Problém je v tom, že jsem před tím studovala v Anglii jazykovku a poznala jsem tam skvělého chlapa pořád si teď skypujeme a i za mnou přiletí do Prahy. Potíž je v tom že je mu 46 a já ho neuvěřitelně miluju. Nikdy jsem nikoho tak nemilovala jako Jeffa. Ale je mi jasné že je to naivní on je v UK a taky tam zůstane a já zase zůstanu v ČR. No a my jsme se kvůli tomu docela dost pohádali s bratrem. Mám dva jsou o dost straší než já. Davidovi je 35 a Robertovi 33. Já byla takovej omyl kdy si mamka myslela že má menopauzu a pak ji lékař oznámil 4. Měsíc. Je to taková vtipná příhoda, ale i tak jsem pak spíš vyrůstala jako jedináček. Bráchové se celkem brzo osamostatnili a odešli. No a tak jsem byla s mamkou a s taťkou ale mamce už tehdy bylo 39 a to byl tehdy vysokej věk a tátovi bylo 65 no a tak když mi bylo 7 tak zemřel. Pamatuji si ho spíš už jako starého a unaveného. A tak jsme zůstali sami, abyste tomu rozuměli já jsem nikdy kvůli tomu moc smutná nebyla, sice mi bylo 7 ale tehdy jsem to ještě moc nechápala. Pak si mamka našla přítele který byl asi jen o 3 roky starší než mamka, jenže to bylo něco co dělat neměla... On byl hodný, díky němu jsem měla vše co jsem chtěla nic nebyl problém všechno mi koupil a měl mě rád ale když mi bylo 13 začal mě zneužívat skončilo to až když mi bylo 20 mým pokusem o sebevraždu 2 měsíce v PNB, vyšetřování, kriminalka, soudně znalecké posudky a soud mě čeká bude na konci srpna. Já jsem to nikdy nikomu neřekla, bylo mi z toho hrozně ale když už jsem byla starší zvyklá jsem si a brala to jako "normalni". Mimo tyhle jeho choutky byl skvelej a měla sem ho moc ráda. Ale tímhle mě strašně ubližoval hlavně v počátku.
A teď Abych se k tomu dostala je to cca necelý rok od toho co jsem skončila v rukou psychiatra. Který mi našel hraniční poruchu borderline. Prý to má vliv, to co se stalo.
Když jsem Davidovi říkala o Jeffovi, a to kolik mu je úplně vyskočil ze židle. Že jsem se zbláznila a že s ním být nemohu že vypadá jak můj otec no a v tom mi došlo to že mě to vlastně imponovalo když si to někdo myslel. Ale víte já ho vážně moc miluju a i když vím, že nás vztah nemá budoucnost nechtěla bych někoho pod 40 let. No a to jsem rekla i bratrovi, a on mi na to řekl:"sakra ty si nahrazuješ otce, ty musíš tohle řešit, to není normální, někdo takovej tě přitahovat s ad nesmi" bolelo to ale on má asi pravdu. I když nás vztah v Anglii byl normální se vším všudy. Myslíte že nejsem normální?
Ještě bych dodala že se mi nechutne střídají období šílené radosti a euforie s obdobím kdy myslím na sebevraždu ale ne s tím že ych chtěla se skutečně zabít ale doslova na sebe upozornit, aby se o mě někdo staral a zajímal. Nebo jsem se sebeposkozovala ale pak jsem si uvědomila že nesmím že jako asistentka musím vypadat reprezentativně. A teď mám hrozné nutkání to udělat, ale držím se protože se snažím najít partnera na seznamce.
Přikládám fotku s Jeffem. To vypadáme spolu fakt tak příšerně divně?
doplněno 23.07.16 16:17: Mám teď hrozné nutkání si ublížit, tak aby pro mě třeba jela záchranka
( na druhou stranu vím, že to nesmím. Proč to tak mám?
