Nejste přihlášen/a.
Kytričko, takhle myslet nesmíte! Měla jsem to také tak, se dvěmi děvčátky. Prostě nesmíte být nemocná, nesmíte umírat. Já jsem je odchovala a teď to mám s pejskem. Je to asi blbost, že to srovnávám, ale já nesmím churavět a zemřít, protože by se nikdo o Dorotku nepostaral. A tak to je a tak přecházím a řeším velké bolesti a problémy. Prostě nesmím! A dost.
Kyticko jste nemocná? chápu vaši starost, ale pro vaše zdraví by bylo dobré se těchto myšlenek zbavit...
takové myšlenky si nepřipouštějte... byla jsem v podobné situaci - sama jsem vychovávala dceru, její otec nám jen ztrpčoval život - a já věděla, že se mi nesmí nic stát, dokud ji nevychovám, protože se o ni neměl kdo jiný postarat - a cítila jsem jistotu, že to tak bude, že se mi nic nestane, protože mám důležitý úkol... věřte tomu i vy a netrapte se starostmi "co by kdyby" - vám se zkrátka nic stát nesmí!
Rádcové, domníváte se snad, že matky (otcové) samoživitelé, kteří zemřeli dejme tomu v roce 2015 si připouštěli to, že se jim může něco stát? Jestli zemřu nebo ne, není přeci o tom, jestli si něco "připustím". Smrt je realita. Potká jak nepřipraveného, tak připraveného (jestli se teda dá vůbec na smrt připravit). Někteří z vás vědí o tom, že se starám o tři malá vnoučata. Také se modlím k Pánubohu, abych tady na světě kvůli nim byla co nejdéle. Ale čertví, jestli mě Pánbůh vyslyší . A pro tuto eventaulitu mám také připravené řešení. Takže vím, že když se mi něco stane, tak se o děti má kdo postarat. Vše je domluvené třeba i na sociálce.
Přesně tak, tazatelka položila naprosto pragmatický dotaz, který je především důkazem zodpovědnosti. Nikdo neví, kdy k tomu dojde. A odpovědi typu "nesmíš" jsou naprosto zbytečné a nicneřešící výkřiky. Já zastávám názor, že nejhorší je být nepřipraven (když to lze, samozřejmě). V tomhle případě si myslím, že dítě by bylo svěřeno do péče otce, pokud by se neprokázalo, že toho není schopen (psychologický posudek, špatné sociální podmínky apod.)
No, někdy geny nepopřete. A třeba, ať už bude syna vychovávat kdokoliv, násilnické sklony se u něj mohou projevit tak, jako tak.
Pokud Vás bývalej bil a týral, měla jste na něj podat trestní oznámení. Mít v ruce potvrzení od lékaře, vše nafocené a zdokumentované.
Od takového člověka bych se přestěhovala na druhý konec republiky, abych mu ztížila kontakt se synem. A ne mu ještě vycházet vstříc, aby ho každý týden viděl, ovlivňoval. Zde si rozporujete.
Někteří lotři sice bijí své manželky, ale na dítě si nedovolí. Dítě může vychovat a poskytnout mu dobré zázemí.
Jistě se dožijete požehnaného věku a syna odvedete k oltáři. A pokud zemřete, věřte, že potom už Vás nebude nic bolet, a bude Vám i jedno, kdo syna vychová.
Nejbližší mu bude stejně vždycky otec, zvláště, budou-li se vídat každý týden.
A co kdyby se otec o syna postarat nechtěl, nebo nemohl, nebo žil tak, že by nebyl pro výchovu vhodný (alkoholiuk, feťák, nemakačenko apod.? Pak by se mohl postarat někdo z Vaší rodiny, ne? Pak by bylo asi vhodné nurčit, kdo to bude. Chápu Vaše obavy, ale moc se tím nezaobírejte, člověk si přitahuje to, na co hodně myslí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.