4x
Pije váš manžel? Bije vás? Lakotí sám pro sebe a vám na domácnost peníze nedává? Hraje na automatech? Ne? Tak proč byste se měla s malými dětmi rozvádět? Berte to tak, že "nový tatínek" nemusí nikdy přijmout vaše děti z prvního manželství. Sice s ním nudit se nebudete, ale na vaše děti bude kašlat, a vy pak sama budete řešit porozvodové problémy s bývalým manželem (střídavá péče, dělení majetku atd). Dokonce i samy děti si nemusejí zvyknout na nového "strýčka"... I tak můžete dopadnout. Takže dobře zvažte svoje rozhodnutí.
2x
Nejste šťastná? A může za to manžel? Proč si myslíte, že za Vaše štěstí je zodpovědný zrovna on?
Máte malé děti. Jaký má vztah k dětem a ony k němu? Pokud dobrý, neberte jim tátu.
Sedněte si s manželem a řekněte mu, co Vám vadí, co se nelíbí, co byste chtěla jinak. Dejte i jemu prostor, proč se změnil. Někdy to může být i nemoc, zdravotní problémy. Řekněte si, jak si představujete vztah do budoucna.
Mějte ráda svůj život jaký máte. Jestli máte děti zdravé, ani nevíte, co máte. Snažte se na vztahu pracovat, být programově sama se sebou i s dětmi spokojená. Zkuste se trošku od manžela odpoutat, nebýt na něm tak závislá.
Jestli má vyšší věk, může to být mužský přechod. Ani muži to nemají jednoduché.
Nemyslete, že když vyměníte manžela za cizího chlapa, že si moc pomůžete, ono opravdu každý má něco. A pokud bude mít již někde rodinu, nezapomeňte, že se budete dělit o čas i peníze s tou předcházející. Kromě toho mužů je méně, než žen a to co je, tak není většinou moc použitelné.
S malými dětmi jste v nevýhodě. Jak se říká, dvakrát měř, jednou řež.
2x
Tohle rozhodnutí, je třeba udělat velmi uváženě, protože další kroky, neovlivní jen Váš budoucí život, ale i ostatních. Můžete zkusit navštívit třeba i manželskou poradnu, manželovi dát "nůž na krk", aby věděl, že je to vážné a pokud o vztah stojí, mělo by to na jeho snaze být vidět. Pak uvidíte výsledky - jestli tak žít dál můžete nebo je to pro Vás nemyslitelné a jestli to sama s dětmi zvládnete a to nejen ekonomicky.
Tady na Poraďte je pár žen, které žijí i kvůli svým dětem v neutěšených manželstvích, pak možná i kvůli strachu ze změny a samoty, obhajujíce své rozhodnutí tím, že muž vlastně nepije a nosí domů peníze, tak je vše vlastně v pořádku.. Ale ze spousty příspěvků je patrné, jak nejsou šťastné. Ale chtěly by potvrdit, jak jejich rozhodnutí je to správné a jakými hrdinkami vlastně jsou.. Jednou jim možná vytesají na hrob, že obětovaly svůj život dětem a kdo ví, jestli ty to vůbec někdy ocení.
Naše žebříčky hodnot se upravují tím, co jsme jak kdo prožili. Po tom, co jsem zažila já, mohu říci s naprostou jistotou, že bych nežila ve vztahu, ve kterém bych nebyla šťastná a to ani kvůli dětem. Na to je můj život příliš krátký!
Děti nejsou hloupé a poznají, když to mezi maminkou a tatínkem neklape a i to je do budoucna může ovlivnit stejně, jako rozvod. Mám kamarády, kteří vyčítají svým rodičům, že spolu zůstali i když to mezi nimi nefungovalo a u těch přátel, kterým se rodiče rozvedli, rodičům vyčítají zase to.. Nebo hlavně způsob. A pak je i pár takových, kteří řeknou, že získali dva bezva tatínky.
Jestli si v budoucnu polepšíte nebo pohoršíte, nikdo vědět nemůže. Může se stát, že Vy teď s manželem "vydržíte" a za nějaký ten pátek to bude on, který potká jinou ženu a odejde a Vy můžete s dětmi zůstat sama tak i tak a nejlepší léta v tahu. Nebo ne..
