Sračkování luk

Proč by se nesmělo,naopak je to vhodnější než cpát do půdy kvanta chemie? Vždyť i ten název je spojen s mrvou-hnojem.

Jo u nás to taky jede, když místní kolchozníci řádí na polích kolem vesnice. Už jsme si i několikrát říkali, že zavoláme na hygienu, jestli nejsou nějaké normy pro zamoření ovzduší zápachem z hnojiv, protože se pak i několik dní nedá chodit ven nebo větrat. Obzvlášť pro děti je to asi matroš. Jinak zákon o hnojivech najdete tady http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-156 Kejda má i svoji stránku na wiki https://cs.wikipedia.org/wiki/Kejda

nojo holt nejsem samuraj ale fakt, to byste musel zažít, několikrát za rok smrady z močky nebo i jiných chemických postřiků, přes zimu skoro nevyvětráte kvůli smradu z komínů, páč hlavně důchodci spálí co se dá atd... ale to už jsem OT, omlouvám se

jo a jako další vedlejší efekt hnojení je ve studnách, všichni co je tady v okolí máme, zamořeno koliformními bakteriemi

OMG, vy jste teda cimprlich.

Koukám zlatej život ve městě. Pole v nedohlednu, stejně jako prasečák, tedy smrady z chlévské mrvy se nekonají. Pevnými palivy nikdo netopí, naopak když si někdo udělá neohlášený oheň na zahrádce, ještě ho sousedi napráší že smrdí. Studnu má každý v takovém stavu, v jakém si ji udržuje, znečištění z hnoje nehrozí, navíc každý má městský vodovod s velice kvalitní někde až kojeneckou vodou.

U nás po sklizni taky jezeďáci hnojej pole prasečí kejdou a smrad je po celém okolí, ale holt se nedá nic dělat, rostliny to potřebují. Zemědělci by po aplikaci kejdy a jiných organických hnojiv, co nejdříve tyto látky zapravit do půdy právě kvůli zápachu. Někdo to dodržuje, tzn., že jeden hnojí a druhý za ním ihned podmítá nebo zaorává.

Bohužel někdo to nedodržuje a klidně celý týden nechá srajdy ležet na poli. I když jsem z vesnice otec má farmu, na které mu pomáhám, tak z toho smradu, který se line všude po okolí, také nejsem nadšen. A nejlepší je když jedete autem s klimou a nasajete si to, to Vám pak smrádek připomene klidně i druhý den

Je hloupost vypouštět na louku dusíkatá hnojiva - potom z toho není louka, ale pleveliště, plné merlíků, kopřiv a podobných rostlin. Na druhou stranu, je to záležitost majitele. Co se týče zákazu - třeba pole se hnojí normálně chlévskou mrvou, zakázané to určitě není (nebo o tom alespoň nevím).

Kde je zemědělství a živočišná výroba, tam to občas smrdí. S tím nikdo nic nenadělá. Aplikace kejdy je regulérní organické hnojení polí i luk. Semena plevelů se tam s kejdou nedostanou, není odkud.

Ildiko, přečtěte si něco o použití kejdy i na trvalé travní porosty. http://web2.mendelu.cz/af_221…ostlin/html/hnojiva/kejda.htm

Tam jde o to, že tyto plevele milují půdu bohatou na dusík, zatímco luční tráva a byliny ho nesnášejí. Sedláci si dávali vždy pozor i na to, aby dobytek nezanechával na louce trus - odnášel se.

Já vím, jaký má kejda vliv. Ono také záleží na místním složení půdy - pokud tazatel žije někde, kde je extrémně nízké procento dusíku, je možné, že louku opravdu hnojili kvůli výnosu. Já jsem také ovšem viděla dost luk, které se podobnými postupy zničily.

Myslím, že to není moc o hnojení za účelem vyšších výnosů. Jde spíš o to, jak se toho smradlavýho humusu zbavit. Ty louky ležej ladem. Maximálně je traktor poseká a nechá trávu ležet než shnije.

Mě osobně tedy víc štve to,že jezeďáci zaorávají úrodu a pak chtějí dotace.Na podzim tady zaorali řepu klasického vzrůstu.Na poli vedle sekali pšenici,dělali balíky a ty tam do dneška shnilé stojej a za městem si vystřihli hromadu cibule zhruba 20 na 8 metrů...to byl smrádek.

Asi je to hodně obtěžující, ale nevím co s tím. Jen se chci podělit: Nejde mi tady vložit maličké videiko, které si kamarádky přeposíláváme ve sranda mailech. Tak aspoň popíšu. Technopárty za vesnicí, bedny dus dus, zválená, poblitá tráva a pomoc není. Přijíždí traktor, který táhne fekální rozprašovač v provozu. Objíždí v kruzích louku s technopárty. To, co nerozprášil oddíl policie, rozprášil jeden chlap na traktoru.

Nevím jak je to dnes. Ale dřív se smělo hnojit močůvkou jen těsně před deštěm. Jednak aby se tou vodou naředila a lépe vsákla, a potom aby se tou močůvkou nasucho nespálily rostliny pod ní.

I když je fakt, že mi jeden sedlák říkal, že se to občas dělalo záměrně, na vypálení plevelu.

Holt to jsou ty "radosti" bydlení na vesnici. S tím se asi musí počítat.

Nejlepší na tom ale je ,že takovým kritkům zemědělské výroby biftek ,svíčková nebo řízek nesmrdí!

Přesně moje slova. Lidem to smrdí, ale výrobky z mouky a masa potom kupují jak vzteklí...

Mýlíš se, pořádný řízek od českého zemědělce si nekoupí. Koupí si radši ty srčky z Německa. Rozemleté kůže atd. Ovšem perfektně načinčané a zabalené.

V Německu čas od času také nakuouji a nikdy jsem si nevšimnul, že by tam byly namleté sračky. V Německu si tyhle praktiky moc nedovolí, jako u nás v supermarketech.

Já jsem nepsal co koupíš tam, ale co je určeno pro naši spotřebu.

Tak ony ty největší srajdy sem na náš trh jdou především z Polska, ale samozřejmě i z jiných států. Já říkám jedno: dokud tady lidi budou sračky kupovat, budou se sem sračky vozit. To je přímá úměra nabídky a poptávky. Já jsem ten šťastný, že si hodně věcí sám vypěstuji.

Děda má vedle fabriku na výrobu plastických hmot a když tam obsluha chybně zamachruje tak to je puch k nevydržení, zlatá kejda