Jak naučit neteř,aby měla základní pravidla

Jestli to můžete nějak ovlivnit, to opravdu nevím, když vaše řeči a rady nikam nevedou...

První, co mne napadlo po přečtení bylo: matka prasátko vychovává prasátko i ze své malé dcery. Ale zas ta malá bude hodně odolná, to jo.

Dítko prospívá dobře, je dobré s večerní hygienou začít už teď, zvykat si na pravidelnost a povinnost. To mi nikdo nevymluví. Dnešní mladé matky nemají na nic čas, jsou unavené a drží mobil v ruce neustále. Jednou jsem se zmínila, proč ji nevykoupe anebo neumyje ruce a nepřevlíkne, tak mi bylo řečeno... nestíhám, jsem unavená... Od té doby ji nic neříkám, a pokud hlídám já, dělám to podle sebe.

to je vsechno fajn, ale proste nic vam do toho neni, bud ji udate na socialku (a prijdete o neter i dite navzdy) a nebo ji nechate vychovavat jeji vlastni dite... jine moznosti neexistuji

Dobrý den, no, pokud to takto probíhá každý večer, tak je to už "večerní rituál".

A to takový, který si matka toho dítěte zvolila. Jo, že Vám se to nelíbí či byste volila rituál jiný, je věc druhá. Jaký večerní rituál je podle Vás ten jedině správný?

Zdravím!

konzerva - no, tak žádný větší problém není. Matka má svůj rituál, Vy máte zase ten svůj.

Vadí Vám tedy, že matka nechce přijmout ten Váš? Takto se rituály střídají a to děcko je občas i vykoupáno (takže vodu pozná).

Pokud se děťátko večer vykoupe a dá se mu volný pyžamkový pytel, nebo už i pyžamko, tak v noci lépe spí. Nebo možná mladé matky dnes koupají ráno?

Dnes má každá rodina jiný systém, těžko někomu něco vnucovat. Až budete někdy hlídat, tak si to užijte podle sebe.

Když hlídám, dělám to podle sebe a holčička je spokojená.

To je dobře.

Co by mi vadilo nejvíc, je že jde spát s nevyčištěnými zuby. Protože tím jediným jí opravdu ohrožuje na zdraví a zadělává na hodně velkou bolest v dospělosti. To ostatní vem čert. A co maminka, ta hygienu dodržuje, nebo jde taky spát v teplákách?

Moc si neumím představit, co myslíte tím "nějaký večerní rituál". Vy s nimi žijete, že víte, jak to vypadá u nich doma večer? Vlastně je to jedno, neumím si představit dítě, které nevnímá přítomnost další osoby vedle své matky, samozřejmě rušivě, takže jako první chybu bych viděla právě Vaši přítomnost u nich doma, v době, kdy matka ukládá dítě ke spánku. Neteř možná nemá dost odvahy, aby Vás "vypoklonkovala", tak raději odbyde vlastní dítě a pak možná klábosí s Vámi dál. A Vy místo, abyste je nechala o samotě, tak vymýšlíte rituály. Jediné, co byste možná mohla, by bylo koupit pěknou dětskou knížku, kde se by něco v tomto smyslu (koupání, mytí zubů, převlékání do nočního oblečení, řešilo), aby si to maminka při hraní s dítětem přečetla. Jinak, nechte je, prosím, žít .

Neteř je velice ráda, když přijdu. Nechodím každý den to ani já nechci, ale když přijdu, hraji si s malou, řádíme, malujeme atd. Podle mě je to lenost! Nestihla by "facebukovat"!

Jsem překvapená tím, jak někteří bez přemýšlení odmítají moudrosti našich rodičů. Večerní rituál pro dítě je naprosto nepostradatelný - pokud jde dítě spát po nějaké uklidňující činnosti, která se pravidelně opakuje každý den, spí se mu lépe, vytvoří si návyk a je to pro malé dítě první důkaz toho, že má svět rytmus, a toto vědomí (i když zatím nevědomé) mu dodává sebejistotu. Koupání a nato jídlo děti navíc přirozeně unaví, zvl. úplně malé děti jsou po takovém n nevinném koupání spát mnohem déle, než spí běžně, proto se také koupe před spaním.

Ale samozřejmě mají všichni rádci pravdu v tom, že Vy s tím nic nezmůžete. A pravdu má i rádce, který tvrdí, že byste tam neměla být, večerní rituál je záležitost rodiny a má se odehrávat s co nejméně vzrušivými podněty, což návštěva určitě je.

