Psychické týrání?

Od: Datum: 27.07.16 10:27 odpovědí: 12 změna: 27.07.16 20:25

Dobrý den, měla bych dotaz, zda to, co dělá můj manžel je psychické týrání. Jsme spolu již 20 let, takže můj celý příběh by byl na dlouho, ale budu se to snažit nějak zkrátit. Máme dvě děti 20 let a 16 let. Manžel chodí do práce a když byli děti malé, vždycky než jel domů, stavil se v hospodě, takže jsem byla na děti většinou sama. Což u žen bývá. Stávalo se, že jsem manžela vozila do hospody a pak mi zavolal, abych pro něj dojela. Někdy, když měl v sobě více piv, mi vyčítal, že nic nedělám, že jsem stále doma, ale brala jsem to tak, že to tak je. Před 14 lety, jsem chodila do práce a po oslavě narozenin jedné kolegyně jsem tzv. ulétla. Bohužel jsem byla těhotná a šla na potrat. To, co jsem si prožila, nepřeji ani nepříteli. Manžel se mne neustále ptal, jak to bylo, kdy to bylo a podobně. Bylo to něco hrozného, říkal, že on by NIKDY nic takového neudělal. Děti byli malé, tak jsem to snášela a vždy když měl upito mi to připomínal. Život šel dál, postavili jsme si domeček a děti dorostli. Věděla jsem, že okolo domečku budu pracovat hlavně já a děti, protože manžel na to moc není. :( Během těch let jsem skončila v část. inv. důchodu s bolestmi zad, srdeční aritmií a ještě různými zdr. potíži. Snažila jsem se najít práci, abych přispěla do rodinného rozpočtu, protože pivo něco stálo a navíc jsme platili i na syna z manželova prvního manželství. Našla jsem si práci před dvěma roky v kanceláři místního týdeníku. Bohužel mi neplatili a když potřebovala firma půjčku, s tím, že mi z ní zaplatí výplatu, byla jsem jako ručitel. Nedopadlo to dobře a my jsme museli zaplatit 350.000,-Kč. Opět jsem prožívala hrůzy v podobě nadávání, ale zasloužila jsem si to. Minulý rok jsem se náhodou dozvěděla, že i manžel ,,ujel" s mojí kamarádkou. Řekla jsem mu to, omlouval se, prosil. Ale stejně se vše stočilo na mě, na můj dluh, na to co jsem udělala. V prosinci se opil nadával mi do kurev, děvek a podobně. Mo mne to zasáhlo, ale bohužel nemám kam jít. :( Sami děti mne na to začali upozorňovat jak se tatínek chová. Od nového roku manžel nepije, ale myslím, že se nic nezměnilo. Koukal mi do počítače, do telefonu. Když jdu do práce, ptá se co je nového, když jdu ke kamarádce, ptá se o čem jsme se bavily. Minulý rok u nás ještě nastalo to, že syn onemocněl a letos dostal plný invalidní důchod. Přijde mi, že manžel to nebere, stále mu říká, že nic nedělá, hlavně aby nám dával peníze. Děti mě přemlouvají abych od manžela odešla, že mi pomůžou, dcera bude chodit na brigádu a syn mi pomůže jinak. Ale mám z manžela strach, už se nekolikrát stalo, že chtěl odejít, pak mi volal že se zabije apod. Cítím k němu povinnost v té půjčce. Když jsem ho kolikrát prosila, aby nechodil na pivo, protože jsem pak měla strach s čím přijde, tak mi řekl, že on si na to vydělá. Naštvává se, i když teď tomu říká, že ho to mrzí. Nemiluji ho a oon to stále požaduje, abych mu řekla Miluji Tě, ale já nemohu když tomu tak není. Jsem nešťastná a nevím jak dál. Od ledna beru díky němu antidepresiva. Na jednu stranu jsem ráda, protože bych to bez nich snad nedala. Když už jsem přemýšlela nad tím, že mám doma hodně prášků a že by to bylo řešení, tak to je špatné. Ale vzpomenu si na své úžasné děti, které mi mou péči oplací tím, že mě drží, tak mě to pak opustí. Nevím co mám dělat. Teď mám kam jít, ale bojím se, aby mě nepřemlouval, aby za mnou stále nechodil. Všechno bych mu nechala, dům a vše v něm, jen bych chtěla mít klid. Prosím, mohli by jste mi nějak poradit? U psychologa jsem byla, ale je to jen o ,,vykecání". A stejně to, že ,mi poradil, abych mu neodepisovala na smsky a tak, jsem stejně nesplnila, protože se bojím, že bude naštvaný. Když alespoň jednou denně nezavolám, je mi to vyčteno. Když jsem se ho ptala, co jsem za těch 20 let udělala špatně, že měl navařeno, uklizeno, postráno o děti, že vím, že tedy ten úlet kdysi a že ta půjčka, tak mi řekl, že to už bylo. Vím, že nikdo není dokonalý, ale já jsem mu nikdy neřekla křivého slova, ani když uletěl on. Nevím zda jsem vše popsala, je toho samozřejmě více, ale tohle je tak ve zkratce. Moc děkuji pokud mi odpovíte