Život není peříčko..
doplněno 12.05.16 10:20: Samička v přírodě nemá starosti se samečkem :Ddoplněno 12.05.16 14:08:
Přece nejde z přírody vytrhnout jen něco.. Jakože třeba věrný chlap je proti přírodě, protože má zakódováno rozsévat (jak chlapi rádi tvrdí). Zvířata ženou pudy a rozdíl mezi člověkem a zvířetem je právě v tom, že člověk myslí a uvědomuje si. Zvířatům je jedno, jestli ve 40ti budou mít nádor na mozku a umřou.. nemají obavy, neplánují do budoucna (možná kromě sehnání potravy na přečkání zimy) a žijí ze dne na den. Většina samiček se ke svým potomkům má jen do doby, než opustí hnízdo... Srovnání nemůžete myslet vážně..
Nemyslím si, že tazatelky problém je v tom, že jí partner nevymýšlí zábavu a ani já jsem o ničem takovém nemluvila. Ani problém neznevažuji, zdůraznila jsem, kolika lidem takové rozhodnutí ovlivní život a řekla jsem jen, že bych nemohla být s mužem bez citů a to jak on ke mně, tak já k němu. JÁ budu raději sama. Je to věc, kterou JÁ nedokáži překonat. Ale co pro jednoho není, může být pro jiného. Někomu stačí pro život, že manžel přinese peníze, ženu nebije a nehraje automaty.. Pro MĚ je to málo.
... zajímavé, že z přírody jen lidská samička dokáže upřednostnit sebe před mláďaty ...
doplněno 12.05.16 13:47:Samička ostatních druhů většinou očekává, že ji sameček po oplodnění opustí. U některých druhů jí sameček pomáhá s mláďaty, některé páry spolu zůstanou po celý život, ale nikde samička nečeká, že ji partner bude bavit a vymýšlet zábavu. 
Nechtěl jsem vytrhávat z přírody 
a určitě neobhajuju mužskou nevěru. Jen jsem ve svém okolí zaznamenal několik znuděných samiček, které přestaly hledět na rodinné hnízdo, věrného samečka spořádaně pečující o mláďata a řešily hlavně své JÁ.
Jedna kamarádka vlastně dnes už jen známá mezi nás kdysi přivedla svého kluka. Pak měli děti, bydleli v domečku, on se o všechno staral, dokonce i jako hostitel při návštěvách. V takové širší neustále se rozrůstající partě jsme podle možností jezdili pod stan, na hory, vodu, na kolo, pořádali jsme silvestry, čarodějnice, VŘSR,...
Byla s dětmi 8 let na mateřské, pak přišla do práce a manžel pro ni začal být nudný, stereotypní, přestal ji překvapovat, po 30 přišla deprese, narazila si mladšího kluka z práce a odešla od manžela. Děti (6 a 10let) byly ve střídavé péči, i proto aby měla čas na partnera. A hrozně se divila, že se od ní odvrátila většina "kamarádů" a že na naše akce radši bereme jejího bývalého manžela (pro nás z jejího pohledu cizího) s dětmi než jí. A s ní se potkáme zdvořilostně tak 1x za rok.
S manželem další dítě nechtěla, s novým partnerem si ho nakonec pořídila (letos už půjde do školy). Její bývalý manžel to ze začátku špatně nesl, nikoho aktivně nehledal, žádnou si domu nestěhoval, děti dovedl na práh dospělosti a ty jsou s ním stále radši než s mámou. Časem si našel milou mladší holku, jezdí s ní na naše akce i po dovolených po světě a jeho bývalá manželka už je zase nespokojená (i když se o ně nový partner vzorně stará), stále vyzvídá z dětí co táta, otravuje je ať jim koupí to a to a možná si někde o samotě rve vlasy.
Tondac: Hezké a ze života.
Já bych ještě doplnila, že manželství je běh na dlouhou trať.
A když pak přijde krize středního věku, tak je na malér zaděláno a podle rozvodů či opuštění lože manželského, i příspěvků s dotazy třeba tady na poradně, ,,co dál v životě,, je vidět, že se tímto zevšedněním, nespokojeností potýká snad každé druhé manželství.