Všimněte si, že pokud spíte během dne, tak máte pak den jakoby rozhozený, po probuzení je tělo zmatené, protože si nedokáže spojit den a spánek, zná pouze noc a spánek. Takové malé dítě, které navíc nemá zažité rytmy ve smyslu den/noc a roční období, spí několikrát během dne... nutně potřebuje večerní rituál, aby si navyklo na noční režim. Už od mala. Pokud tomu někdo nevěříte, zkuste měsíc nebo dva chodit spát ve stejnou hodinu po sérii stejně zařazených činností, které Vás zrelaxují (je na Vás, co Vás zrelaxuje, ale klidně zkuste tu miminkovskou řadu - příjemné koupání, natřít tělíčko , mléčná kaše, přítmí a klid, láskyplný hlas milujícího člověka - vašeho nejbližšího - a nakonec pohádka/četba příběhu se šťastným koncem). Jestli Vám to nezmění pohled na spánek, tak Vám pošlu obrovskou čokoládu. Přísahám.

Děkuji Ti za odpověď. Já doma, kdy byly děti malé neměla automatku, mobil, televize šla jen večer a vše se stihlo. Tady není žádná pravidelnost, povinnost...Nemluvím ji do ničeho, jen padla otázka proč to nedělá a bylo mi odpovězeno, nestíhám, jsem unavená. Celý den doma, do práce nechodí.

Svatá pravda. Co je pro jednoho špatné je pro jiného běžné. Ani prohlášení papeže za neomyslého ho neuchránilo omylů. Nicméně on si myslel, že je neomylný...

Neteř to nedělala, ani když neměla dítko. Prostě šla spát i namalovaná...

Dobrý den, to mi připomnělo moji bývalou spolužačku ze základky. Ta to měla doma podobně snad až do dospělosti, ale ještě tak v 11 letech chodila spát v tom, v čem chodila ve dne, na noc měla flašku mlíka. Přitom to byla celkem normální rodina. Dnes má sama děti, zdá se mi, že to tam vede manžel, takže asi všechno v pohodě, akorát má hrozně zkažené zuby a to si myslím, že je to nečištění na večer.

Dovolil bych si malou připomínku ke všem reakcím typu "Nestarejte se o to, jak někdo jiný vychovává svoje dítě, je to jeho věc":

Zapomínáte na jeden důležitý detail - ono to dítě je TAKY člověk, takže je to i JEHO věc. Bohužel, jaké má kdo rodiče, si nikdo nevybere, ale výchova v raném dětství (prvních 7 let) formuje základy osobnosti a má obrovské dopady na celý další život. Jinými slovy, co se na člověku zk*rví, když je ještě dítě, se už nikdy nedá úplně napravit. Nechte volnou ruku hum*sačce, aby odmalička vychovala své dítě k absenci základních pravidel chování a hygienických návyků, a za 20 let tady budete řešit nářky někoho, kdo má odmala problémy s disciplínou. Kašlete na rodiče, kteří svého syna do 20ti přesvědčují, že "na holky má ještě času dost", a až mu bude 28, bude sem psát dotazy typu "já pořád nemam holkuuu, nikdy jsem si na ně neudělal čas a teď se s nima neumím bavit, nevím jak je oslovovat, prosím poraďte mi, co mám dělat"...

Co takovým lidem potom odpovíte? Budete jim vysvětlovat, že se mají "konečně sebrat" a "mít vůli" a začít "se sebou něco dělat"? Asi ano, ale bohužel marně, protože vůle je pouze výslednice emocí, emoce vznikají na základě emoční výbavy jedince (vypěstované povahy) a ta vzniká podle výchovy rodičů v dětství. Takže pokud má z někoho vyrůst silná a vyrovnaná osobnost, optimální čas začít s její vhodnou výchovou je od narození. Spousta lidí bohužel takovou výchovu není schopna poskytnout. Myslím, že by bylo ideální, kdyby takoví lidé vůbec děti neměli, alespoň dokud se správnou výchovu nenaučí a neprokáží, že jsou schopni ji dodržovat. Člověk taky nemůže řídit auto, dokud u zkoušky v autoškole neprokáže, že je schopný to dělat podle pravidel. Když už ty děti ale mají, tak si myslím, že vůbec není od věci, pokud je někdo poučí, dokud je ještě čas.

Děkuju "sociologu". Odpověď se mi moc líbila, a máte pravdu, od malička se děti vedou správně. Teď ale trošku jiné téma (jestli můžu) - co dělat, když máte dvě děti, a vychováváte je stejně, ale nakonec to jedno dítě je šetrné, učenlivé, zodpovědné a to druhé úplný opak. Ráda bych si s vámi napsala pár emailů.