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 27.07.16 10:35

Milá paní, doufám, že se neurazíte a taky že vám někdo poradí lépe, ale nedá mi to, abych vám nenapsala, že vy i váš manžel sklízíte hořké plody vašeho nezodpovědného chování prakticky od mládí, čímž nemyslím jen vás, ale i vašeho manžella. Jste dva infantilní jedinci, kteří nedohlédnou výsledky vašich činů.

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 27.07.16 10:54
avatar

Dobrý den. Vy především psychicky týráte sama sebe. V manželství jste nešťastná, manžela nemilujete, bojíte se ho. Máte oporu v dětech, máte kam jít..Tak se postavte na své vlastní nohy a pokud Vás manželství natolik tíží, rozveďte se. Nikdy není pozdě na šťastnější a spokojený život. Je to jen Vaše volba. Děti máte již dospělé, tak udělejte pro sebe to nejlepší, nemá smysl trpět vedle někoho ke komu už nic necítíte a on se k Vám nechová hezky. Ale rozhodnout se musíte sama, je to Váš život a jen Vy sama jste za svůj život zodpovědná.

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 27.07.16 11:22

Radím jít od manžela pryč. Povahu nezměníte, bude to stále stejné, nebo ještě horší. Určitě Vám hůř nebude, právě naopak. Přeji hodně sil.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: vanad1
Datum: 27.07.16 11:30

Firma vám dlužila mzdu a tak si vzala úvěr ve výši 350000 Kč, aby vám uhradila dejme tomu 20000 Kč a vy to celé ručíte?

Opravdu nevím ale mám dojem, že něco tak šíleného běžný člověk nikdy nemůže udělat. Co kdo zasel, to sklízí. Tak to chodí všude na světě.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: pt®
Datum: 27.07.16 11:32
avatar

Je to jistě náročný život, když si neuděláte radost, jen si vyčítáte. Hodně pravdy napsala "dajka", že sklízíte hořké plody vašeho chování z mládí. Zapoměla jste se Vy, zapoměl se Váš manžel, myslím si, že jste jeden za dvacet a druhý beze dvou za osmnáct. Buďto si popovídejte a domluvte se, že vědomě se budete snažit být jeden k druhému slušný a vstřícný a nebudete si dělat ani říkat, co druhému vadí. Pak byste to mohli zlepšit. Jistě by to nebylo den ze dne, ale postupně byste došli ke zlepšení ve vztahu. Musíte to chtít oba. Nevím, ale když se rozejdete, stejně štěstí nedojdete, myslím si, že jste si již tak osvojili nepěkné chování, že pokud na tom vědomě nezapracujete, tak se nic nezmění ani, když budete každý sám. Možná jste se jen potřebovala vypsat a slyšet i jiné názory, ale ty budou zase třeba protichůdné, jen Vy si vyberete, co je Vaší nátuře blíž. Mějte se.

