Zdravím všechny, již hodně dlouho mě trápí Sociální Fóbie.
Ani nevím, kdy to začalo, někdy na základní škole a trvá to dodnes, teď jsem na střední škole, chodím do druhého ročníku, je mi 17 let.
Jde o to, že ať jdu po ulici nebo kdekoliv, kde jsou lidé (stačí, aby šel někdo předemnou nebo za mnou), tak jsem strašně nervózní a z té nervozity se totálně potím v podpaží a po celém těle a nevím, co mám dělat s rukama, kam se dívat..
Když dám ruce do kapes a dám si sluchátka a třeba do pusy zvýkačku, tak se to rázem mnohonásobně zlepší, nejsem tolik nervózní a tak dále, ale když chci jít normálně (tj. bez sluchátek, žvýkačky a rukou v kapsách), tak prostě nevím, co dělat, když je někdo poblíž.
Ikdyž jdu třeba lesem nebo uličkami mezi domy, kde nikdo není, tak mám pořád pocit, že někdo někde je a pořád jsem nervózní, nejlépe se mi proto chodí večer, to jsem úplně uvolněný, když někdo jde, tak nejsem nervózní téměř vůbec, ale to je hlavně tím, že po tmě mě téměř nikdo nevidí.
Nedokážu to vysvětlit, proč mi to takto dělá, prostě ať se snažím jak chci, tak to nejde a pořád jsem nervózní a čím více se snažím nebýt nervózní, tím více nervózní jsem.
Když jdu ale s kamarádem nebo s někým, tak rázem jakoby sociální fóbie zmizí, nevím, jak je to možné, ale je to tak, když s někým jdu, tak nemám téměř žádný problém, dělá to pouze, když jdu sám.
Bohužel kamarádů mám tolik, že bych je spočítal na jedné ruce a s těmi, se kterými chodím nějak aktivněji ven, tak ty mám 2, takže většinou chodím ven sám a tím, že trpím Sociální fóbií se snažím lidem vyhýbat, ale to já nechci, rád bych se toho zbavil a s lidmi normálně komunikoval, bavil se s nimi, ale bohužel mi to nejde.
Ve škole nemám s tímto problém, první dny, když jsem tam byl nový, tak ty byly hrozné, ale jak jsme se navzájem poznali, tak jsem se stal jeden z těch nejoblíbenějších ve třídě.
Taky kvůli Sociální fóbii mám problém navázat rozhovory s dívkami, s klukama nemám takový problém mluvit, ale když mám mluvit s dívkou, tak to mám úplné okno, nevím, o čem mluvit, nevím, co dělat, nejraději bych utekl..
Neřekl bych, že jsem srab, jsem ten dominantnější typ, sportuji a posiluji, ale prostě když dojde na kontakt s cizími lidmi a hlavně dívkami, tak to je něco strašného..
Prosím, poradíte mi, jak a co mám dělat, abych se Sociální Fóbie zbavil? Nevím, jestli to je na psychiatra nebo jak, ale rozhodně k psychiatrovi jít nehodlám, teda nemyslím si, že jsem nějak duševně narušený, co jsem četl, tak socální fóbie je prostě jen naučená, jako jiné fóbie, ale jak se jí odnaučit, to netuším 
Všem moc děkuji za jakékoli rady.
0x
Nevím, proč si tak nevěříte. Mladí lidé čím dál více jsou soustředění na svoji osobu, to je ta chyba. Lidé kteří se nějakým způsobem věnují druhým, nebo hodně pracují tyto pocity méněcennosti a strachu, že nejsou dokonalí, že se nevyrovnají druhým, nemají. Nebojí se kritiky, protože je jim ukradená.
Zkuste tedy pokud Vám to půjde trénovat ve stylu - všichni mi můžou vlízt na záda až na moje blízké, které mám rád. Nikdo není chytřejší, nikdo není hezčí, nikdo není nej, nej, jak se mylně domníváte. I oni, tedy ti druzí, na kterých Vám tolik záleží, hlavně tedy na jejich mínění o Vás, mají podobné problémy, pocity a uzkosti jako vy, nevěříte, ale je to tak. A vy jste ten poslední, kdo je bude zajímat, protože jsou také ponořeni hluboko do sebe...
0x
Taky myslím, že netrpíš sociální fobií, ale spíš nejistotou, možná nižším sebevědomím. Věkem se to určitě zlepší, potřebuješ čas se "otrkat". Hlavně si uvědom, že většina lidí má starosti sama se sebou a mají na práci něco jiného, než si všímat, pozorovat a hodnotit právě tebe. 
0x
Spíše to vypadá na agorku, přes mladý věk. Každopádně, i s vědomím pravidla Z4, doporučuji navštívit tento web a probrat svou situaci se stejně (možná jen domněle) postiženými. 
doplněno 29.05.16 19:00:
S nízkám sebevědomím mnoho nenaděláte, jde o danou a v zásadě neměnnou záležitost. Na základě pozitivních zážitků se může trochu zlepšit, ale ne o moc a zpravidla pouze dočasně. 
doplněno 29.05.16 19:49: A je to tady.
Zdravím, děkuji všem za odpovědi.
Nemám strach opustit domov, to ne, jít ven nebo tak mi nedělá problém, akorát mi dělá problém setkávání se s lidmi, ale když je lépe poznám, tak potom není žádný problém.
S tím nízkým seběvědomím, pokud by to bylo ono, co mohu udělat proto, abych byl více sebevědomý?
Děkuji
Zbytečně se nepodceňovat se a trochu víc si věřit.
Každý to má jinak, někdo je všude hned jak ryba ve vodě, někomu chvíli trvá, než se rozkouká. To je celkem normální.
Ono jde hlavně i o můj vzhled, bohužel jsem měl už v 16ti pleš, tak si holím hlavu úplně dohola a taky nemám zrovna nejsympatičtější tvář, takže si mnoho lidí myslí, že jsem nějaký grázl, feťák a kdo ví co ještě, takže to je taky hlavně kvůli toho a když se snažím trochu tvářit společensky, tj. usmát se atak dále, tak vypadám jak idiot, nemám prostě tvář na úsměv, tvářím se normálně a vypadá to, jako bych se mračil a chtěl někoho "zabít"
Aha, teď už vím, kdo jsi, jen nevím, proč sem vždycky píšeš pod jiným nickem.
No vidíš, já to mám zrovna tak, že mně se líbí spíš ti "ošklivější" chlapi víc, než prvopolánoví hezouni, ono to celé je jen málo o vzhledu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.