Bouračka - jaký je trest?

Běžně za podobné nehody jsou postihy typu zákaz řízení 1 rok a podmínka po tuto dobu. Tedy pokud nebyl alkohol, drogy apod.

Bolestné, náklady na léčení atd - na to je snad pojištěna povinným ručením!? - V každém případě je dobré s kamarádkou dále dobře vycházet, pravidelně ji navštěvovat, nosit dárečky (ne úplatky) a být dál kamarádkou. Jakmile by tak nebylo, soud k tomu přihlédne (z nějakého důvodu) - a dává prý vyšší sankce...

http://www.trestni-rizeni.com…em-dopravni-nehodu-co-me-ceka

Myslím, že sestra bude muset i hradit bolestné za dobu léčení ev. i za trvalé následky. Obrátila bych se na mediační a probační službu.

Jinak souhlasím s jmlc.

Trestní oznámení spolujezdkyně ani podávat nemusela. Pokud nehodu vyšetřuje poliicie, tak je povinna tyto věci šetřit a pokud zjistí, že mohlo dojít k porušení nějakého zákona, je povinna konat. Zde tedy žádné pardón neplatí. Maximálně pokud poškozený stojí na straně obžalovaného, pak to může být bráno jako polehčující okolnost. Pokud nic úmyslně neporušila, pak může očekávat podmínku.

Nicméně pozor na to, že se to může aktuální kamarádce rozležet v hlavě (může se dostat do finanční tísně) a podat občanskou žalobu o úhrady ujmy na zdraví atd.

Co se týče práce Vaši sestry, tak dle mého názoru by ji propustit nemuseli. Jde o to, že i stát rozlišuje trest z pohledu důvodu vzniku. Pokud se jednalo o neúmyslný čin a navíc nemá žádnou spojitost s věcným obohacením, pak by jim to nemělo vadit. Navíc udělala tedy chybu v tom, že se o tom v zaměstnání vůbec zmínila. Pokud by to neřekla, pak to nemá zaměstnavatel jak zjistit, pokud by ji nezavřeli na tvrdo.. Aktuálně tedy lze spoléhat jen na zdravý rozum zaměstnavatele.. argumentoval bych viz výše..

Kdysi, zamlada, jsem hodně jezdila stopem. Ono to ani jinak nešlo. Třeba do Litomyšle na pedák mi jel 1 vlak, když od Pardubic bylo větší zpoždění, motoráček v Chocni mi ujel a byla jsem namydlená. A stála na prázdném peróně. Co jiného mi zbývalo?

Nějak jsem se nebála obtěžování řidičů. Chovala jsem se pokaždé slušně, žádné minisukně ani výstřihy do pasu, nezavdávala jsem příčinu k nějakým důvěrnostem a dvojsmyslům. I když jsem bývala pohledné děvče. Spíš jsem se bála právě případné havárky a zmrzačení.

Vždycky jsem říkala: pokud by se mi něco podobného stalo, nikdy nebudu od řidiče chtít žádné odškodnění. Vlezla jsem mu do auta dobrovolně, mohla s tím počítat, že se to může stát a schválně to jistě nikdo neudělá. Nechtěla bych někoho finančně zavázat na celý život jenom proto, že v dobré víře pomohl studentce a svezl ji do školy.

Jenže prý je to všechno jinak. Zraněnému, ať chce, nebo ne, prý viník musí vyplácet náhradu. Někdy i celý život. Je to kruté, nikdo za to nemohl a takový závazek! Ještě, že už stopem nejezdím. Ostatně, dneska by mě stejně už nikdo nesvezl. Takže, bohužel, je to tak, sestra bude za dobrý skutek asi opravdu potrestána. Je to moc smutné. Jaga.

Jinak ta ztráta práce - pochopila bych to, kdyby měla na triku z minula nějaké finanční machinace, zpronevěru apod. Tohle je sice také problém, ale úplně z jiné oblasti. Za tohle bych ji zaručeně ze spořitelny nepropustila.

A´t všechno dobře dopadne! Jaga.