Ohodnoceno: 3x
 
Od: jklk
Datum: 27.07.16 11:54

Si můžete podat ruce... Naprosto nesmyslně se zadlužit, nevěra. Druhej zase po práci jde chlastat místo k dětem.

Děti velký, vztah nefunguje, máte kam jít = rozešel bych se. Nějaké ohledy a výčitky bych neměl, koukal bych dopředu.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 27.07.16 12:36
avatar

Dá se říci, že "život se s vámi nemazlil", myslím s oběma. A k vašim "prohřeškům"... nevěřte, že existuje někdo, kdo chybu neudělal, protože chyby, a to zrovna takové, jako jste udělali vy, dělá mnoho lidí, menší nebo větší. Někdo má trochu štěstí, že se na to nepřijde, někdo se ani tak neprohřeší, ale přijde zlému hlupákovi "do huby" a pomluvy, ty dokážou pořádně ztížit život. Jestli je pravda, co píšete, Vy jste své chyby odčinila tím, že jste vychovala z dětí dva dobré lidi a sama jste zůstala dobrá. Manžel se o to zřejmě snaží, ale jen navenek, zřejmě má strach z opuštěného stáří starého s prominutím ochlasty. Když chce, abyste mu řekla, že ho milujete, měl by se nejdříve podle toho chovat. Jenže to je na něj moc, tohle on asi nepochopí, protože (zatím) není schopen se oprostit od výčitek a trapného jednání. Takže zvažujte racionálně, co dál, hlavně s ohledem na sebe a na děti (abyste se zachovala zdravá, schopná se o sebe postarat a dětem jednou pomáhat třeba s vnoučaty. Pokud jde o manžela, toho zvládáte jen díky antidepresivům. Zkuste se zamyslet, zda se jeho chování lepší. Není přece možné někoho trápit výčitkami do konce života, zvlášť, když se provinil i on. Není jasné, kam teď můžete jít, pozor, abyte nešla k někomu ještě horšímu. Vše zvažte, není důvod se trápit do nekonečna, jednejte racionálně. Přeji hodně štěstí.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 27.07.16 15:28
avatar

To moralizování a odsudky jsou zde jak z jiného světa. Paní jednou "ujela". Kolik je mezi námi takových, co ujíždí při každé příležitosti, nebo si tu příležitost plánovaně vytváří? Všichni někdy chybujeme, nebo je tu někdo bez chyb? Jsme lidi, kdybychom byli Bozi, tak nejsme na Zemi. Proto nemusí pisatelka do smrti žít s ubožákem, který ji uráží, zraňuje a kterého nemiluje. Z jeho strany asi nejde taky o lásku, ale zvyk a pohodlnost, dobrý domácí servis. Začít nový život, bez stresů a s novou nadějí, Vám určitě přinese novou radost a klid na duši. Jděte od něj, všechno se časem srovná, tak, jak to má být. Věčně Vás otravovat po rozvodu nebude. Nic netrvá věčně. O svém životě rozhodujete jen Vy sama, tak s ním něco udělejte. Dřív než z toho vážně onemocníte. Přeju, abyste tu sílu v sobě našla!

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 27.07.16 17:44

Přesně tak! Souhlas.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pt®
Datum: 27.07.16 18:35
avatar

"blešík", trochu mně to Vaše psaní připomíná takové, vždyť se vlastně nic neděje, nic špatného jste v životě ani jeden neudělali, vždyť všude je něco. No, takto by to pravda byla, ale každý by si mněl své chyby uvědomit a změnit sebe, dát osobní příklad. Od problému utíkat, to umí každý, ale napravit a opustit to nepěkné, je více práce na sobě, více úsilí. Jistě, že do vztahu tazatelky nevidíme a jde jen o to, nakolik si sama uvědomuje svůj podíl na stavu věci a nakolik s tím chce něco dělat. Přece, například, když všichni "kradou, lžou", tak se nic neděje. Ale přitom každý chce aby mu druhý nelhal ani nekradl, to jen takové znázornění.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 27.07.16 18:45
Tazatelka jednou ujela,tak šla na potrat..no co,zřejmě asi normální v dnešní době?! Na druhou stranu alespoň ví,za co ji ten nahoře trestá!
Jinak ano, je to psychické tyrani. Z obou stran, bezte od sebe a oba si pomuzete
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 27.07.16 20:25
avatar

Můj názor je, že možná měl manžel právo si dojít do tý hospody na pivo.

