Ahoj,možná to je trochu blbá otázka ale nějak mi to v hlavě nedá.Jsme s přítelem spolu už půl roku dost často,skoro každý den,plánujeme společné bydlení.Je nám oběma 22 let a ještě jsme se nikdy nepohádali a ani náznak hádky nikdy nebyl.Né,že bych o to stála ani on ne,jsem jen ráda,ale když vidím ostatní vztahy jak to chodí tak si říkám,jestli není něco špatně.Jsem za něj moc ráda a dobře si rozumíme,věříme si.Když jsme se o tomhle bavili řekl mi že nestojí o hádky,že hádky nemá rád a jsou pro něj zbytečné a já to cítím také tak.Myslíte,že je to v pořádku a nemusím se o nic strachovat? Děkuji,opravdu je mi blbé se na tohle ptát,cítím se trošku trapně.
0x
Půl roku je ještě krátká doba, ale jsou i vztahy které se obejdou bez hádek a partneři jsou schopni řešit vše v klidu. Buďte ráda, že nemáte s partnerem potřebu se hádat. Přeji vám, aby vám to oběma vydrželo...
doplněno 11.09.16 20:52:
Tak pokud máte pocit, že se některým tématům raději vyhýbáte a nebavíte se o nich jen proto, abyste se nepohádali, pak to dobře není. I když mají dva lidé třeba odlišný názor, dá se najít kompromis. Ta komunikace a otevřenost je ve vztahu hodně důležitá. Někdy člověk v sobě dusí to, co má na srdci, jen aby byl klid a druhého se nějak nedotkl, ale pak se to nastřádá a stačí malichernost a člověk vybuchne..No a hádka je na světě. Je dobré nebát se komunikovat o všem s partnerem, znát jeho názory i reakce na různé věci a situace..
0x
Měli jsme to s ex-přítelem podobně. Nepohádali jsme se nikdy za necelé 4 roky (ale vztah jako vztah fungoval asi 3 roky). Když už jsem jednou věděla, že mám pravdu, ale on trval na svém, tak jsem odešla do jiné místnosti a on pak přišel, že jsem měla pravdu - to byl asi náš největší "konflikt" 
No a jednou jsem ho o něco požádala (pomoc v domácnosti, měla jsem málo času, on měl spoustu volného) a on na mě obrátil oči v sloup. To asi nebyl konflikt, spíš mě tím hodně zranil. Jinak jsme byli schopní dělat kompromisy - jeden chtěl na kolo, druhý na prohlídku hradu, tak jeden ustoupil a jindy bylo podle něj. Nikdy mu nevadilo, že jsem s ním nešla na rodinné sešlosti, nikdy jsem mu nezakazovala chodit s kamarády na pivo a když jednu chvíli chodil hodně, tak jsem ho prostě poprosila, abychom byli víc spolu - vyhověl, neměl s tím problém.
Na druhou stranu už dneska vím, že o plno věcech jsme se nedokázali bavit a možná by bylo lepší se do krve pohádat, než všechno držet v sobě.
doplněno 11.09.16 20:50:
No vidíte, tady už zní reálná pochybnost. Na druhou stranu, ženy a muži často mají rozdílné potřeby "o čem mluvit", že?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.