Tělesné tresty

Od: Datum: 22.08.16 17:52 odpovědí: 16 změna: 24.08.16 04:16

Ahoj,

Dnes se na ulici stala situace, z které jsem celkem v šoku. Jedu autem a po chodníku jde otec s dětmi. Dítě něco provedlo, co konkrétně nevím, ale co mne překvapilo bylo chování otce, který dítě udeřil do obličeje pěstí takovou silou, že dítě spadlo na zem, následně ho začal fackovat a tahat za vlasy. Dítěti mohlo být odhaduji 8-10 let. Bohužel se díky provozu za mnou nedalo ihned zastavit.

Ikdyž jsem měl dost na spěch odbočil jsem do nejbližší ulice a otočil se a vrátil se, jestli je ten klučina v pohodě.Jeho otce jsem seřval a vynadal. Na oplátku jsem málem dostal po hubě taky a jako bonus mi prokopl dveře u auta a utekl.

Chtěl jsem zavolat policii , ale to jsem již nestihl. Celý den jsem z toho celkem mimo. Chápu, pokud dítě něco provede, něco co už je přes čáru, dostane malý pohlavek, nebo ho plácnete po zadku,ikdyž nejsem zastánce žádných tělesných trestů, ale toto už bylo dosti přes čáru. Říkal jsem si, že jsou lidé, kteří vlastní děti mít nemůžou, dali by všechno za ně, a pak jsou s prominutím, takový kokoti, kteří se k nim chovají takto.

Jak by jste se v takové situaci zachovaly vy?

Setkal jste se někdo s takovou situací?

Hezký zbytek dne.

Miki


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 22.08.16 18:13
avatar

Ne, s trestem jak ho popisujete rozhodně nesouhlasím. Ovšem přiměřené tělesné tresty schvaluji (pohlavek, v krajním případě vařečkou přes zadek...). Je ovšem otázka, jestli by takový trest měl náležitý účinek, a jestli by nebyl syn schopný to otci obratem vrátit i s úrokem (bohužel, dnešní styl výchovy k tomu spěje).

Jak bych se zachoval? Nijak. Ze zkušenosti vím, že bych dopadl minimálně jako Vy (taky by mi ale mohl vrazit kudlu do břicha, že se do toho pletu. Dneska je to běžné) a že by to stejně k ničemu nevedlo. A kdyby nedejbože došlo ke rvačce a já tomu člověku sebeméně ublížil (stačilo by, kdyby to on tvrdil), odnesl bych to já. Na svědectví okolojdoucích se rozhodně spoléhat nedá. A nezlobte se, to nemám za potřebí. Ano, je to netečnost a možná zbabělost, ale v dnešním světě to prakticky jinak nejde. Já s tím nesouhlasím, ale to je tak vše, co s tím můžu dělat.

Tak, a teď do mě!

Ohodnoceno: 6x
 
Od: miki145
Datum: 22.08.16 18:23

Chápu Vás, právě z tohoto důvodu jsem na jeho otce utočil slovně. nikoliv ručně, to mi za problém nestojí. Když toho dítěte mi bylo fakt líto. Todle silně přehnal.

Od: zz
Datum: 22.08.16 18:55

Vyzýváte, že do vás máme šít, tak já začnu otázkou:

Tvrdíte, že dnes je běžné skončit s rozbitými ústy a kudlou v břiše. Když připustíme, že máte pravdu (což bych rozporoval), uvědomujete si, že takováhle občanská pasivita může být z velké míry příčinou tohoto stavu a že pokud budou všichni pasivní jako vy, nic se ani zlepšit nemůže?

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 22.08.16 19:57
avatar

Ano, to si uvědomuju. Jenže život mě naučil se do ničeho moc neplést, nejvýš zavolat policii (pokud možno anonymně). Když jsem jednou chtěl upozornit (slovně) jednoho řidiče na nevhodné chování na silnici, vytáhl na mě pistoli. Vy byste si byl jistý, že nevystřelí? Já teda ne! Ale to nemusí jít ani o násilí, ale o v podstatě banální záležitost. Před časem jsem našel na ulici občanský průkaz a bláhově ho šel odevzdat na městskou policii. Kdyby mi někdo vyprávěl, co bude následovat ze strany policie vůči mé osobě a kolik času mě to bude stát, považoval bych ho za blázna. Takže poučení pro příště - když najdu občanku, rozhlédnu se... a skopnu jí do kanálu.

Takže když nebudu pasivní, odskáču to jen a pouze já, ať už z jedné, nebo z druhé strany. Na tom prohnilém stavu to stejně nic nezmnění. Je to smutné, nelíbí se mi to, ale bohužel, je to tak.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 24.08.16 04:16

Odevzdal jsem kdysi občanku na policii, chtěli jen vědět, kde jsem ji našel a to bylo všechno. Na Vašem místě bych občanku odevzdal a jakékoliv další zdržování bych nedopustil - prostě bych jim řekl, že nejsem zadržen ani zatčen, takže mě nemůžou zdržovat a nazdar.

Ohodnoceno: 0x
 

 

Datum: 22.08.16 18:17
avatar

Ani já nesouhlasím s trestem jak ho popisujete, být toho svědkem asi se ozvu ale kdo ví, možná bych se bála, že taky jednu chytím. Plácnutí na zadek snad ani nepovažuji za trest, obyčejně to bolí víc toho co plácne než děcko.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 22.08.16 18:58
avatar

Tohle nebyl tělesný trest, to bylo fyzické napadení. Tak, jak to popisujete - volala bych policii. Ale ve skutečnosti, kdo ví, strach paralyzuje. Zažila jsem napadení (člověka) na ulici dvakrát, vždycky jsem zakročila (aspoň volala policii), ale za cenu něčeho, co už nikdy nechci zažít. Tak kdo ví.

