyslím si, že to co píšete, že je to tak. Máme rodinu, máme mámu a příbuzné. Nejsme na poušti a sami. Funkční rodina nás nesmírně obohacuje. Nikdy nejsme sami. To, že se občas poštěkáme, to nic na věci nemění. Stále se máme rádi. A naše děti mají milující babičky a dědečky, pokud my sami jsme milujícími babičkami a dědečky. 
Smutný je život bez rodiny.
1x
1x
Vždycky je dobré se řádně seznámit s rodiči přítelkyně, než s ní máte děti. (Tak abyste mohl včas vycouvat) S přítelkyní pak máte na krku i její matičku, se kterou prostě nějak budete muset vycházet. Pokud to tedy není v rovině jedné návštěvy ročně, kdy se to dá nějak přetrpět, ale je to mnohem častější. Navíc když od ní budete chtít hlídat děti, tak by mě jaksi vyhlídka na takovou tchyni dost odradila. Přítelkyně se s ní může taky pohádat, ale je to její máma a většinou se stejně udobří. Vy za toho nevychovaného spratka, ke kterému bude mít odstup, u ní budete pořád. Teď už se těžko radí, tchyní už nepředěláte, a díky tomu, že máte s její dcerou děti, tak jste v tom nenávratně zaháčkován. Vaše tchyně bude asi velmi zvláštní hádavá povaha, jestli s ní chcete nějak koexistovat, tak si vždy vzpomeňte na to, že jen úplný hlupák se hádá a řve, co mu hrdlo stačí, chytrý člověk se vždy ovládne.
1x
Podle mých zkušeností se do budoucna nic nezlepší. Budťo se s přítelkyní rozejděte nebo odstěhujte daleko.Jestli si myslíte, že z takové fúrie bude v budoucnu milá hlídací babička, tak se hořce pletete. Nebo snad chcete, aby vašim dětem vykládala, jaký jste...? Jak tu někdo psal, že rodinu máme jen jednu atd. To je pravda, ale mně život naučil, že s určitými lidmi je nejlepší se nestýkat, protože radši budu sama v jakés takés pohodě, než udržovat "rodinné vztahy" s lidmi, kteří akorát umějí na všechno nadávat, stěžovat si, že nemají peníze, pomlouvat atd.
1x
Možná, že by stálo za to, přimět vaši přítelkyni, aby si uvědomila, že není dítě a vztah matka a dítě se z posunul do úplně jiné roviny. Já neříkám, že by se měla odstřihnout, ale měla by se naučit chovat jako matčina hmhmhm jak to říci? Kamarádka, partnerka, rovnocený dospělý člověk? Tak nějak. Měla by pustit lem sukně mámy a měla by si umět obhájit svůj život, své názory a postoje. Bez křiku a emočních bouří. Měla by se naučit říci DOST! a NE! Ne jako trucovité dítě, ale jako rovnocený společník. Nemusí se zpovídat a obhajovat před mámou, která nemá právo ji kontrolovat. Jen před sebou a svým svědomím. Jako dospělý, sebevědomý člověk, který ale sebevědomí nemusí dokazovat citovými hrouceními. 
Nevím, jestli mi rozumíte. Moc bych byla ráda, kdybyste to pochopil vy a vaše přítelkyně úplně dokonale. Pak by bylo pro ni všecko mnohem snazší.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.