Konec dvouleteho vztahu?

Soody. K Tvému věku rozchody patří. Poznali jste se velice mladí a za dva roky jste vyspěli. I Vaše představy o životě se změnily. Jestli jsi schopen přejít do roviny kamarádství, udělej to. Jestli ne, rozejděte se úplně. Ale tak, abyste se kdykoliv mohli sejít.

Moc dobře to znám, Povím vám svůl příběh.

Měl jsem přítelkyni. Poznali jsme se na střední, bylo nám spolu dobře, ona byla inteligentní, opravdu moc chytrá, učila se na samé jedničky a měla v životě jasně naplánovanou cestu, ale po 4 letech nám to skončilo. Bylo to tenkrát pro oba těžké, ale bohužel každý měl jiné životní plány a každý měl jiné životní priority. Hodně dlouhou dobu jsem truchlil, měl problémy na vysoké školy kvůli tomu, protože jsem se neučil a tak podobně.Už je to skoro 4 roky po rozchodu a já se dozvěděl zajímavou věc. Po mně si našla nějakého muže, který nemá dokončené ani základní vzdělání, pracuje ve fabrice, holduje alkoholu a ona žije už od dětství se starým dědou na poště v domě. Vůbec není tím pádem zajištěná, nemá žádné úspory, ani auto, nic. A teď se jim narodilo dítě. Takže je na mateřské, on nějak vydělává a myslím si, že časem ji dojde, že je úplně jiné úrovně než její partner, který je každý den v lihu a hospodě.

Takže teď po letech vidím, jak se dokáže člověk negativně změnit a dělat hlouposti a jsem rád, že už s ní nejsem. Mám společensky poměrně hodně prestižní zaměstnání, dělám, co mě baví a vážím si každého dne, který žiju. Aktuálně jsem nějakou dobu bez přítelkyně, ale vůbec mi to nevadí. Vezměte si z toho, co potřebujete, ale já vám radím: Rozejděte se, zapomeňte na sebe, abyste se pak netrápili pocity, co asi teď zrovna s kým kde dělá, měl také čistou hlavu, své zájmy a svůj život jaký chcete. A časem třeba uvidíte jako, že je dobře, že jste utekl.

P.S.: Tenkrát jsem byl tak na dně z toho rozchodu, že mi pomohlo poraďte.cz, kde jsem ještě v tu dobu byl zde uznávaným čestným členem.

Hlavu vzhůru, život jde dál - Pro jedno kvítí slunce nesvítí!

Dobrý den, Vaše přítelkyně uvažuje více realisticky a méně citově (což je u ženy poměrně zajímavé). Pokud budete své plány realizovat, tak stejně k rozvolnění vztahu dojde, ale to neznamená, že nemůžete zůstat ve styku (asi už jen občasném a kamarádském). Myslím, že Vaše přítelkyně v tom má jasno a Vy to budete vstřebávat postupně (až Vám to dojde). Zdravím!

soody - pokud je to první láska, tak ta ve Vás zůstane do konce života, ale život půjde a jde dál.

Souhlas s Benem.

Děvčata jsou vždycky více /psychicky/ vyspělejší, než stejně staří chlapci. U Vás ještě mínus rok.

Za deset let ten rozdíl nebude až tak markantní.

Zatím byste si měl každý budovat svoji budoucnost, ona již k tomu dospěla, Vám to chvíli potrvá.

Najdete si jistě jiné zájmy, náhledy na život, lásky i přátelství.

Pokud byste spolu ještě chodili 2 - 3 roky, tak stejně by byl vztah přechozelý a povětšinou se lidé rozchází, znají se, všechno si už řekli, nic nepřekvapí, nic nového, stereotyp.

Ty dva roky je tak akorát, a nyní půjdete každý svojí cestou. K vašemu věku to patří. Měl by si tím každý projít, je to určitý vklad do budoucnosti, pro další vztahy. Z každého si nesete nějaké zkušenosti.

ale no tak. Neberte věc nijak tragicky a nijak dramaticky váš vztah neukončujte. Docela normálně se od sebe vzdálíte a vztah vyšumí v úplném klidu, tak nějak sám od sebe.

Zůstaňte kamarády a pak se uvidí. Třeba potkáte ještě větší lásku zrovna Vy a nebudete litovat, nebo časem si zvyknete, že je jen kamarádka a kdo ví, co bude, až se jednou sejdete? Můžete být pro ni mnohem víc přitažlivý po zkušenostech v cizině na studíích, jako sebevědomý muž, který něco dokázal a dozrál, než 18tileté holátko.