Svědci jehovovi - jak se jich zbavit?

U mě taky byli. Přišli k plotu a ptali se mě na můj názor ohledně víry apod. Úplně normálně jsem si s nimi popovídal. Další týden přišli taky a pak ještě asi dvakrát. Jasně jsem jim řekl, že jsem si s nima rád popovídal a řekli jsme si vše, co bylo třeba, a proto není nadále nutné, aby chodili opětovně a že rozhodně nechci navštěvovat nějaká sdružení apod. Pak již nepřišli.

Já jim řekl, že s nimi nemůžu mluvit, že mám dohodu se satanem .. nic nenamítali .. už nikdy nepřišli .. asi to fungovalo

To je jednoduché.Důrazně jim řekněte,že jakmile se opět objeví před vašimi dveřmi,že ihned voláte policii za obtěžování !

Všechno již mám, PánBůh byl u mne včera, nemám čas, musím přemýšlet o Bohu. Sbohem.

Toť vše, co jim říkám. Vůbec mne to neobtěžuje, nestresuje, jen slušně jim odpovím a jdu si po svých..

1. pozvěte je k sobě na Štědrý večer a povídejte jim o Ježíškovi a Betlémě

2. pozvěte je do nemocnice na darování krve, takové pozvání se neodmítá

3. pozvěte je na transplantaci ogránů, ve špitále se pro ně něco najde, srdce, ledviny, mozek

4. naučte je vázat muslimský šátek

5. různé

kandidujte a agitujte je do komunistické strany. Budete mít pokoj hned.

Další k již uveřejněným radám: Zjistěte si jméno některého z jejich komunity (ale musíte ho znát aspoň podle "ksichtu"). Přijdou a řeknete: Dobrý den, otázky víry konzultuji s Vaším "kolegou" panem XY. V životě jsem neviděl brát svědka Jehovova tak rychle zpátečku .

Mě neobtěžují o nic víc, než kdokoliv jiný, kdo u nás zazvoní. Chovají se slušně, tedy ani já nemám důvod se k nim chovat jinak. To ovšem neznamená, že bych je třeba pustil dál. Prohodíme pár vět, postupně jim řeknu, že v Boha nevěřím a nemám zájem ani o nabízené časopisy, ani o jiné materiály, případný náznak, že by se zase stavili, slušně ale pokud možno přesvědčivě odmítnu, rozloučíme se a zas je od nich na dlouho pokoj. Nechytám z toho žádné vzteky a ani se je nepokouším jakkoliv urážet apod.

Když mě občas osloví,řeknu slušně,jsem katolík a mám pokoj.

Dřív mi bylo trapné se jich jednoznačně zbavit, ale chodili tak často, že jsem zvolila metodu - pozdrav, nezlobte se nemám zájem a než se nadechnou, tak zavřu. Dělám to tak i s opruzama po telefonu, co pořád chtějí "pár minut" mého času. Tedy, až na ty dveře. Místo jejich zavření típnu mobil.

otevrit nahy

Aj facka zabere. To je vážně vlezlá banda, a po pátém "ne nemám zájem" u šesté návštěvy manžel neudržel nervy na uzdě a trošičku jim polechtal obličej, tato návštěva byla poslední Snad za to neskončíme v pekle

měla jsem výbornou kamarádku, ve všem jsme si celkem rozuměli, ale bohužel byla jehovistka. Naše děti si spolu hrály, nenutila mě do jejich podivné víry a byla jsem za to ráda. Jakmile přišla na to řeč, tak vždycky říkávala, že když se k nim lidi chovají škaredě, tak o to víc je přesvědčena, jak lidé jsou neštastní a jak v tomto světě tápou a jak jsou na tom špatně a ona je chce vlastně navést na lepší cestu. Samozřejmě pro nás, normální lidi, nepochopitelné. Takže když ji během té své vycházky vyhodí neslušně třeba 3 lidi, tak to ju jakoby nabudí, aby šla dál. Když někdy jde a slušně ju odmítnout tak ona místo naplánových tří hodin, chodí třeba jen hodinu. Takže jak tady někteří radí a píšou jak s nimi zatočit, tak to na nich působí přesně opačně.Je to jejich myšlení zvláštní, ale je to tak.

Já se usměji a řeknu: Promiňte. A zavřu dveře. Tak m ám pocit, že jsem zdvořilá, ale rázná. Jednou přišly dvě baby a "My jsme věřící lidé" řekla jsem: "To je dobře" a zavřela jsem. Nemí se s nimi mluvit! Vysvětlovat, chtít logiku. Ne! a zavřít.

Pokud vás obtěžují opakovaně, pohrozte jim policíí nebo ji rovnou zavolejte.

Posledně u nás u vrat byly dvě děvčata, jedna z nich pěkná, půvabná, milá Ukrajinka a manželka mi to pořád kazila . Svědci mi nevadí, ale prodejce energií ženu velmi hlasitě.

Byla bych na ně příjemná, pozvala je na oběd. A předložila jim dušenou krev na cibulce. Myslím, že by už nepřišli.

Stejně oprsklí jsou ti "měniči energií". Jenže ti jsou ještě horší. Ti by krev na cibulce snědli s chutí a přesvědčovali by mě dál. Jaga.

