Zdravím, doteď jsem byl spíše samotář, přátel jen pár, které spočítám na jedné ruce a opravdových přátel, se kterýma občas zajdu ven, mám 3.
Nikdy jsem neměl moc rád hodně lidí na jednom místě, prostě jsem nerad byl mezi lidmi, ale teď si připadám strašně osamělý a nemám poslední dobou co dělat, jelikož přátelé nebývají často doma.
Rád bych se stal společenským, poznal nové lidi apod., ale dělá mi to problémy, prostě nedokážu oslovit cizího člověka, když ho neznám, nemám mu co říct.. Prostě nevím, jak a kde se seznámit s novými lidmi a najít nové přátelé.
Můžete mi s tímto poradit, na jaká místa bych měl chodit, abych poznal nové lidi?
Nepiji ani nekouřím, takže jsem doteď na žádné akce nechodil, takže i proto jsem o spoustu přátel přišel, jelikož oni každý pátek v týdnu chodí na "chlastačky", ale to není nic pro mě, neříkám, že bych na tu akci nezažel, ale ani omylem bych se tam nenapil, proto nevím, jak bych se tam cítil jako "jediný" střízlivý člověk.
Můžete mi tedy prosím poradit, na jaká místa zajít?
Moc děkuji.
2x
Pokud společenskost nemáte v povaze, rozhodně se společenským nestanete, a už vůbec ne mávnutím kouzelného proutku v podobě jásavých akcí typu posilovny nebo geocachingu. Povahu nelze dlouhodobě znásilňovat, to je vrchol naivity. Na vašem místě bych to zkusil přes zaměstnání, tam se s vámi lidé bavit musí, přinejmenším kvůli zdaru kolektivního díla. Tedy, předpokládám, že někde pracujete a na pracovišti nejste sám. Zjistěte, jaké zájmy mají kolegové a můžete se eventuelně přidat. Tím se okruh známých rozroste a to relativně nenásilnou cestou. 
0x
Možná jste přišel o známé, ale o přátele ne.
Přátelé by o přátelství s Vámi stáli i v případě, že byste nechodil "na chlastačky"...
(Podle mne to nebyli přátelé.)
Kam chodit?
Přece tam, kde se setkáte s lidmi, kteří mají podobné zájmy jako Vy.
Sportoviště, kulturní akce, knihovny, ...
Zdravím, děkuji za odpověď.
Ano, nejspíš to nebyli přátelé, ale pouze známí, to s Vámi souhlasím.
Jinak posiluji, ale v posilovně, no, tam jsou všichni starší, než já, někteří o 10, někteří o 20let a navázat s ními kontakt.. Ani nevím, o čem bych si s nima povídal, možná tak o posilování, ale tam to je takové, že se stěží sotva navzájem pozdravíme..
0x
Mám trochu odlišný názor... nediv se, že si připadáš osamělý, když jsi zalezlý ve své ulitě. Ono strašně záleží, jak se s lidmi stýkáš. Ne zdaleka každá akce je o chlastu a hulení, chce to porozhlédnout se po lidech, kteří mají malinko dospělejší zájmy, než se každý pátek ožrat jak čuňata. Cizí lidi taky neoslovuju, ale pokud někam přijdu, do nějaké skupiny lidí (doktor, autobus, obchod atd., nemám problém s kýmkoli prohodit pár slov. Roky tímhle způsobem poměrně úspěšně překonávám socisální fobii.
Zkus sport nebo prakticky jakýkoli koníček... u toho se lidi seznamují strašně snadno. Je fuk, jestli je to kolo nebo sbírání známek, já našla pár nových kamarádů díky běhání, tréninkům, geocachingu. |Akce jsou především o zábavě, společné hry, promítání filmu, povídání. Nějaké to pivko v rozumné míře je bonus.
0x
Společenským a hlavně komunikativním se stanete tehdy, když se přestanete zajímat pouze o sebe. Když vás začnou zajímat lidi. Když se o nich budete chtít něco dozvědět. Když to, co se dozvíte, budete pamatoval, ale necháte si to pro sebe. Když to nebudete nikde inzerovat. Jejich zájmy, práce, koníčky. Případně podrobnosti toho. Každý rád o sobě, o svých úspěších mluví, zvláště, když má pozorného posluchače.
Musíte se však naučit odmítat stesky na neúspěchy, na podrobnosti osobních tragedii. Ti, co si postěžovali, začnou se posluchači vyhýbat a někdy ho až znenávidí za to, že se mu otevřeli. Za to, že zná jejich neštěstí. 
Takže, když se budete povrchně o někoho, kdo se vám líbí, zajímat, příště vás rád uvidí. A i takhle může vypadat začátek přátelství.
doplněno 28.05.16 17:47:
Já se obávám, že ti vůbec nerozumím. Co jsi napsal včera, to je úplně jiné, než co píšeš teď. Kapku jako schíza. 
Včera bezradnost, dnes sbevědomý, oblíbený, cílevědomý kluk, který už potřetí mění školu?!
Děkuji za všechny odpovědi, ono, né, že bych společenskost neměl v povaze, na základní škole jsem nebyl moc oblíbený, to je pravda, tam jsem si udělal špatnou pověst, jelikož jsem byl největší "grázl" ze třídy a doteď toho lituji, nicméně na střední škole jsem vždy byl velice oblíbený, ještě teď chodím na střední školu, už jsem byl na dvou středních (vždy jen 1. ročník, nenašel jsem zatím školu, která by mi úplně sedla a příští rok jdu už po třetí do 1. ročníku a doufám, že už naposled). No a na střední škole jsem ve tříde oblíbený, byl jsem i na minulé střední oblíbený, jeden z takových těch, že něco řekne a všichni se mohou potrhat smíchy, nemám problém s lidmi komunikovat, bavit se s nimi a různě je bavit svými "vtípky", ale prostě nevím, dokud je nepoznám, tak nejsem otevřený, skoro nic nenamluvím, to tak bylo i na střední škole, než jsem všechny poznal, tak první měsíc - dva jsem skoro vůbec s nikým nemluvil, až pak, když jsme se navzájem poznali, jsem začal být otevřený a to je můj problém, neumím být otevřený hned ze začátku, když někoho poznám a to je možná právě ta chyba, možná je to tím, že trpím sociální fóbií, nebo jak se to jmenuje, prostě jdu mezi lidmi a jsem strašně nervózní, nevím, co dělat s rukama, kam se dívat atak dále.., avšak když jdu třeba s kamarádem, tak sociální fóbie jakoby zmizí, dělá to pouze, když chodím mezi lidi sám, ani nevím, odkdy tímto "trpím", ale někdy na základní škole mi to začlo.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.