Jména v kalendáři

Jmenné kalendárium

Velký mariánský kalendář
leden 1879

Uvádění jmen v kalendářích začíná s nástupem křesťanství již od 2. století a souvisí s kultem svatých. Od 16. století platilo pro katolické země nařízení, dávat dětem jména svatých, blahoslavených a naopak varující před jmény bájeslovnými, neslušnými a směšnými. Po roce 1918, po vzniku Československé republiky, se začínají objevovat i jména necírkevní, či jména slovanská. Nakonec se po roce 1945 objevují snahy o sestavení civilního, necírkevního kalendáře. Autoři ovšem vycházeli především z tradic katolické církve, přidali však i jména z jiných církví a tehdy užívaná jména nesvětecká. Od roku 1991 se na vydávání kalendářů v České republice vztahuje zákon o neperiodických publikacích č. 37/1995 Sb. V zákoně se neuvádí žádná podmínka pro podobu obsahu, vydavatel je však povinen respektovat státní svátky, ostatní svátky, významné dny a dny pracovního klidu dle zákona č. 245/2000 Sb. a jeho pozdějších novelizací. Jmenné kalendárium tedy nepodléhá žádnému schvalování a jeho obsah je na vůli vydavatele. V celosvětovém měřítku je uvádění jmen v kalendáři spíše výjimkou. U nás se uvádění jmen v kalendáři příkládá veliký význam. Jde samozřejmě o zvyk oslavovat jmeniny, který se však ujal až po druhé světové válce.

Jmenné kalendárium, leden

V současné době (psáno v roce 2013) někdy tiskárna uvádí, že její kalendář je vybaven rozšířeným jmenným kalendáriem a je schválen Ústavem pro jazyk český AV ČR. Jde o kalendárium uvedené v knize Miloslavy Knappové Jak se bude vaše dítě jmenovat?, Praha 2010, na straně 102 až 112. Sama autorka v zmíněné knize uvádí, že nejde o nějakou obecně závaznou normu. Zdejší kalendárium se tohoto vzoru drží až na drobné výjimky. Vždy je zde uvedeno první, tučně vytištěné jméno (výjimečně dvě jména). Vynechán je však Jeremiáš (Knappová uvádí svátek 1. května), Zlatan (Knappová uvádí svátek 8. května) a Alfréd (Knappová uvádí svátek 28. října). Tato jména kolidují se státními svátky a v kalendářích nebývají uvedena. Dne 26. června má zde svátek Adriana (Knappová uvádí Adriána, snad je to jen tisková chyba). 7. prosince má zde svátek Ambrož, Benjamín, Knappová uvádí obrácené pořadí, dříve však tento den slavil svátek Ambrož biskup, dle mého mínění by měl být tedy uveden jako první. Jinak se zdejší kalendárium snaží kopírovat nejběžnější jmenná kalendária v daném roce v různých typech tištěných kalendářů, proto se jmeniny mohou ve stejných dnech, ale v různých letech lišit. Tento internetový kalendář věrně sleduje změny v českém jmenném kalendáriu v průběhu let. Například do 24. května 2010 slavila svátek pouze Jana a od roku 2011 slaví ten den navíc i Vanesa, viz den24. května 2011.

Znala jsem Gitu, ale její jméno bylo Brigita.

Nedávno říkali v televizi, že dnes si každý vydavatel kalendáře sám rozhoduje o jménech, která přiřadí k jednotlivým dnům. Potom to podle toho vypadá - např. já jsem narozená 11. června, dlouhá léta měla svátek Flóra a najednou tam byl Bruno. U spousty jmen navíc lidi vůbec neznají význam, např, jsem znala sestry, jedna byla Judita a druhá Jitka, přitom je to stejné jméno německy a česky.

No, někteří rodiče to tak dělají schválně. Znám sourozence, kluka a holku, kteří mají původním významem stejná jména (i když dnes už jejich znění je rozdílné) a dostali je právě kvůli tomu. Nechci uvádět přesná jména, protože by to v jejich případě byl identifikační údaj, jména to jsou dost nezvyklá...

Také nechápu,co za blby dnes může vydávat kalendáře.Jména tak ujetá,že zdravý rozum nechápe

1.jméno je podle českého kalendáře, 2. podle slovenského