Člověk si říká, tohle je opravdu život, který mám prožít? Nic jsem si doteď neužil-a, určitě na mě někde, někdo čeká, s kým zažiji něco nevídaného, dobrodružství, co mě ten druhý v manželství neumí-nemůže dát. Chcete jít za svým štěstím, ale možná ublížíte svým dětem, možná i vnoučatům, svému nynějšímu manželovi.
Co Vám nikdo jiný nedá, jsou vzpomínky na Vaše mládí, seznamování, zařizování bydlení, výchovu dětí. A ty jste prožila s tímto manželem.
Je to hloupé, když napíši, že v manželství mají obě strany a děti určité důchodové zabezpečení v případě úmrtí jednoho partnera. A věřte, že po rozvodu budete na vše finančně sama a budete se muset hodně snažit, abyste trochu dobře vyžila. Pokud tedy nemáte nadstandartní příjmy. Omlouvám se, že jsem připoměla i tyto technické věci. Ale i finance patří ke spokojenému životu.
Jednoduše to napsal-a ,,coco, a souhlas s tím.
Tondac - z toho jasne vyplyva, ze lidske plemeno promiskuitnich samcu evolucne ustrnulo na urovni nizsiho druhu, zatimco samicky pokrocily ve vyvoji a jako obvykle jsou vyspelejsi - projevuje se to uz od puberty
Jenda2 - chcete svym sdelenim priznat, ze jste nikdy zadnou zenu neucinil stastnou? Dokonce ani zadnou neznate? 
Tondac - samozrejme se najdou i vyjimecni jedinci u obou pohlavi...
1x
To si musíte ujasnit a rozhodnout sama. Zvažte důvody proč manželství zachovat a proč ne. Pokud budou převažovat důvody proč se nechat rozvést, pak je to nejlepší řešení pro Vás. Proč byste se měla trápit v nefungujícím manželství? Ale také je třeba myslet na děti..Neuvažujte o tom jaký bude, či nebude, další případný vztah. Pokud se rozvedete pak si zkuste žít nějaký čas sama. Třeba přijdete na to, že jste tak spokojená. Ono to nějaký čas trvá než se smíříte s tím, že se manželství nevyvedlo a nemá smysl se hnát do dalšího vztahu jen proto, abyste nebyla sama, nebo aby Vám někdo pomáhal finančně a dětmi..Máte pravdu v tom, že všude je něco. Může být lépe i hůře..To dopředu nikdo neví.
1x
Myško, poradit nemůžeme, protože do prostoru, který je mezi vámi, nikdo nemůžeme vidět. Ikdyž byste nám vyjmenovala, přesto neuvidíme. Jen drobné střípečky nám budou jasné. Navíc, co vadí vám, můžeme chápat jako veliké plus a naopak. 
Znám paní, jedno manželství s hodným mužským, druhé manželství s mužem, který ji opravdu nosil na rukou s velikým obdivem v očích a láskou v srdci, se rozpadlo. A paní došlo, vlastně si přiznala, že mužské vůbec nemusí. Dnes žije v registrovaném partnerství se ženou, už víc jak 10 let. Život je jeden z netěžších.
