Práce s následky smrtelné nemoci

A není to jenom vaše obranná reakce? Moje teta když ji umřel manžel na rakovinu stejně jako vám,tak zase začla obviňovat doktory že měli dělat líp. I když jsem si jistý že dělali co mohli. Máte nějaké konkrétní podezření? s jakými látkami váš manžel přišel do styku? jaké ochranné pomůcky používal? Ono i kdyby to tak bylo tak nepředpokládám že uspějete,firma jednoduše vše popře a i kdyby našli v jeho těle nějaké jedovaté látky,jak jim dokážete že je to od nich. Jenom se tím psychicky i finančně zruinujete,ničeho nedosáhnete,vašemu manželovi to život nevrátí. Smrt je vždycky strašná,ale život musí jít dál

Doporučuji věc nechat být, protože vás případný spor zruinuje finančně i psychicky.

Toto se obtížně prokazuje, pokud víte, že ve firmě byla rizika a nebyla dobržena ochrana proti nim najměte právníka a jděte do sporu. Spor bude vleklý, manžela nevrátí a jeho výsledek je velice nejistý a spíše dopadne ve váš neprospěch a budete mít nemalé finanční náklady.

Vážená paní,

nikdo nezpochybňuje Váš názor, máte na něj plné právo.

Pracovní podmínky mohly mít na smrt Vašeho manžela vliv, ale stejně tak mohl mít vliv životní styl, prostředí ve kterém manžel žil a v neposlední řadě i dědičné zatížení. Kdyby to bylo tak jednoduché určit příčinu viníka, určitě by byl viník po zásluze potrestán. Ale v tomto případě to nelze, prostě nelze určit jednoznačně příčinu onemocnění Vašeho manžela.

Znám z mého okolí mnoho případů, kdy rakovina plic zasáhla kuřáka cigaret, ale znám i případy, kdy touto nemocí onemocněli lidé, kteří se cigarety nikdy nedotkli. Tady není žádné logické vysvětlení. Ano, braňme se této příšerné chorobě zdravým životním stylem a dělejme vše proto, abychom touto nemocí nikdy neonemocněli.

Ale nikdo nám nikdy nezaručí, že tohle nás nepotká. Ani když budeme žít v kyslíkové komoře a jíst jen bio potraviny.

Jsem životní optimista, ale Váš boj za obvinění zaměstnavatele ze smrti pana manžela nevidím pozitivně. Vynaložíte mnoho sil i peněz, ale viník se nenajde a závěr bude takový, který jsem si s dovolením dovolila napsat zde v pár větách - nelze jednoznačně určit příčinu onemocnění.

Jste mladá, to co Vás potkalo je neměnné a je třeba se s tím smířit. Panu manželi nepomůžete a Vy sama se připravíte o mnoho sil. Jestli mohu doporučit - zaměřte svoji energii ne na to co bylo, ale na to co Vás ještě v životě čeká. A věřím, že toho není málo a že určitě najdete smysl pro co dál žít.

Nedělejte to. Je to už 3 roky zpátky, jak budete hledat tehdejší svědky, rozbory, předpisy, pomůcky apod.? Nehledě k tomu, že o práci se každý bojí a nikdo z manželových spolupracovníků Vám jistě svědčit nebude. Jemu nepomůže a sám by mohl přijít o práci.

Říká se, že doktor doktora nepotopí. Co když zase bude potřebovat pomoc on sám. S firmou to máte stejné. Financí má jistě dost, určitě více než Vy, zaplatí si dobrého právníka a...nazdar!

A nevěřte tomu - zhoubný názor může mít kdokoli, třeba i ten, kdo sedí v kanceláři a žádné jedovaté látky nepoužívá. Právě dnes jsem četla o krásné mladé české herečce, která zemřela na rakovinu lymfatických žláz ve věku pouhých 37 let. A určitě to nebyla práce v nebezpečném provozu.

Pokud máte děti, věnujte se jim, časem si třeba najdete i nového partnera. Nestrkejte peníze do nejisté věci. Čeho tím chcete dosáhnout? Velkého finančního odškodnění, nebo zrušení nebezpečné firmy? Nedocílíte ani jednoho.

Jinak, ani nevíte, jak s Vámi soucítím. Mně totiž umřel kdysi táta také ve věku 49 let. Matka se pak ještě 2 x vdala, no a celkem 3 x ovdověla. Což bych Vám ale nepřála. /manžel, když ho nikdo neslyší, tvrdí, že všechny ty chlapy utrápila. Kdo ví.../ Jaga.