Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, zajímal by mě názor nezaujatého člověka. Rozepíšu to tak, jak to teď mam. Je mi 21 let, vloni jsem maturoval. Po maturitě jsem nastoupil hned do práce. A tady všechno začalo. Čí dál víc jsem se hádal s tátou. Když jsem chodil na SŠ, tak bylo všechno ok. Hádky taky byly, ale né tak časté. Za tu dobu, co pracuju už jsem od něj slyšel asi 5x, že se můžu sbalit a jít. Dneska ráno byla opět hádka asi největší mezi náma a skončilo to tak, že do mě začal strkat a vyhrožovat, že mi rozbije hubu a že se mam sbalit a vypadnout. Já jsem se s ním samozřejmě nepral a šel jsem pryč do pokoje.
Teď se pokusim rozepsat situaci, jak to u nas vypadá. Troufám si o sobě říct, že nejsem žadnej rozmazlenej fracek. Nic nemam zadarmo. Rodičům měsíčně přispívám na bydlení. Tenhle měsíc jsem dal 8000 na bydlení. Jinak davam 4000 měsíčne, ted mi to zvedli na 5000. Ok, to beru. Mam v tom jídlo, mama mi vypere apod. Takže kdybych nic nedával a doma bych jen vyžíral ledničku a nic bych nekoupil, tak bych to všechno bral. Ale když jsem doma, tak vozím mamu do prace apod. S mámou říkame (naše domněnka), že má tata rozdvojenou osobnost. Má dny, kdy je v pohodě a pro rodinu by udělal všechno, ale má dny, kdy mě a mámu jen uráží a nadává nám a nikdy si nepřipustí, že by zrovna on nemusel mít pravdu. Hádky vznikaj z uplných kravin. Např. že máma tátovi udělá svačínu se šunkou a on měl chuť na salám nebo máma myje nadobí rozbije např. skleničku, tak je doma peklo a vyhrožuje rozvodem. To jsou hadky mezi rodiči. Mě v poslední době nemůže vůbec cejtit. Sotva mě pozdraví. Poslední naše hádka vznikla tak, že jsem jel do posilky a nepřišel jsem za ním a neřekl jsem mu, že jedu do posilky...problem byl, že jsem mu to řekl z chodby, když jsem odchazel, jen jsem z chodby zavolal "jedu do fitka". Moc dobřě ví, že když mam volno, že jezdím do fitka. A tomu taky vadí, že chodím do fitka (nevím proč) pořad má k tomu komentáře. Vadí mu, co jím, že nejím to co on. Podle něj jsem mlsnej a nechape proč si nenamažu třeba chleba s maslem nebo se sadlem. Tak říkam, že budu jíst to co chci ja, že si vydělavam a chci mít pestrou stravu. Taky mu vadí, že si v praci chodím na obědy (on nema možnost a bere si jídlo z domova). Jinak bych neřekl, že jsem nějak vybíravej sním všechno. Občas mám připomínky a rejpnu si že je zase omačka apod. Dává nám najevo, že my s mámou jsme k ničemu a on děla všechno nejlíp, že bez něj bychom byli v haji. Musíme mu hlasit uplně všechno.
Já teď stojím před rozhodnutím jestli se postavit na vlastní nohy a jít sám do pronájmu. Najít si byt, kde pracuju. Jinak dojíždím do práce asi 30km. Asi jedinej důvod, proč váham je máma. Máma se mě zastavá a tím pádem to schytáva od táty a když odejdu ve zlém, tak si to bude vylejvat na ní.
Snad jsem napsal všechno, co jsem chtěl.
Jsem pro, abyste odešel. Připomíná mi to případ z mého okolí. Otci vyrostl vedle sebe chlap s názorem, konkurence. Když odejdete, tak tam už nebude ten katalyzátor jeho prudkých reakcí. Tím pádem se o maminku nebojte. Pak jeho jednání nebude tak vyhrocené a ona to pak bude řešit sama. Zas tak nesvéprávná není. Můžete si hledat bydlení v místě svého zaměstnání, nebo někde napůl cesty. Ideálně svoje, než přeplácet podnájem. Tak a´t Vám to vyjde!
Přečetla jsem si odpovědi po mně. Taky to nebude procházka růžovým sadem. Přesto si postupně zjišťujte, jaké jsou šance na bydlení a jestli není nějaký solidní kámoš, kdo by s Vámi šel do podnájmu. Náklady napůl.Ceny se liší , jak kde.
V 21 letech je nejvyšší čas postavit se na vlastní nohy - zvláště pokud je to takto.
Vydělávaš .. dáváš 5tis. na domácnost. V podnájmu ty výdaje nebudou o tolik vyšší a kvalita života bude nesrovnatelně lepší.
Ano budou to starosti navíc, samozřejmě, že u maminky je často nejlíp - tam se nejlépe našetří nějaké penízky .. ale jde o to za jakou cenu.
Propočítej si vše, kolik by tě vyšel nájem apod. Kdyby ses přistěhoval blíže k práci, ušetříš na dopravě. A podle toho se rozhodni.
Jsem už sice stará dáma, ale tomasovi bych také radila to co ostatní, spíš mě zaujalo, co píše golkos, že bez auta a bez bytu holky ho nechtějí? To je nějaký překlep, ne? Asi hledáte na špatných místech,ne?
Uvědomuji si, že v ještě mladším věku jsem odešla já, jedna dcera, starší dcera se vdala a odešla, mladší se několikrát stěhovala, dokud nenašla svého partnera založili rodinu. Vnučka také ve 20ti odešla. Když mi mladší řekla, že odejde, rozbrečela jsem se a říkala jsem, že vím, že jsem protivná a že si dám pozor. Mladá mě objala a povídala, že je dospělá, že přišel čas, aby si žila svůj život. Že to její stěhování není o útěku od protivné mámy, ale je o potřebě žít si podle sebe.
Tomáši, přišel čas. Než najdeš nové bydlení, nejlépe s někým, zvykneš si na tu myšlenku. A také rodiče si zvyknou. Už je opravdu čas.
Hodně štěstí!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.