Jak předejít podzimním depresím?

Ty depky mají společného jmenovatele-světlo a melatonin. V psychiatrických léčebnách prý léčí světlem, aby si mozek zreguloval výrobu melatoninu. Prý se tam svítí jako v Las Vegas. A asi to bude pravda. Známá na podzim mění žárovky, tam kde pobývá, za silnější zářivky. Říká, že ji to pomáhá.

Když to na mě "padá", tak mám potřebu jít do přírody,nebo si koupím nějakou maličkost,udělám si radost aj eště víc mi pomůže udělat radost čímkoliv někomu jinému.. Hlavně se snažím se v tom nepatlat. Nejlepší terapie je pro mě práce-činnost-nějaký cíl a pak nemám čas na deprese...Krásný prosluněný den**

Podzim je pro mě naopak krásný,žádné deprese...Jdu do přírody, sledujit ty nádherně vybarvené stromy,sbírám houby,trhám trávy,plody na aranžmá...Člověk nabere v lese hodně energie,a letos je k tomu vynikající počasí...Pak dojdem domů,uděláme kávičku,punč,nebo čaj...zapálím aromalampu s hezkou vůní...to je pro mě krásně prožité odpoledne,zrovna včera to tak bylo,akorát ty houby už nerostou,je moc sucho..Hlavně vypustit všechny zbytečnosti z hlavy...Život je moc krátký,aby jsme si ho zkracovali depkami...Tak hlavu vzhůru a vidět jen to hezké a pozitivní...

Já si myslím papene, že Ty jsi takový pozitivní člověk, kterému, jak doufám, depky nehrozí. A navíc máš nás tady na poradně, takže kdyby náhodou bylo ouvej - tak Tě z toho kolektivně dostaneme! Já také nemám moc ráda ani podzim a ani zimu, to přiznám bez mučení. I když je podzim krásně zbarvený, za chvilku to opadá a nastane dlouhá zima. A u nás dosti drsná. Takže v mém věku už sníh moc nemusím. I když ty kopečky okolo jsou někdy opravdu překrásné a rekreanti si samozřejmě libují. A co je hlavní, máš okolo sebe rodinu, přítele, pejsky a doma hodně krásných kytiček. Pro osamělé ten podzim a blížící se Vánoce jsou asi depresivní. Ale zase na druhou stranu si to někteří osamělí působí svým přístupem k životu, někdy pohodlností, přemýšlením o nemocích apod. To já zde mám tu svou rodinku pořád, nejsem líná pro ně něco dobrého připravit v týdnu i pravidelně každou sobotu. A když mají čas, neotravuji je svými problémy, ale raději si po obědě dáme kavčo a třeba partičku karet. Takže to je můj recept na zahánění depky a obrana proti osamění. I když člověk žije sám, osamělý nemusí být v žádném případě. A to je moc důležité!

Těšit se na ježíška Chodit cvičit a ven na procházky, pracovat , dělat si radost, , , ,a hodně si svítit

Papene, neříkejte, že se ptáte kvůli sobě, nevěřím! Zato já... jsem teda přesně ten typ člověka, kterého barevné listí fakt nenadchne a venkovní slota už vůbec ne. Miluju zimu, to jo, ale takovou tu temnou mezifázi, jak podzim vnímám... brrr Ale taky už jsem si našla pár "vychytávek". Podepisuju se pod všechny, co radí světlo - když je sluníčko, posunu si i pracovní stůl, aby mi svítilo na něj! A chodím ven, dokud je světlo. A pak ve tmě se snažím proměnit šero v romantiku - jdeme se projít do zapadlých uliček, dáme si v sychravém počasí čaj/čokoládu v nějaké útulné kavárně/čajovně a pozorujeme déšť za oknem a libujeme si, že nemokneme - vždyť to taky nemá každý! Pak si snažím udělt hodně radosti. Čtu si nějakou bezva oddechovou knížku nebo zajímavý časopis a koukám na filmy, na které nemám čas - starou klasiku, takový Zeman na podzimní večer nemá chybu No a pak taky bantuju všechny na sraz - pokec je moc fajn a člověk trochu sobecky zjistí, že není sám, koho něco trápí, a jednak se uklidní, že neblázní sám, a taky má z toho, že řekne pár konejšivých slov, dobrý pocit a hned se líp cítí. No a Vám navíc závidím i zvířátka! Když se k Vám přitulí, musíte být v sedmém nebi A jak píše Lidka, když bude ouvej, napište sem, my Vám hodíme Vaše oblíbené smajlíky a hned bude dobře! Krásný den všem

Jo, já to začala psát ve chvíli, kdy ještě nebyla fotečka.. Krásné kytičky!

Pozitivní účinky má rozmačkaný banán na kaši do něj vymačkat citron a pomeranč + lžíce medu. Pomalu, skutečně pomaloučku konzumovat.