Ono se to řekne slušně s nima diskutovat. Já to jednou zkusila, protože jsem byla na zahradě a přece před nima a kvůli nim nepřestanu něco dělat. Tak jsem se snažila být asi tak deset minut milá a s úsměvem jim dávala najevo, že mne ty jejich bláboly nezajímají. Jenomže tím jsem ty dvě ženy neodradila, mou počáteční přívětivost si vyložily tak, že jsem potencionální adept a tak přitvrdily. A to neměly dělat, protože já jsem se celou tu dobu v duchu krotila a ovládala. Nechtěla jsem být přímočará a myslela jsem si, že pochopí že prostě nechci být jehovistou. Neustále mi přes plot nabízely nějaké letáky a přesvědčovaly o tom jak jsem na tom špatně když odmítám tu jejich víru a že prý oni jsou tady proto, aby mne spasily a že se prý nehnou dokud mi neotevřou oči, abych konečně prohlédla a uvědomila si v jakém nebezpečí se nacházím já a celá moje rodina a tak dál v tomto smyslu. Tak mi nakonec trpělivost došla. Pěkně jsem jim zase já vysvětlila, že jestli neodprejsknou, tak že jsou v nebezpečí ony. Přála bych vám vidět, jak se ty jejich úlisné obličeje zmněnily a jaká zášť jim čišela z očí, když jsem jim řekla co si o té jejich sektě myslím. Odtáhly, ale cestou kolem plotu ještě pronášely jedovaté poznámky. Ono to celé trvalo dost dlouho. Pak sem přišly ještě asi třikrát, ne teda už ke mně, ale šly dál k sousedům, ale pokaždé když míjely mou zahradu a já byla venku, protože bylo léto, tak si neodpustily nějakou zlou poznámku ohledně mé zahrady a mne samotné. Už je to dlouho, ale poznala bych ty dva falešné ksichty ještě dnes.

Já jsem myslela, že už takové otravování mají zakázané a že mají lidem vnucovat tu svou sektu jen v případech, že je ti lidé sami osloví...

A proč jim to neříct narovinu.

Nesnáším sekty, nesnáším manipulaci vedoucích, nesnáším platit darmožroutům peníze, mám nemanželské poměry a chci v nich pokračovat. Pokud i takovou mě chete, tak jsem tady a jsem vaše, - nebudou chtít.

S imigranty je zle, jsou hodně agresivní.

Morro,nechápu,že v místě Vašeho bydliště ještě Svědci jehovovi chodí ,po bytech, a zřejmě v domech.Toto je již všude zakázané vyhláškami magistrátů,stejně tak jako podomní prodej.V Praze nesmí ani oslovovat kolemjdoucí,můžou s Vámi mluvit,pokud je oslovíte Vy sám .Poukažte na toto obtěžování Váš magistrát nebo vedení města či obce - Jehovisti dobře znají všechny vyhlášky,budou se podle nich řídit.

Budou potom postávat na nárožích s časopisy a čekat,až se někdo zastaví.To Vám ale vadit nemusí.

Proč? Proč s nimi diskutovat, nebo je napadat, nebo něco podobného?

Pokud mne oslovili na ulici, jednoduše jsem na to reagoval stejně, jako když mne osloví nějaký jiný vágus: nenavážu oční kontakt, ignoruju, jdu dál. Přeci, vlci vyjí, leč karavana táhne dál.

Pokud přišli (jednou) ke mně domů, zazvonili, tak oni se nepředstaví, něco ve stylu "jsme z Náboženské společnosti svědkové Jehovovi, přišli jsme proto a proto", oni začnou prefabrikovanými otázkami a la "myslíte si, že v dnešní době má smysl číst Bibli?", "myslíte si, že existuje Bůh, který se o nás stará?", a tak podobně.

Tak jsem jim řekl, že mám, stejně jako oni, konstitučně zaručené právo na svobodu vyznání, nebo nevyznání, a že toto právo v sobě subsumuje právo vykonávat své vyznání sám, nebo společně s jinými. Já naprosto respektuji jejich právo kázat své vyznání dům od domu, nicméně já využiji svého práva s nimi své náboženské vyznání, nebo nevyznání, nesdílet. Informace o náboženství jsou citlivými údaji ve smyslu zákona na ochranu osobních údajů, a já citlivé osobní údaje rozhodně nesdílím s každým na počkání jenom proto, že chce. Další rozhovor na toto thema je bezpředmětný pro značné rozdíly mezi námi a diarchii mezi mým a jejich pojetím práva na svobodu vyznání, a proto jim budu velmi vděčen, když mé, konstitučně subsumované a garantované, právo nesdílet své náboženské přesvědčení s jinými budou respektovat, což znamená, že žádná osoba z Náboženské společnosti svědkové Jehovovi nevstoupí na můj pozemek a nezazvoní u mých dveří. Pokud nebudou mé právo na nedotknutelnost soukromí a osoby respektovat, obdrží Náboženská společnost svědkové Jehovovi, od mé osoby, zelenou obálku s předžalobní výzvou, a v případě, že přesto svého konání nezanechají, nezbude mi, než Náboženskou společnost svědkové Jehovovi žalovat o ochranu osobnosti, a v případě nedobytnosti vymáhat splnění nezastupitelného plnění exekučně, což v praxi probíhá tak, že jim bude exekuční soud, skrze soudního exekutora, ukládat pořádkové pokuty tak dlouho, dokud nesplní, co jim ukládá pravomocný a vykonatelný exekuční titul. Ale, samozřejmě, jinak naprosto respektuji jejich právo na svobodu vyznání a jejich právo své vyznání šířit, nicméně hranice práva jednoho končí tam, kde začíná hranice práva druhého, nebo nezbytný zájem celku.

Už nikdy nepřišli, a letos to bude deset let (jinak chodí minimálně 1x ročně).