1x
Když je ženská zodpovědná, a někdy i úzkostná, tak pokud cítí potřebu se rozvést, vždycky se vyskytne v tom bludném kole zvažování, otálení, obav z budoucnosti, které nakonec stejně musí rozseknout jen ona sama. Nikdo nemnůže říct, co pro Vás bude dobré, protože každý vztah, i lidi v něm, jsou jiní. Záleží na Vás, jak budoucnost zvládnete, jak se o děti postaráte, jakého partnera sobě i jim přivedete. Znám ženy,které se rozvedly a dopadly špatně, ženy, které říkají, že je to po pár letech podobné, jak bývalý vztah, ale i ženy, které si rozvodem polepšily (vč. dětí) a jsou fakt šťastné. Patřím k těm posledním. S nynějším manželem není sice taková zábava, jako s tím prvním, ale zase je spolehlivý a domácí typ. Nebudu říkat, že jsme starosti neměli, obzvláště nám jimi podstatnou část života zpestřovala jeho bývalá žena, ale dnes je to konečně za námi. A zase je to případ od případu, kolik si bude nový partner vydělávat a kolik bude platit alimenty, na kolik dětí, a jak dlouho. Můj muž byl pro mně přínosem jako člověk, ale díky jeho alimentům, nikoliv ekonomicky. Na druhou stranu ale všechno uměl udělat, opravit. S mojí dcerou jsem stejný problém, jako řešíte Vy , řešila před rokem a půl. Viděla jsem, jak v nespokojeném manželství strádá ona i děti. Její manžel vydělával dost velké peníze, byl to spolehlivý a v práci zodpovědný člověk, nepil, nekouřil, nezahýbal, nehrál automaty a přesto se s ním žít nedalo. Názory měnil 10x za minutu, o všem chtěl rozhodovat jen sám (ale blbě), o penězích taky (všechny rozházel za kraviny),věčně na nic neměl čas, na děti jen řval a ač tolik toužil po respektu, neposlouchali ho děti, ani ti psi. Prostě ač VŠ, neměl osobnost, byl hypochondr, ale na nemocné děti jen řval, když brečely, rušily jeho klid atd. Bylo toho daleko víc, takový člověk ztratí lásku, úctu i respekt u všech. Navíc hrozně přeháněl a tak ho bralo s humorem i okolí. Pokud se sejdou tak rozdílné osobnosti, které zjistí, že spolu nemůžou najít společnou řeč, tak je lepší jít od sebe. On sice nechtěl, ale nakonec mu nic jiného nezbylo. Děti byly n ezvladatelné, nevychované a rozjívené, vnučka psych. problémy, vč. plačtivosti, utrpení se na to jen dívat. Dnes jsou rozvedeni, dcera si pronajala byt, našla si hodného chlapa, sice mladšího, ale mnohem vyzrálejšího, který sice vydělá třetinu toho, co bývalý manžel, ale špatně si nežijí. Doma jim to klape, hlkavně se nehádají, nikdo na nikoho neřve, on je zatím bezdětný a přilnul k dětem, jako k vlastním. Děti se rychle srovnaly, už nepotřebuje ani jedno psychologa, poslouchají a chovají se normálně. Jen tatínek je občas nevědomky trápí, ve své zahleděnosti do sebe, nemístnými narážkami na kde co, že potom někdy vnučka večer brečí, proč to ten tatínek říkal... Finančně to nakonec zvládnou všechny samoživitelky, s různými soc. příspěvky. A málokterá je na tom tak, jak jsem byla já, že mi bývalý ani neplatil výživné a nikdo ho nedonutil. Rozhodujte se srdcem a při volbě nového partnera buďte hodně opatrná, žádné "rychlé" další dítě, vdavky, pěkně si ho proklepnout a dlouhodobě, při společném životě. clověk musí překonat ty vnitřní strachy a věřit, že si dokáže, na druhý pokus, život zařídit líp.
1x
Samotné manželství je dle mě, obrazně fluidum, chemie, víc přátelství, sladění v nemožných situacích, piáno které zní jen doma. Pak si můžem říct něco o štěstí.
0x
Prijde mi normalni, ze po case zamilovanost vyprcha. Jste kamaradi, to taky neni spatny. Mate mladoucke deti, ke kterym ma kamarasky vztah, to taky neni spatna vec. No ale pokud jsi silne emotivne zalozena a on je schizoid, tak fakt asi mate problem. Chtelo by to zmenu, zkuste verejne proprat vas zivot v TV v nejake reality show, anebo ho prober/proper soukrome u psychologa. Malo informaci.
doplněno 11.05.16 22:18:Manzelka - ucitelka - rika,
ze na spouste deti je poznat, ze jsou vychovavany samozivitelkami nebo zenskou a jejim novym frajerem. Holt tyhle deti jsou chudaci, stejne jako jejich matky, no a splodi dalsi citove chudaky...Oficialni rozvodovost je 50% tedy tech co se vzaliu. Pokud bysme zapocitali, i ty nesezdane, tak by mohla byt 70%? No to je sila. Sam jsem rozvracene rodiny.
0x
Zná někdo nějakou žena, která by byla šťastná? To spíš potkáte na Václaváku Hobita než takovou ženu. Žádná neví co chce ale nedá pokoj, dokud to nedostane.
