Dobrý den,
potřebuji se svěřit... Není den, kdyby moje mamka neřvala - není to zase úplně řev, spíš zvyšuje hlas a neustále se rozčiluje a to i kvůli kravinám.. Mě to štve, protože přijde třeba z práce, já si s ní chci povykládat, mám dobrou náladu.. Jenomže pak mi začne vyčítat nějakou kravinu a na mě to působí negativně a to mi kazí náladu, a pak už vážně nemám chuť se s ní bavit, jaký měla den a jaký já atd... Já se věčinou naštvu, začnu řvát taky a urazím se a nálada je v háji.. Když jsem se zamyslela, tak mi přijde, že to dřív mamka nedělala, ale až poslední dobou (1 - 2 roky). Nevím co mám dělat.. Přestat se s ní bavit? To zase nechci, ale vážně mě to štve a ta zkažená nálada taky. Chci si pak nějak vylít zlost, takže většinou nadávám, jen tak do vzduchu, a do všeho mlátím - nechci, ale vztek je vztek... Mě je cca 18 let a mamce přes 50.. Má někdo podobnou zkušenost? Popř. jak to řešíte? Já jsem třeba kolikrát mamce řekla, ať se zamyslí nad tím, jak stále řve a jak je vznětlivá a cholerická, ale nechce si to nechat připustit a vždy akorát řekne, abych se podívala na sebe, když mluvím o vztekání.. Moje vztekání je ovšem důsledek toho jejího...
Děkuji
4x
Vypadá to, že na maminku leze klimaktérium, nebo jím prochází. Věk odpovídá. ˇOzbrojte se svatou trpělivostí, buď si své chování neuvědomuje, protože to napětí z ní musí ven, nebo ani o tom neví, že se její chování, díky menopauze, změnilo. Pomůže horrmonální, substituční léčba, hrozně se jí uleví. Pokud by to nechtěla, tak bylinková léčba. Ale hormonální pokryje, myslím, více . Jestli je to přechod, tak asi má návaly, špatně spí, je v tenzi a proto je teď jiná. Jednou to čeká i Vás, pak pochopíte. Některé ženy trpí hodně, jiné méně. Je to záležitost na cca 10 let. Zkuste si s ní, až bude v pohodě, v klidu promluvit, zeptat se jí, proč se změnila, že bývala jiná, jestli není v přechodu. Třeba si změnu uvědomí a něco se sebou bude dělat. Jsou ženy, které se dostanou až k hospitalizaci na psychiatrii, někdy je to fakt náročné. Jinak by mohla mít taky jen třeba dlouhodobé starosti, problémy, s něčím nespokojenost. Promluvte si s ní a nestyďte se jí říct, že Vás to trápí, že se nechcete pořád hádat, co máte udělat Vy pro to, aby k tomu nedocházelo.
4x
Jsem sice chlap, ale přesně vím o co jde, tvoje matka je určitě v přechodu a za svou špatnou náladu ani nemúže. Já jsem to zase zažil u své partnerky, několik let byla protivná a často se potřebovala hádat, jinak nebyla spokojená. Časem to odeznělo a teď už se s ní dá vydržet, ale kolikrát jsem byl tak vytočený, že jsem měl chuť zabíjet. Pokud žijete spolu samy a tvoje matka nemá žádného partnera tak to odskáčeš bohužel ty. Teď se nevztrušuj až ti bude 50 let tak si to vyzkoušíš taky. Přeju pevné nervy.
Samy nežijeme, právě naopak... Ovšem jen bych chtěla poupravit váš výrok, jak píšete, že "za svou špatnou náladu ani nemůže ", tak ona nemá špatnou náladu. Když přijde z práce, tak je v poho, ale prostě naštve se kvůli všemu a to je tak každej den a věřte, že každej den tohle snášt nejde... Každopádně děkuji za odpověd a pochopení 
2x
Dobrý den. Podívejte se na to z obou stran. Vaše máma musela též zvládnout a přežít Vaši pubertu a obrnit se trpělivostí. Teď byste ji to měla oplatit a snažit se pochopit, že má prostě takové období..Vy se divíte mámě, že je vznětlivá v padesáti, ale to Vy jste také a ještě Vám není ani dvacet. V každém případě - plnoletá jste, můžete se osamostatnit, být soběstačná a žít si svůj život bez mámy. Anebo můžete pro mámu mít více pochopení a snažit se ovládat v první řadě sama. V neposlední ředě - Vám se může zdát, že se máma rozčiluje kvůli kravinám, ale pro ni to mohou být zásadní věci.