Proč si to myslím?

Protože nevíme, co manžel dělal. Napíšete prosím?

Jestliže manžel vykonával těžkou, mužskou práci, při které vyprahne, tak pivo buďto doma, anebo se v hospodě odreagovat. A protože makal, a rodinu zabezpečil, a zřejmě nadstandartně, tak se choval jako hlava rodiny.

Není ve vedoucí pozici? Možná, že nedokáže oddělit práci a soukromí.

Ruku na srdce. Nechoval se k Vám hezky již když byly děti malé. Proč jste s ním zůstávala? Již při prvním dítěti jste mohla odejít. Máte 4 roky rozdíl mezi nimi. Možná odpovím. Nedržely Vás u něj peníze? To si musíte v sobě přiznat jen Vy sama.

Já na mateřské bída, postavit s manželem barák, tak jsem zadlužená ještě dnes, natož splatit dluh u banky 350 000. A Vy to máte vše poplacené?

Je ale pravda, že jsou muži, kteří dokáží vydělat velké peníze a přitom milují svoji rodinu a jsou hodní. Prostě jste natrefila na tohoto.

Rady, odejít, se ode mne nedočkáte. Protože nebudete na tom moc dobře a přiznejte si, jestli dokážete tak zchudnout a rozvodem se připravit o případný, zřejmě dost dobrý, vdovský důchod.

Ale zase za klid to všechno stojí.

I psycholog, nebo psychiatr radí svému klientovi: ,,rozhodnout se musíte sám, bude to Vaše rozhodnutí,,.

Nekamenujte mě prosím ostatní, vím, že je to jiný názor ode Vás všech.


doplněno 27.07.16 21:03:

Jenom doplním, nyní jste psychicky na dně, ale napsala jsem to proto, abyste se zamyslela, jestli i Vy nemáte nějakou vinu, že jste neřešila danou situaci již dříve, kdy byly na denním pořádku ty hospody.

Abyste se přestala nyní litovat a dokázala se postavit za svoje rozhodnutí, udělat to rozumné, co chcete Vy. Kdy jindy, než nyní, kdy jsou děti dospělé, si sednout s manželem a nastavit pravidla. Ale jde to špatně, to špatné, čím jste si oba ublížili ve vás pořád je, jestli to dokážete vše přikrýt a nevytahovat, ani jeden, tak se to možná podaří.

Plus je, že nepije, nechodí do hospody.

Chce být s Vámi? Budou vnoučata, bude lepší, když na ně budete oba dva. Možná, že děda s příchodem vnoučat zjihne. Vydržíte to?

V prosinci Vám vynadal do kur.., děv.. atd. Ale Vy jemu jste na oplátku nic neřekla, když se zapoměl on.

Pokud se domluvíte, že Váš život půjde dál, musí se i on změnit. Dokáže od Vás přijmout, že ho vezmete kolem krku a řeknete mu s nadhledem a na kvit: ty kurevníku, ty šmejde, ty sviňáku, teď jsem ti to řekla a bude mezi námi vše vyrovnáno, chci s tebou dožít, být oporou ve stáří, postavit dceru do života, těšit se na vnoučata.

Komunikujte spolu, pitvejte, proč to je tak, proč ne jinak. Proč máte v manželství pořád problémy. Ať mluví i manžel. Není on nyní klidnější, když od nového roku nepije, není méně agresivní?

Rozhodujte se sama a nezatahujte do toho své děti. Nechtějte po dětech, aby byly při Vás, to nedělá nic dobrého.

Jinak syn Vás asi bude potřebovat, když je nemocný. Nevíme, co mu je, a ať mu nezhoršíte jeho nemoc.

Ohodnoceno: 2x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.