Ex mi odmita dat syna

Nedivte se, že na vás nikdo nebude čekat donekonečna. Máte si to zařídit tak, abyste si syna převzala v určené době.

Vyzvednout si ho později můžete, čas návratu podle rozsudku ale ZŮSTÁVÁ !

Jenom připomenu, i když jsou vztahy mezi Vámi třeba napjaté, je potřeba stále spolu komunikovat. tedy zavolat, ..Toníku, nestíhám, nebo nejede vlak, přijedu o hodinu později, ale jsem na cestě. Vysvětli to malému.

Toto jsem zažila a musím vám říct, že když jsem si na to, po tolika letech, vzpomněla, znovu mě to rozhodilo. Tatínek si měl pro děti přijít v určitou hodinu. Děti jsem vypravila, oblékla a nastalo čekání. Děti se nudily, bály se, že nepříjde, že příjde. Já jsem byla nervozní a děti velmi rozladěné, rozmrzrlé, lítostivé. Nezačaly si ani hrát nebo se jinak bavit, protože byly nachystané na odchod. Takže, když konečně přišel, holky už byly opravdu hodně protivné a lítostivé. Odmlouvaly a reagovaly podrážděně. Tatík, protože už je skoro neznal, za tu dobu, kdy je neviděl, se změnily, nasadil ostrý , příkazový tón a seřval je. Mi se v té chvíli nechtělo žít, ale zabít ho! A vrátili se také jak kdy. Někdy špinavé, někdy hladné, někdy s pláčem, někdy hodně pozdě večer. Co jsem užila hrůzy, že se dětem něco stalo! A já, blbá, jsem mu je dala, protože soud přikázal! Dnes bych nedala. Fakt, nedala!