0x
Noway, odborníka rozhodně potřebujete! Určitě! To co se s vámi děje, co se děje va vaší mysli, to jsou všechno syndromy zneužívaného dítěte. Musíte najít někoho, kdo vás ode všeho oprostí a vy si budete moci začít žít svůj život. Bude to těžké a dlouhé, ale sama to nezvládnete. Nezvládnete to se zdravou myslí a zdravým tělem.
doplněno 23.07.16 16:56:
Určitě jste se zmýlila v názvu syndromu, který určil psychiatr
doplněno 23.07.16 16:58:
Já s vámi velice soucítím, ale vůbec se neodvažuji něco radit. Špatná rada by mohla nastartovat vaši sebedestrukci. 
(
0x
Nemusíte nikomu nic platit! Zajděte si ke svému lékaři, ten vás nasměruje a nebo přímo na psychiatrii. Není na tom nic špatného, nemoc je prostě nemoc. Uvidíte, že vám rádi a bez řečí pomůžou, žádný strach.
a na psychiatrii? Jako zase hospitalizace? To už bych nechtěla moc se mi tam nelíbilo první měsíc a půl jsem byla oblblá lékama a jen sem spala a ty poslední 2 týdny jsem se neuvěřitelně nudila. Jen jsem zhubla asi na 40 kg a nevypadala moc zdravě.Jenže psycholog si s váma může popovídat, vyslechne a případně poradí. Léčbu a lěky vám předepsat nemůže, od toho je psychiatr. Proč rovnou hospitalizace?, třeba bude stačit ambulantní léčba. Když budete dlouho váhat, bude se to jen horšit.
Chtěla bych ambulantní léčbu ale nechci brát léky.
Já bych si asi spíš o tom potřebovala popovídat ale musím počkat na výplatu, zkoušela jsem se objednat i k psychologovi ale 8 mi jich řeklo že maj plno a 2 mi řekli ale my máme čekací termíny přes měsíc je lepší jít na privátní a ta paní mě rovnou odkázal a že má i svou privátní ambulanci a můžu jít i o víkendu ale cena je 2000 za 50 minut. PS k tomu psychiatrovijsem se také objednala asi před měsícem a půl. Nechápu proč se na to tak dlouho čeka
0x
Pomoc psychiatra asi potřebuješ kvůli tomu sebepoškozování. Není to normální a je to pro tebe nebezpečné. Rozhodně to nutkání teď nějak zažeň a vyhledej pomoc.
Ohledně vztahu se starším (o dost) mužem - taky to není normální (tzn. obvyklé), ale není to nic špatného, co by se mělo zlikvidovat (tedy pokud ten vztah je jinak normální, jen s tím věkovým rozdílem). Znám jeden takový pár, už mnoho let jsou spolu a zdá se, že k naprosté spokojenosti obou.
Děkuju všichni na to nemají moc pochopení ale ten vztah byl normální hezky a plný lásky.
Já bych mu dala tomu vašemu otčímovi. Kolik takových je a chodí kolem nás? Nikdo by to do nich neřekl. Poděkujte mu. Řekla jste mu to, co vám způsobil? On má za to nést zodpovědnost také. Že je jinak hodný ho neomlouvá. Zničil vám život. Jinak si taky myslím, že byste platit neměla za odborníky. Nebo řekněte otčímovi, ať to zaplatí. Kvůli němu to je. Jinak to že jste na starší mi zas tak divné nepřijde. Koukněte na Catherine-Zeta Jones, Heidi Janků. Celine Dion měla taky o dost staršího muže. A Vyskočil má mladou kočku. Nikdy jsem neslyšela, že by o nich řekl někdo, že je to divné mít staršího. Hodně štěstí a sil.
doplněno 24.07.16 08:31:
Já mám "fotra" a ten na sex není. Ale je to sadistickej magor a taky jsem chodila po různých psychiatrech a psychologách. Kolik peněz to stálo... Říkal mi, když jsem byla malá, že mám jí do války. Že to potřebuju. Dodnes mám chuť jít do války a válčit a to mám za sebou léčbu a několik hodin terapií. Takhle se podepisují otcové na svých dcerách. Ani nemám chuť být matkou a mít děti, protože otec se ke mě choval jako k chlapovi. Mlátil mě a vyhrožoval, ale na sex nebyl. Matka z toho frustrovaná si to vybíjela na mě. A venku se přetvařoval, hrál hodnýho. Opravdu jen hrál.
doplněno 24.07.16 12:18:
Teď vidím, že jste to hlásila. To je dobře. Nevím, co znamená PNB.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.