Však já se na to dívám z obou stran, většinou té své reakce později lituji, ale prostě v ten moment to nejde udržet A ano, jsem sice plnoletá, myslím, že bych sama bydlet zvládla, ale není v čem.. Na brigádu sice chodím, ale bohužel těch 65 kč/h mi bydlení nezařídí. Asi zkusím víc toho pochopení, ale někdy mi to vážně leze na nervy a ikdyž jsem si dneska řekla, že se ničím nenechám rozhodit, tak opak se stal pravdou...
1x
Nevím, jestli už pracuješ, píšeš o brigádách, nebo studuješ či jsi v učení a máš v současné době prázdniny.
Doma bych všechno připravila, pokud jsi dopoledne doma, vytřela, uklidila, připravila třeba i na večeři a když by měla matka přijít z práce, šla bych jí z cesty. Klidně ven se psem, nebo se projet na kole, nebo se koupat... Přišla bych až k večeři.
Pokud by mamka začala, řekla bych jí slušně, že jsi dala do pořádku byt, připravila večeři, tak že nevidíš důvod, proč bys nemohla jít následně ven. Neřvi ale na ni, co se nelíbí Tobě, nedělej také.
Pokud máš dokončené vzdělání, bylo by dobré se osamostatnit. Uvažuj o spolubydlení. V jednom bytě žijí třeba 3 - 4 děvčata. Je to levné a pro začátek dobré. Popřemýšlej o něčem podobném. Mamčinu povahu nezměníš a budete trpět všichni.
Co otec? Co sourozenci? Na čí jsou straně? Nezastane se Tě nikdo z nich? 
Jaga.
0x
I kdyby máma řvala jak tur, vy byste si na ní řvát neměla dovolit. Asi žijete spolu sami a věřte, že to máma nemá jednoduché. Tím jí neomlouvám, ale je blbost váš vztek svalovat na mámu. Když už jsme u toho mláceno do všeho, tak doufám, že mlátíte do věcí, které jste si pořídila za vydělané peníze na brigádě.
Co tak mámu přivítat z práce uvařenou večeří? Nevím co doma zastáváte za práce, ne vyjímečně, ale automaticky. Asi toho moc nebude. Žádná máma nebude nadávat když jí překvapíte košem vyžehleného prádla. Jinak jste plnoletá, nikdo vás nenutí s mamkou bydlet.
Dobrý den,
podle mě tento příspěvek psal někdo věku podobný mé mámě... Já neříkám, že to má máma jednoduché, ale já třeba taky ne a nikdo se mě neptá... A jak píšete, že mám mámu přivítat s večeří, tak dobře i kdybych to udělala a neříkám, že jsem to někdy neudělala, tak mamka by si stejně beztak zase našla něco, co by se jí nelíbílo a opět by to dala najevo a moje radost z toho, že jsem jí udělala radost večeří, by byla ta tam a já bych příště ztratila motivaci nebo důvod k tomu, abych jí tu večeři dělala 
A jestli mlátím do věcí, které jsem si koupila sama, tak na to si můžete myslím odpovědět sama + to je zase trošku jiné téma.. Mimo jiné na brigádu chodím, ale bohužel za to nedostávám tolik, abych si mohla dovolit vlastní bydlení
0x
kapíku mám zkušenost s cholerickou osobou, je to hodně těžké, ale je tu jedna zásada...na cholerika nemá cenu řvát, opravdu to nic neřeší, jen je to horší. Zapracujte na sobě, když dokážete, že její řvaní půjde tzv.mimo vás, nebude se vás to dotýkat, tak ona s tím přestane, protože její běsnění nebude dopadat na úrodnou půdu, Ale je to těžké dokázat to,
0x
Kvapíku, a ty ,,kraviny", kvůli kterým matka zuří jsou jaké? Není to denně to samé? Prostě, že si po sobě nedokážete uklidit a stále to necháváte na matce, i když vás stokrát žádala, ať si každý posobě udělá pořádek? Prostě každý den přijde z práce do svinčíku, který ona uklidí a druhý den ji čeká to samé? A vy řešíte zuřící matku, ale řešit byste měli sebe.
Plavest...Kde berete tu jistotu, že je to tak...já bych dle dalšího dotazu, co má kapík na poradně, právě řekla, že se jedná o pořádkumilovnou slečnu
No právě, že žádnou jistotu nemám,ta z otázky nevyplívá, proto se ptám.Nevím co si kapík představuje pod pojmem ,,kravina"..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.