Investice do nemovitosti rodiče

Domluvte se matkou. Možná, že peníze od Vás střádala a když dům zhodnotíte, tak mileráda na úpravu přidá. A vlastně Vás to nebude kromě práce nic stát.

Předpokládám tedy, že za X roků bydlení v prvním patře v nemovitosti jste platil nějaké nájemné. V dnešní době by to mohlo být okolo 8 -13000 korun měsíčně. Nevím, kolik tam máte místností a jestli jste k tomu používali zahradu, garáž, parkování na pozemku, sklepy apod..

Já bych synovi nájemné nevyměřila, jiné náklady by se dělili, tak jak píše tazatel zvláště, když se stará o celou nemovitost včetně pozemků. U vás nejde najít řešení, aby vyhovovalo všem. Postavte si vlastní domek, ne nějak moc veliký neboť děti rostou a vyletí z hnízda. Nakonec až přijde čas, jedno dítko může přijmout nabídku od babičky, aby bydlelo v patře.

Po zkušenosti v naší širší rodině doporučuji pouze 2 varianty a mám pocit, že ani jedna se Vám líbit nebude. Jedině snad se domluvit s bratrem - pokud je lidumil, že bude souhlasit s nějakou symbolickou kompenzací protože je sám "ve vatě". Již dříve tady proběhly diskuse ze kterých vyplynulo, že v některých rodinách to opravdu funguje tak, že jeden sourozenec "shrábne" dům a ten druhý dostane pár šupů a nevadí mu to vůbec, že tento (promiňte mi ten výraz) "okradený" sourozenec (který se z domu rodičů odstěhoval z nejrůznějších důvodů) klade klid a úctu v té původní rodině nad uspokojení a řešení potřeb své vlastní rodiny (jeho dětí a manželky). V naší širší rodině (resp. rodině mého sourozence) dochází naopak ke špatné situaci - nikdo z nich nebyl finančně natolik "na výši", aby si mohl dovolit odejít středem a holým zadkem. Vy stále máte na vybranou a tak doporučuji jen toto:

1) Nechat nyní ocenit dům znalcem a POLOVINU této hodnoty odevzdat bratrovi. Maminka jej pak napíše na Vás a bude (v Katastru) uvedena jako "břemeno" (právo dožití). Pokud nemáte tolik peněz, tak si je půjčte v bance. Bratr má možná také rodinu a někde bydlí (pokud u partnerky, může časem nastat jedna z Vámi zmíněných situací a to, že v krajní situaci odejde "s holým zadkem" a v domu z něhož mu de facto kdysi patřila 1/2 - jakožto dědictví po matce - bydlí Vaše rodina, mohl by jít taky bydlet do Naděje nebo pod most).

2) Koupit si pro svou rodinu dům jiný - dostatečně veliký nebo si jej časem předěláte, abyste se tam vešli (obdoba investice do podkroví jak jste zmínil).

Nyní případ z praxe: "mladí" (nyní jim je 50 let - což je onen průser) cca 25 let zlehka investovali do domu, který jim právně nepatřil - byl rodičů jednoho z nich a ti "mladí" obývali horní patro. Celé ty roky rodičům neplatili žádné nájemné (o spotřebu se dělili dle počtu členů rodiny). Nijak neřešili, jak to právně bude po úmrtí majtelů domu. Přišlo jim to nevhodné - upozorňovat je na variantu, že zemřou. Nyní již původní majitelé domu nežijí. A co se stalo? Další 2 sourozenci, kteří se do zmíněného domu se svými rodinami nevešli (a sami si museli opatřit svoje bydlení) nyní požadují svůj díl při dědickém řízení. Oproti argumentům toho prvního "já jsem tady dost investoval" mají argument "kdyby se ty prostory CELÝCH 25 let komerčně pronajímaly, tak bychom z toho měli zisk všichni a ty jsi tu bydlel 25 let zadarmo, tak to máš odbydlené a pokud nemáš abys nás vyplatil, tak se odstěhuj a dům prodáme". Problém je, že teď v 50 letech je čeká hledání jiného bydlení a za peníze té 1/3 domu (dědictví) si prostě podobné bydlení nekoupěj, navíc živí 2 studenty. Tady bude asi řešení, že ti dva 50 letí půjdou do malého bytu a ti 2 plnoletí studenti do podnájmu. Takže tohle sdílelní majetku bych nikomu nedoporučovala - vyjasněte si to s bratrem HNED, ať v 50 letech nepočítáte hypotéku.

Jediná rada je, aby matka přepsala dům na vás a bratrovi poskytnete třeba 100000,-. Budete mít smlouvu s matkou o jejím dožítí ovšem s její úhradou spotřebovaných energií, co sama spotřebuje. Nemůžete opravovat něco, co není vaše a ještě ze své práce pak nakonec platit bratrovi půlku. Jemu třeba ne, ale jeho manželce 100 %.

Když matka nebude chtít, tak se zařiďte podle sebe. Já jsem od rodičů dostal dům, bratrovi jsem poslal několk set tisíc jako takové vyrovnání a přitom otec nestrpí, abych na domu udělal cokoli podle sebe. Ani starý plynový kotel nemůžeu vyměnit, aniž bych neriskoval fyzické napadení. Prostě staří lidé nemají mozek v potřebné kondici a že něco vydrželo 40 let, proč by se to mělo měnit, je na hospitalizaci v Bohnicích. A že staří topí, i když je venku 15 + je holá skutečnost.