Ohodnoceno: 4x
 
Od: mikn
Datum: 22.08.16 20:35

Mikine,nezlobte se,ale podívejte se na dnešní mládeż a nejenom mládež.Viděl jste obecnou školu?Krev tekla?Opravdová,velká facka jenom dobře,pěstí samozřejmě ne.Vemte si,čím větší facka,tím větší strach udělat to znovu.Myslím,že fyzické tresty by se ve škole měly povolit.Pocházím z velmi chudé rodiny.6 dětí,otec invalida,matka v domácnosti.Byli jsme nejchudší široko daleko,ale byli jsme šťastní.Když někdo něco udělal a nikdo se nepřiznal,seřadil si nás otec podle velikosti vzal řemen a už to jelo,i sestru.Ten kdo to udělam si to pak ods.al jěstě víc.A myslïm,ž jsme slušní lidè.Na svých dětech aplikuji to samé.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 22.08.16 20:47

To mi řekněte, že jste byl šťastný, když vás otec řezal řemenem a vy byl přitom nevinný. To je nad moje chápání.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: mikn
Datum: 22.08.16 20:52

Milý Plaveste,proč mě chytáte za slovo?Zrovna když mě,nebo nás bil,nebyl jsem šťastný,ale co jsem měl dělat,když se někdo nepřiznal?Jinak jsme se měli rádi,tatínek pak byl smutný.Apropo kolik je Vám let,plaveste?

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 22.08.16 22:24
avatar

miky - Ono je to asi jediné řešení, jak u více dětí potrestat. Vidím to na svých dvou vnoučatech. Prošli obdobím, kdy se ani jeden nepřiznal a házel vinu jeden na druhého. Já nechtěla trestat neviného a tak jsem vysvětlovala, ovlivňovala, vyhrožovala, slibovala atd. Strávila jsem na tom dva dny. Teprve zabralo, když jsem řekla, že k mnám tedy nebude jezdit ani jeden, dokud se nedohodnou a nepřiznají. Kdo měl dřív na tohle čas? A kdo ho má dnes? A když by jim to procházelo, při Vašem počtu sourozenců, nebyl by nikdy nikdo potrestán, tak co by z nich vyrostlo? Nejsem pro pro hrubé zacházení s dětmi, ale takový přiměřený výprask, pokud jew to už nezbytné, dokáže někdy divy.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: mikn
Datum: 22.08.16 22:43

Souhlasím blesiku

Ohodnoceno: 0x
 
Od: vanad1
Datum: 22.08.16 23:39

Ano, setkal a po peripetiích mi to je naprosto jedno. Vše se děja tak, aby se lhostejnost stala základní normou. Někomu pomůžete (viz. Martin Maxa) a nakonec vás odsoudí. Vy půjdete pomoci dítěti, otec chytne tuplovaného nerva, skočí po vás, vy mu vrazíte a otec poběží k lékaři, že jste ho napadl. Nedokážete, že jste nic špatného neudělal a odejdete s pokutou ža přestupek v dobrém případě.

Stojí vám následné problémy za to? Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Staré a dobré pořekadlo. A za každý dobrý skutek následuje spravedlivý trest. To je 100 % funkční. Nehas co tě nepálí. Proč asi toto předkové vymysleli?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: zz
Datum: 23.08.16 00:54

Vanad: Protože si potřebovali ospravedlnit - racionalizovat svoji neochotu postavit se nesprávné věci i za cenu osobního rizika a ztráty? Držet hubu a krok je vždy jednodušší. Z dlouhodobého hlediska ale nebývá nejjednodušší cesta zároveň cestou nejlepší...

Ohodnoceno: 1x
 
Od: vanad1
Datum: 23.08.16 08:52

Tak například toto tvrďte Martinu Maxovi. Byl pravomocně odsouzen za svou pomoc. Nechápu proč by měl někdo takové riziko postupovat. Není to jeho věc.

Jedna věc je radit jinému, aby postupoval riziko postihu za dobrou věc a druhá sám být v pohodě a kritizovat ty druhé, že jsou neteční.

I já jsem jednou pomohl takovému chroustovi, když ho Cikán mlátil do držky pěstí a nakonec jsem musel k soudu, i když u toho byla hromada svědků, stejně to šlo k soudu.

Proto říkám, ať si každý pomůže sám.

A jak jsem napsal, proč tedy naši předci vymýšleli taková pořekadla?

Ohodnoceno: 0x
 
Od: zz
Datum: 23.08.16 17:32

Proč vymysleli to, co vymysleli, na to jsem Vám již odpověděl v předchozím příspěvku. Váš názor Vám neberu, klidně se sobecky starejte jen sám o sebe, ale pak nenadávejte na to, že to tu vypadá tak, jak to (podle Vás) vypadá. Fungující občanská společnost zkrátka nemůže fungovat na principu "nehas, co tě (právě) nepálí" (jak Vy navrhujete). Naštěstí je tu stále dost lidí, kteří tento přístup nevyznávají a to je fajn ;)

O Maxu se přít nebudu, protože k tomu nemám dost informací (a troufám si tvrdit, že jich dosti nemáte ani vy, pakliže jste neprostudoval soudní spis) - jedna strana tvrdí, že někoho bránil. Druhá strana, podpořena lékařskými zprávami, tvrdí že nešlo o žádnou obranu, nýbrž o "pomstu" za to, že se původní násilník (který nicméně již neútočil) zachoval jako hovado...

Jak říkám, nemám dost informací, nebudu tu tedy kopat ani za jednu ani za druhou stranu.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.