Ano prosím.. tady.. ! 
Ale nerada bych to zakřila 
Ovšem ano, na Václaváku se vyskytuji opravdu jen zcela výjimečně..
doplněno 12.05.16 16:01:@tondac - ano, jak již bylo řečeno, výjimky jsou u obou pohlaví.. Mám tu "smůlu", že jsem vyrůstala v úplné rodině a naši se měli VIDITELNĚ rádi i po letech a já nedokáži žít v jiném modelu vztahu.. Uvidíme, co sem budu psát za pár let.. 
Rada pro tazatelku - pokud se da jeste v klidu s manzelem zit v jedne domacnosti - nerozvadet se ! Zatim rodina funguje a novy lepsi vztah na obzoru zadny neni, takze proc zustavat sama? Budto se to casem zlepsi, nebo se objevi nekdo jiny a potom se rozhodujte, co dal, ted to nema cenu definitivne resit.
0x
Myško, před pár měsíci jsem řešila totéž. I tady přes poradnu. Co mi hodně pomohlo, tak byla tužka a papír. Na jednu stranu jsem si napsala všechny plusy a na druhou mínusy. A i když mne to ve finále překvapilo, tak zvítězilo to, že mi bude bez manžela lépe. Dlouho dobu jsem s tím bojovala. Není to ještě ani měsíc co odešel a už teď se mi dýchá lépe. Prvních cca 10 dní to bylo příšerných. Celý dny jsem jen brečela a obviňovala ze všeho sebe. Ze své vlastní zkušenosti mohu poradit jen to, že pokud vám nebude vadit to, že třeba zůstanete sama, tak ten krok udělejte. Já jsem momentálně ve stadiu, že si říkám, že raději už žádnýho chlapa nechci doma vidět ani náhodou.
Prijde mi nas vztah jako by byl jen spolubydlici, neni zadny MY dva jako by si zil svuj zivot vedle nas a mel jen odskrtnuto mam zenu a deti...ale nic vic. Detem by moc nechybel ani s nimi moc neni. Zaclo se to kazit po svatbe (ta byla az byla az po prvnim diteti). jako by se prestal snazit kdyz nabil jakousi jistotu. Hlavne nechapu jak nepotrebuje uz zadne city.
Nevim jestli se naucim zit bez citu bez vztahu ale financne to utahnout by nebyl med. Proto budu dal stradat asi, kdyz mi teda nic jako nedela (kdyz pominu veci co me serou) a budu doufat ze se objevi nekdo, s kym bych byla stastna. Nejhorsi je ze ja ho stale miluju a proto se trapim kdyz ja ho nezajimam. Nechci prehnanou romantiku to chapu po letech ale nejaky dotyk nebo pusu...co se tyka sexu tak je to taky jen rychla souloz a parkrat do roka.no a komunikace stroha.
doplněno 12.05.16 21:43: Jeste doplnim ze jsou dny nebo vikendy kdy jsem rada ze je pryc a je mi bez nej opravdu lip...jenze to vim ze se vrati, ze tu nekdo je, i kdyz je to takovy o nicem.
Někteří chlapi jsou takoví, necitliví, nevyznávají lásku, pohlazení, sezení při měsíčku. Prostě jste šáhla vedle, on se zřejmě před narozením dítěte přetvařoval.
Já jsem toto zase nevyžadovala, ale manžel byl naopak přítulný.
Kamarádka to měla jako Vy a kolikrát jsme si říkaly, že jsme si ty protějšky měly vyměnit .
Chtěla jsem navrhnout, abyste si našla milence, ale když píšete, že ho stále milujete, tak to je fakt těžké a nikdo Vám neporadí. Rozhodnout se musíte sama, je to Váš život, Vaše volba.
Mysko, zkuste se mrknou po knížce od psychologa Tomáše Nováka - Proč se mnou nemluvíš. Možná, že v textu najdete popis chování vašeho manžela a také návod, co s tím.
A já znám že muži jsou velmi citliví a potřebují hlazení a mazlení, akorát tahle citlivost se jim přesunula do jednoho místa, kde by měli být hlazeni a mazleni co nejčastěji.
muži skutečně mají také city, ale náš problém je, že o tom zpravidla nejsme schopni otevřeně mluvit. Problém je, že zde máme jednostranné podání a nevíme, co se honí hlavou onomu manželovi. Proč takový je. Zda je takový opravdu, nebo je takový proto, že ho toto manželství užírá stejně jako tazatelku. Jsem naprosto přesvědčen o tom, že je třeba o tom si otevřeně promluvit nejlépe i v partnerské poradně, za vedení někoho s odborností. Ono totiž skutečně jsme rozdílní. Když ženské nevyhovuje manželství a nechce se rozvést, tak se s protějškem přestane intimně stýkat, upne se na děti nebo si najde milence. Chlap většinou přestane komunikovat a upne se na svoje koníčky. A pokud cítí potřebu někde zasouvat, tak si taky najde milenku. To, že dost mužů nemá nijak zvláštní vztah k vlastním dětem je bohužel fakt, ale totéž v menším platí i o ženách. V tom si nemáme, co vyčítat.
Vidím to ve svém okolí, že vtipný, mazlivý a romantický muž bude mít u většiny žen vždy body navrch oproti typu, který opraví, navaří, děti obstará. Jenže málokterá máte to štěstí, že máte doma vtipného, romantického a mazlivého kutila s úžasným vztahem k vlastním dětem.
... poslední větu musím podepsat - není nás mnoho!
Ale poradnám a psychologům bych se vyhýbal jako čert kříži. Mám ve svém okolí několik lidí, které živí poradenství v oblasti psychologie a jak mám možnost sledovat jejich soukromý život, tak nechápu, jak si můžou dovolit svým klientům něco kolem vztahů vůbec radit.
Podle mě nepomůže ani když to tazatelka bude probírat s kamarádkami u kávičky. Je potřeba to probrat s partnerem, ostatně psala, že už jsou spíš kamarádi - tak s kým jiným.
Tak je třeba mu říct, že jsme sice dobří kamarádi, ale v poslední době už ne tolik manželé a milenci a co by pro to každý z nich mohl udělat. Třeba se od manžela dozví, že když přijde z práce domů, tak slyší jen její neustálé hudrání směrem k dětem a místo milenky v ní až do noci vidí spíš protivnou učitelku nebo družinářku ...
0x
To je tak, když se člověk bere před státním orgánem. Když se slibovalo před Bohem, tak ty vztahy byly až nadosmrti.
Dyline, to myslíte opravdu vážně?! Nebylo to proto, že ženy nepracovaly a na muži byly na 100% závislé?
Kostel nebo radnice, je to jedno, stačí si uvědomit priority vztahu a to, že zamilovanost není láska. Můj muž nemá svatozář ale je to člověk na kterého je 100% spoleh a i po 35 letech a jeho občasných úletech nikdy nezapomene říct, jak je rád, že mě má, jak je mu semnou dobře, jak dobře jsme vychovali dceru a jak úžasné máme vnučky. Celý život v podstatě "trpím" občas říkám, že si připadám jak horník v závalu ale vydržím to, on se totiž rád tulí a řeknu vám, spát v obětí není žádný med.
0x
Sama takovou zkušenost nemám,ale kolegyně v práci ano...letitou...nakonec děti odrostly,odešly z domova a když si myslela to,co teď vy- že měnit nebude+mohlo by to být horší atd. - manžel přišel s tím,že už přece spolu kvůli dětem být nemusejí a má jinou...tak si vyberte,nepočítejte s tím,že chlap bude soucitný k vám - bude myslet jen a jen na sebe - takže myslete na sebe i Vy,nejste jenom matka,jste žena s právem na spokojený život!/ a poznámky typu - co když za to můžete Vy?´=to můžou říkat jen chlapi nebo ženské z minulého století/
0x
A co zkusit se vztahem něco udělat? Není nutné ho odpískal a nebo se v něm trápit. Řeknete manželovi co cítíte. V klidu, bez emocí, přátelsky. A řeknete mu ze tomu chcete ale dat šanci a běžte do manželské poradny. Buď se rám ubezpecite ze už nemáte nic společného a nebo zjistíte ze se ve skrytu duše stále milujete a jen stačí vyřešit par veci a na vztahu pracovat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.